Švýcarská centrální banka překvapivě snížila základní úrok na 1,50 procenta
Curych 21. března (ČTK) - Švýcarská centrální banka dnes nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila dosavadní zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.
Švýcarská centrální banka přikročila ke snížení úrokových sazeb poprvé za devět let. "Je to první centrální banka ve vyspělém světě, která zahájila uvolňování měnové politiky. To ukazuje směr, kterým se vydají ostatní," uvedl analytik Jan von Gerich ze společnosti Nordea. Většina analytiků v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka základní úrokovou sazbu na dnešním zasedání ponechá beze změny na 1,75 procenta.
"Uvolnění měnové politiky bylo možné, protože boj proti inflaci byl v posledních dvou a půl letech účinný," uvedla centrální banka. Upozornila, že inflace ve Švýcarsku se už několik měsíců nachází zpět pod dvěma procenty, tedy v oblasti odpovídající cenové stabilitě. Předpověděla, že inflace v této oblasti zůstane několik let.
Centrální banka upozornila, že při svém rozhodnutí o redukci úroků zohlednila kromě snížených inflačních tlaků i posílení švýcarského franku v uplynulém roce. "Snížení základní sazby rovněž podporuje ekonomickou aktivitu," dodala.
Měnová autorita ve svém aktualizovaném výhledu snížila odhad letošní průměrné míry inflace na 1,4 procenta, zatímco dosud uváděla 1,9 procenta. V únoru meziroční růst spotřebitelských cen ve Švýcarsku zpomalil na 1,2 procenta z lednové hodnoty 1,3 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od října 2021.
"Rozhodnutí je překvapivé, vzhledem k nízké inflaci ve Švýcarsku však tato možnost existovala," řekl k dnešnímu snížení úroků ekonom Alessandro Bee z banky UBS. Analytik Philipp Burckhardt ze společnosti Lombard Odier IM označil dnešní krok švýcarské centrální banky za logický důsledek ekonomické situace a podmínek na finančních trzích. Předpověděl, že banka bude ve snižování úroků pokračovat.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Potvrdila nicméně, že v letošním roce počítá s trojím snížením základní sazby, celkem o 0,75 procentního bodu. Předpokládá se, že úrokové sazby začne v letošním roce snižovat rovněž Evropská centrální banka (ECB). Ta tento měsíc rovněž ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta.
Česká národní banka (ČNB) zahájila snižování úroků již koncem loňského roku. Od té doby svou základní sazbu zredukovala třikrát, celkem o 1,25 procentního bodu na 5,75 procenta. Předtím sazbu asi rok a půl držela na sedmi procentech.
pmh spr
Fed úroky nezměnil, letos dále očekává jejich snížení o 0,75 procentního bodu
Washington 20. března (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Úroky měnový výbor nezměnil již pátou seanci za sebou. Letos stále očekává jejich snížení o nejméně 0,75 procentního bodu.
V prohlášení Fed uvedl, že inflace zůstává 'zvýšená'. Podle nové prognózy by jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, měla do konce roku 2024 zpomalit na 2,6 procenta. V prosinci centrální banka očekávala pokles na 2,4 procenta.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že inflace se od svého vrcholu značně ochladila. Dodal ale, že 'je stále příliš vysoká, pokrok v jejím snižování není zaručený a cesta vpřed je nejistá'.
Riziko spojené s rozhodnutím o měnové politice má podle něj dvě nepříznivé strany. 'Pokud bychom ji uvolnili příliš nebo příliš brzy, mohli bychom být svědky návratu inflace. A pokud ji uvolníme příliš pozdě, mohlo by to zbytečně poškodit zaměstnanost,' dodal Powell.
Snížení základní úrokové sazby o nejméně 0,75 procentního bodu předpokládá deset z 19 zástupců měnového výboru. V prosinci se tak vyjádřilo 11 z nich.
Fed nicméně zlepšil svůj výhled růstu americké ekonomiky, která podle aktuálních projekcí letos poroste tempem 2,1 procenta. V prosinci centrální banka počítala s tím, že vzroste o 1,4 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout čtyř procent, což je méně než 4,1 procenta očekávaných v prosinci. V únoru míra nezaměstnanosti překvapivě vzrostla na 3,9 procenta, zatímco v předchozích třech měsících se držela na 3,7 procenta.
'Ponechání sazeb na stávající úrovni trh nepřekvapilo. K prvnímu snížení by podle odhadu trhu mohlo dojít se 60procentní pravděpodobností na červnovém zasedání,' uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
'Nová inflační data z USA za únor (...) potvrzují, že Fed ještě v boji s ní nemá vyhráno. (...) Dlouho vyhlížené snižování se tak opět o trochu vzdaluje. Je otázka, jestli se ho dočkáme ještě v první půlce letošního roku. Čekají nás ještě zasedání v květnu a červnu, ale i tam je v současnosti největší pravděpodobnost, že Fed se sazbami hýbat nebude,' konstatoval analytik Portu Lukáš Raška.
Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků s cílem dostat inflaci pod kontrolu předloni v březnu. Naposledy centrální banka úroky zvedla loni v červenci.
lsk mka
