Panda 15g Au - Investiční zlatá mince

Index: Průměrný český investor do fondů v prvním pololetí vydělal 5,7 procenta

Praha 13. července (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů od začátku roku do konce června vydělal 5,7 procenta. V prvním čtvrtletí fondy rostly o 2,9 procenta, ve druhém se zhodnotily o 2,73 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu. Meziroční inflace v červnu činila 9,7 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad. Navzdory horším výsledkům z minulého roku dosahuje podle indexu investor do akciových fondů za poslední tři roky zisk 7,64 procenta ročně. Za období pěti let, které zahrnuje jak výrazné poklesy z přelomu let 2018 a 2019, tak i propady z covidového března 2020, zaznamenal průměrný český investor roční zhodnocení 5,14 procenta. "Akciové fondy v korunovém vyjádření za uplynulé tři měsíce vyrostly podle indexu českého investora CII750 o 3,8 procenta, tedy lehce méně v porovnání se zhodnocením 4,68 procenta z prvního čtvrtletí. Vedle toho dluhopisové fondy vyrostly v druhém kvartálu o 1,64 procenta, což je podobný výsledek jako v prvních třech měsících letošního roku," komentuje vývoj hlavní analytik Swiss Life Select Richard Bechník. Po skončení prvního pololetí náladu investorů na finančních trzích zhodnotil jako kombinaci optimismu, který je hnaný novými trendy, se stále přetrvávajícími obavami z makroekonomického vývoje. V prvním čtvrtletí dominovala podle něj trhu dobrá nálada z nenaplnění negativního scénáře ohledně evropské energetické krize spolu s lehkou nervozitou nad bankovním sektorem. "Naproti tomu ve druhém čtvrtletí již začali někteří investoři vedle neustálého sledování vývoje inflace vyhlížet i nové atraktivní trendy, jako je umělá inteligence," dodal. V prvním pololetí nejlepšího zhodnocení dosahovaly podle indexu fondy, které držely ve svých portfoliích větší váhu amerických technologických gigantů, tedy pěti předních technologických společností (Meta, Amazon, Netflix, Google a Apple). Dále nadstandardních výsledků dosáhly fondy zbytné spotřeby. Výrazně na výkonnostním žebříčku zaostaly fondy čínských akcií. Ve druhém čtvrtletí se k vítězům přidaly fondy Latinské Ameriky, Japonska či střední Evropy. V uplynulých třech měsících vykázal lepší výsledky i sektor financí, což může značit postupné opadnutí obav z bankovní nestability. "Značné výkonnostní rozdíly přinesly v prvním pololetí i pohyby na devizových trzích. Například fondy amerických akcií zajištěné do české koruny proti stejným fondům v dolaru nabídly lepší výkonnost, která byla mnohdy vyšší i o šest procent," doplnil Bechník. Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2023 vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh o 29 miliard na 780 miliard korun. fd rdo

OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD

New York 12. července (ČTK) - Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN). "Může se zdát, že trhy netrpí - zatím. Ale lidé ano," řekl generální tajemník OSN António Guterres. "Některé z nejchudších zemí světa jsou nucené volit mezi obsluhou svých dluhů a službou svým lidem." Rozvojové země mají na světovém veřejném dluhu podíl téměř 30 procent. Z toho 70 procent připadá na Čínu, Indii a Brazílii. Padesát devět rozvojových zemí se pak potýká s poměrem dluhu k hrubému domácímu produktu vyšším než 60 procent, což je hranice, která ukazuje na vysokou míru zadlužení. Pro rozvojové země je dluh značnou zátěží v důsledku omezeného přístupu k financování, růstu výpůjčních nákladů, devalvaci měn a pomalému růstu, upozornila OSN. Navíc kvůli současné mezinárodní finanční situaci je přístup rozvojových zemí k financování nedostatečný a drahý. "V Africe je částka vydávaná na splátky úroků vyšší než výdaje na vzdělání nebo zdravotnictví," upozornila zpráva. Podle OSN v takových zemích žijí 3,3 miliardy lidí. Soukromí věřitelé, tedy například držitelé dluhopisů a banky, se na zahraničním veřejném dluhu rozvojových zemí podílejí 62 procenty. OSN upozornila, že mnohostranní věřitelé, jako Mezinárodní měnový fond (MMF), by měli rozšířit své financování a posílit přístup k financování pro země v dluhové tísni. Je také zapotřebí vytvořit mechanismus pro řešení dluhových problémů zemí, který by řešil pomalý pokrok společného rámce skupiny předních ekonomik světa G20. Tento rámec pro řešení dluhů byl skupinou G20 a oficiálních věřitelů přijat v říjnu 2020, uvedla agentura Reuters. irl lep