Inflace v Británii nečekaně silně vzrostla, v lednu se dostala na tři procenta
Londýn 19. února (ČTK) - Míra inflace v Británii v lednu nečekaně silně vzrostla, z prosincového tempa 2,5 procenta se dostala na tři procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil britský statistický úřad. Inflace je tak nyní v Británii nejvyšší za deset měsíců a podle analytiků se patrně bude zvyšovat i nadále.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že lednová inflace vzroste na 2,8 procenta. K výraznějšímu růstu přispěly vyšší ceny za dopravu nebo daň, kterou u školného v soukromých školách zavedla labouristická vláda premiéra Keira Starmera.
Pokud se budou ceny dál zvyšovat, bude to znamenat zkoušku dosavadní důvěry britské centrální banky v dlouhodobé snižování inflačních tlaků v ekonomice. Bank of England, jak zní oficiální název britské měnové autority, podobně jako analytici odhadovala inflaci za leden na 2,8 procenta.
Inflace ve službách, která je pro centrální banku klíčovým ukazatelem cenových tlaků, v lednu vzrostla na pět procent z prosincového tempa 4,4 procenta. Ekonomové i centrální banka shodně očekávali, že se tato složka inflace zvýší na 5,2 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, se pak zvýšila na 3,7 procenta z tempa 3,2 procenta o měsíc dříve. Dostala se tak na hodnotu, kterou předpovídali analytici.
Centrální banka očekává, že inflace spotřebitelských cen dosáhne maxima ve třetím čtvrtletí letošního roku, kdy počítá s mírou inflace 3,7 procenta. Očekává totiž vyšší náklady na energie a regulované položky, jako je vodné pro domácnosti. Guvernér centrální banky Andrew Bailey a jeho kolegové však tvrdí, že zpomalení na trhu práce po přechodném zlepšení koncem loňského roku pravděpodobně zamezí vyšším mzdovým požadavkům. A to by snížilo riziko nárůstu inflačních tlaků.
Po zveřejnění čísel o inflaci zpevnil kurz britské libry, později se ale vrátil k výchozím hodnotám. Kolem 09:30 SEČ se libra prodávala za méně než 1,2620 USD a vykazovala pokles přibližně o 0,1 procenta.
Míra inflace v eurozóně se v lednu podle předběžných údajů statistického úřadu Eurostat zvýšila o desetinu bodu na 2,5 procenta. Data za celou Evropskou unii zatím nebyla zveřejněna - v prosinci míra inflace v EU činila 2,7 procenta a zvýšila se z 2,5 procenta, kde byla v listopadu. Inflaci v České republice Eurostat za prosinec stanovil na 3,3 procenta, jeho data se liší od údajů Českého statistického úřadu.
spr
Registry: Zadlužení Čechů loni stouplo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun
Praha 19. února (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka v loňském roce vzrostlo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun. Loni se také poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, a to o tři procenta. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 9,4 procenta na 2,99 bilionu Kč. Jde o nejvyšší nárůst od dosud rekordního přírůstku v roce 2021, ukazují data. Objem dluhu na spotřebu se podle nich zvýšil o 6,6 procenta na 618 miliard korun. O 10,9 procenta na 32,7 miliardy korun pak stoupl celkový objem nespláceného dluhu, jeho převážnou část tvoří spotřební úvěry.
"Trh s úvěry na bydlení v minulém roce výrazně ožil. Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se zmenšil o jedno procento. Průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 procenta na 2,85 milionu Kč. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí v posledních letech," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Průměrná částka dlouhodobého dluhu na klienta byla o milion korun vyšší než před pěti lety.
Loni také nastal obrat trendu ve vývoji objemu ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více jak 90 dní nebo o zesplatněné, tedy ukončené úvěry. Na konci loňského roku poprvé od roku 2015 objem meziročně vzrostl. I tak byl však výrazně nižší než v minulosti, a to 4,6 miliardy korun.
V růstu pokračoval i objem dluhu na spotřebu, a to obdobným tempem jako v letech 2022 a 2023. Z dlouhodobého pohledu je objem krátkodobého dluhu proti situaci před pěti lety vyšší o 24 procent. Počet lidí s úvěrem na spotřebu meziročně klesl o 64.000, tedy o 2,7 procenta. Průměrná částka na klienta se však zvýšila o 9,6 procenta na 272.250 Kč.
V roce 2024 také pokračovalo zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu. Meziročně se zvýšil na 28 miliard korun, tedy o 12,3 procenta. "V loňském roce pokračoval růst objemu ohroženého dluhu na spotřebu u mladších lidí. A to jak u nejmladší věkové kategorie 15 až 24 let, kde narostl o čtvrtinu, tak u lidí ve věku 30 až 34 let. V této věkové kategorii se objem nesplacené částky zvýšil o 21 procenta na 4,8 miliardy korun," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Potíže se splácením krátkodobých dluhů mají i lidé v kategorii 35 až 44 let. Růst objemu ohroženého krátkodobého dluhu v této kategorii v posledních třech letech zrychloval. Jde zároveň o věkovou kategorii, která má největší objem dluhu na bydlení. Kombinace nesplácení krátkodobých úvěrů a hypoték může pro tuto věkovou kategorii do budoucna představovat významné riziko, podotkl Rajl. Drobné zlepšení v platební morálce registry evidují u nejstarší věkové kategorie dlužníků nad 55 let, u kterých se snížil objemu ohroženého krátkodobého dluhu meziročně o tři procenta na 4,8 miliardy Kč.
fd rdo
ZLATOVNA .CZ