Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
Praha 30. ledna (ČTK) - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Od vzniku Česka je to pošesté, co ekonomika za celý rok poklesla. V předchozích případech se HDP snížil v hospodářské krizi v letech 1997 a 1998, za globální finanční krize v roce 2009, v roce 2012, a za pandemie covidu-19 v roce 2020. Loňský výsledek českého HDP byl nejslabší od roku 2020.
Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek vidí hlavní příčinu loňského poklesu HDP ve vysoké inflaci, kvůli které klesla spotřeba domácností. "V jistém smyslu je loňský hospodářský propad daní za vysoké ceny energií, které se propsaly do všech stránek ekonomického života a které si vynutily masívní přizpůsobení této nové realitě," uvedl Dufek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler podotkl, že bez silného kladného příspěvku automobilového sektoru by byl pokles HDP větší než jedno procento.
V samotném posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 procenta. "Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní ekonomický růst vnímají odborníci jako pozitivní signál. "Obrat u spotřeby domácností ukazuje, že ekonomika by již měla mít to nejhorší za sebou. Inflace na začátku roku klesne na hodnoty mírně nad cílem České národní banky, což umožní obnovit reálný růst mezd po dvou letech poklesu reálné mzdy, což podpoří poptávku v ekonomice," řekl ekonom Deloitte Václav Franče.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že přírůstek 0,2 procenta byl nejlepší výsledek za posledních šest čtvrtletí. Výsledek ale nechce přeceňovat. "Zda ukazuje čtvrtletní růst HDP z čtvrtého čtvrtletí 2023 na začátek růstové vlny, která bude sílit, je v tuto chvíli nejisté. Na jednu stranu se díky zklidněné inflaci bezpochyby zlepšuje příjmová situace domácností, což bylo patrné i v lednovém indikátoru důvěry ČSÚ. Na druhou stranu čelí podniková sféra nadále silnému protivětru," dodal.
str rdo
Loni ukončilo činnost rekordních 282.658 podnikatelů; důvodem datové schránky
Praha 30. ledna (ČTK) - Loni ukončilo v ČR činnost 282.658 podnikatelů, což je rekordní počet. Důvodem je především jejich nová povinnost mít datovou schránku. Podnikat začalo 72.529 lidí, nejvíce v posledním desetiletí. Loni tak ubylo 210.129 podnikatelů. Vyplývá to z dat analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou má ČTK k dispozici.
"Uplynulý rok se pro podnikatele nesl ve znamení povinného zavádění datových schránek. To bylo také důvodem pro mnoho již neaktivních podnikatelů své podnikání ukončit. Nová povinnost tak vedla k očištění podnikání převážně od dlouhodobě nečinných podnikatelů. V důsledku značného počtu zaniklých podnikatelů se jejich počet snížil o desetinu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
O zahájení podnikání byl naopak největší zájem za poslední desetiletí. Vysoký počet nových podnikatelů je podle firmy dán i ukrajinskou menšinou, která se postupně adaptuje na české prostředí. "V loňském roce tvořili Ukrajinci desetinu z celkového počtu nových podnikatelů, v roce 2022 to bylo osm procent, přitom v předešlých letech jejich podíl dosahoval dvou procent," dodala. Ukrajinci mají na celkovém počtu podnikatelů podíl 2,4 procenta a tvoří zdaleka největší skupinu podnikatelů s jinou než českou státní příslušností.
V prosinci začalo podnikat 4788 lidí a 6092 jich podnikání naopak ukončilo. Po čtyřech měsících, kdy podnikatelů v Česku přibývalo, jich v posledním měsíci roku o 1304 ubylo.
Nejvíce lidí v roce 2023 začalo podnikat v Praze, a to 12.476, v Ústeckém to bylo 9815 a v Jihomoravském kraji 8232. Nejvíce lidí ukončilo podnikání v Praze, 34.649. Následoval Ústecký kraj se 34.379 podnikateli a Jihomoravský kraj s 29.561. Proti roku 2022 se nejvíce zvýšil počet nových podnikatelů v Pardubickém kraji.
V rámci základních odvětví začalo nejvíce lidí v uplynulém roce podnikat ve zpracovatelském průmyslu, a to 10.085. Ve stavebnictví jich bylo 9524 a v profesních vědeckých a technických činnostech 8780. Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce vzrostl ve vzdělávání, o 12 procent, a dopravě a skladování, kde to bylo o deset procent.
Z důvodu velkého počtu zániků podnikatelských oprávnění připadli v roce 2023 pouze tři nová podnikatelé na deset zaniklých. Výjimkou je odvětví informačních a komunikačních technologií, kde podnikání ukončilo a zahájilo zhruba stejné množství lidí. V peněžnictví a pojišťovnictví dokonce na deset zániků připadlo 30 nových podnikatelů. Toto odvětví však prošlo 'očistou' již v roce 2019, ve kterém se na počtu všech zaniklých podílelo 87 procenty.
S podnikáním v roce 2023 skončili převážně starší lidé. Celkem 59 procent lidí, kteří ukončili své podnikání, je ve věkové skupině 61 a více let. Další pětina je ve věkové skupině 51 až 60 let. V nejmladší věkové skupině 18 až 30 let jsou jich pouze tři procenta. Zanikala především oprávnění podnikatelů, kteří na trhu působili delší dobu.
fd snm rdo
