Senát nominoval na státní vyznamenání osm osobností, dosud nejméně
Praha 20. července (ČTK) - Pouze osm osobností včetně členů protinacistické odbojové skupiny Tři králové dnes navrhl na státní vyznamenání Senát. Je to rekordně nízký počet v posledním úplném roce prezidentování Miloše Zemana, který bude nejvyšší státní ocenění udělovat. Loni Senát navrhl Zemanovi 15 kandidátů. Zeman, který nemá s horní komorou nijak přátelské vztahy, jí vyhověl ve dvou případech.
Řád Bílého lva by podle Senátu měli dostat Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, kteří za druhé světové války prováděli sabotážní diverzní akce a předávali zprávy exilové vládě v Londýně. Balabán byl nacisty zatčen a popraven v roce 1941, Mašín o rok později, kdy po přestřelce s nacisty zahynul i Morávek. Posmrtně byli povýšeni na generály.
Nejvyšší ocenění si podle Senátu zaslouží generál Karel Lukas, legionář a účastník zahraničního protinacistického odboje, který byl v roce 1949 komunistickou tajnou policií zatčen, obviněn z velezrady a umučen ve vězení na Pankráci. Medaili Za hrdinství navrhli senátoři pro Josefa Serinka, dalšího účastníka protinacistického odboje, který po útěku z internačního tábora pro Romy v Letech u Písku vedl na Vysočině partyzánskou skupinu.
Medaili Za zásluhy by podle Senátu měli obdržet letos devadesátiletý sbormistr Ivan Sedláček, který založil a vedl brněnský soubor Kantiléna, kněz a někdejší mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala a poslankyně Revolučního národního shromáždění v letech 1918 až 1920, Ludmila Zatloukalová-Coufalová, první starostka na Moravě. Po komunistickém převratu v roce 1948 jí byl zabaven majetek a zemřela v roce 1960 v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.
Senát letos obdržel o polovinu méně adeptů než loni, kdy poslal na Hrad 15 nominací ze 17 návrhů. Zatímco z předloňských návrhů Senátu si Zeman žádný nevybral, loni se ztotožnil se dvěma. Vyznamenání v náhradním březnovém termínu dostali první velitel československé 310. perutě britského Královského letectva (RAF) Alexander Hess a první velitel československého praporu mírových sil OSN v misi UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie Karel Blahna.
Vztahy mezi Hradem a Senátem výrazně ochladly kvůli cestě senátorů na Tchaj-wan v roce 2020, kterou prosadil předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navzdory hrozbám pevninské Číny. S cestou nesouhlasil ani Zeman.
mhm rem rdo
Vzácnou sedící madonu ze 14. století zřejmě za 4,5 mil Kč koupí stát
Praha 20. července (ČTK) - Stát zřejmě koupí od soukromých majitelů sochu madony z 60. let 14. století, tedy z doby Karla IV. Plastiku, jíž náhodně objevili majitelé domu v severozápadních Čechách, by měla získat do svých sbírek Národní galerie Praha. Odborná komise její nákup doporučila a ministerstvo kultury by na něj mělo vyčlenit 4,5 milionu korun z programu ISO (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví). ČTK to řekla Petra Hrušová z tiskového oddělení MK.
O soše odborníci mluví jako o Madoně na andělském trůnu z Havraně nebo Madoně s muzicírujícími anděly. Po formální stránce Madona z Havraně podle ministerstva vykazuje blízkou, pravděpodobně dílenskou příbuznost s díly spojovanými v odborné literatuře s Mistrem Bečovské madony. Mistr Bečovské madony je hypotetický dílenský provoz, který mohl tvořit v Praze, a to v blízkosti císařského a arcibiskupského dvora.
Zákazníci, objednávající sochy z této dílny, patřili k blízkým a významným dvořanům Karla IV. Madona je v současnosti v soukromém vlastnictví, majitelé jednají o prodeji s Národní galerií Praha, která sochu nyní restauruje.
Madona na andělském trůnu z Havraně je socha trůnící Madony s Ježíškem, sedícím na jejím levém kolenu. Představuje Pannu Marii, původně korunovanou královnu nebes, podpíranou ze stran dvojicí muzicírujících andělů. Pod jejíma nohama je třetí andělská postava, která vytváří svými křídly podstavec Mariiných nohou. Tím je dotvořen ikonografický celek, inscenující nanebevzetí Panny Marie a oslavu tohoto aktu na nebesích. Socha je vysoká 95 centimetrů a vyřezána je pravděpodobně z lipového dřeva.
Program ISO se zaměřuje na výkupy kulturních památek a předmětů, které jsou zásadním přínosem pro zhodnocení sbírky muzea nebo galerie, historických mobiliářů hradů a zámků a specializovaného archivu. Loni mezi 42 vykoupenými předměty byl nejdražší položkou Portrét Louise Denise Germainové od Josefa Šímy z roku 1922, který získala Národní galerie Praha za šest milionů korun. Některé knihy, rukopisy či fotoarchivy ale získávají třeba regionální instituce řádově za tisíce až statisíce korun.
Letos třeba program podpořil nákup sádrové plastiky Muž u selfaktoru od Otto Gutfreunda. Za tři miliony korun ji do sbírek dostalo Muzeum umění Olomouc. Za 2,5 milionu korun získal Památník národního písemnictví cyklus ineditních sborníků literatury z období 1948 až 1989.
hrm jw
DALŠÍ ZPRÁVY
