Analýza: Přes 100.000 zaměstnanců v Praze by mohlo mít nájemní byt
Praha 3. prosince (ČTK) - V Praze žije asi 105.500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje v bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči, policisté a strážníci. V Praze je hlášeno asi 1,28 milionu obyvatel, ve skutečnosti jich v metropoli žije asi o 300.000 více.
Praha v posledních letech čelí bytové krizi. Magistrát má kolem 7000 bytů, dalších asi 23.000 mají ve správě městské části. Podle analýzy společnosti KPMG z roku 2018 po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194.000 bytů, většina se rozprodala při privatizacích. Současné končící vedení magistrátu privatizace zastavilo, ale některé městské části, které si o bytech rozhodují samy, v nich ve větší či menší míře pokračují.
Město plánuje stavět nové obecní nájemní byty, které mají z velké části sloužit právě profesím, které jsou pro chod metropole nezbytné a jejich zástupci mohou mít s ohledem na růst cen bydlení v hlavním městě problémy si byt zajistit na trhu. Pro tento účel založil magistrát jako příspěvkovou organizaci PDS, která nyní připravuje asi 60 bytových projektů na městských pozemcích.
Z analýzy podle ředitele PDS Petra Urbánka vyplynulo, že rozložení preferovaných profesí je v metropoli poměrně nerovnoměrné. "To souvisí zejména s rozložením velkých nemocnic a areálů vysokých škol jako míst s tisíci pracovníků v jedné lokalitě – jde zejména o Prahu 1 a 2, Prahu 5, Prahu 6 a Prahu 8," uvedl. V Praze 1 podle analýzy připadá na 1000 obyvatel asi 370 příslušníků klíčových profesí, v Praze 2 je to 297 a v Praze 5 je jich 137.
Autoři analýzy vycházeli při stanovení počtu zaměstnanců z veřejných zdrojů. Zaměstnanců ve zdravotnictví je podle dokumentu v metropoli asi 49.200 a ve školství 43.400. V sociálních službách analýza uvádí 6150 zaměstnanců a u bezpečnostních složek, které zahrnují policii i městské strážníky, je to 5.900. Zaměstnanců požární ochrany je podle dokumentu v hlavním městě asi 840.
Praha má podle Českého statistického úřadu zhruba 1,28 milionu obyvatel. Jak však před časem zjistil městský Institut plánování a rozvoje z anonymizovaných dat mobilních operátorů, reálně jich je o asi o 300.000 více. Denně navíc do metropole dojíždí dalších přibližně 200.000 Středočechů.
psc ptd
Prezident Nigeru vyzval evropské země k zavedení kvót pro africké pracovníky
Milán 2. prosince (ČTK) - Prezident Nigeru Mohamed Bazoum míní, že by se africké a evropské státy měly dohodnout na kvótách pro africké přistěhovalce, které by byly přizpůsobeny poptávce po zaměstnancích. Prohlásil to v dnešním rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera. Bazoum v této souvislosti uvedl, že dohoda založená na počtu Afričanů, které jednotlivé evropské země potřebují pro svůj pracovní trh, by mohla pomoci vyřešit problém nelegální migrace a obchodování s lidmi.
Jeho vyjádření agentuře Reuters potvrdil také vedoucí prezidentova oddělení pro komunikaci s veřejností. "Ve Francii, Španělsku a Itálii máte mnoho pracovních míst v odvětvích, kde mohou pracovat Afričané," řekl Bazoum. "Je třeba stanovit počty, zemi po zemi, a poté pověřit konzuláty jejich prosazováním," dodal.
Bazoum rozhovor poskytl při návštěvě Itálie, kde se sešel s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a zúčastnil se s dalšími hlavami afrických států konference v Římě.
Itálie se v letech 2015 a 2016 ocitla v první linii evropské migrační krize, kdy milion uprchlíků utíkal před válkou a chudobou v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, což navýšilo dosavadní počty příchozích migrantů. Na vrcholu krize do Itálie v roce 2016 připlulo 181.000 migrantů, píše Reuters. I když počty příchozích klesly, tisíce lidí se stále každoročně vydávají na nebezpečnou cestu do evropských zemí v naději, že se dostanou do bezpečí a budou mít lepší ekonomické příležitosti.
Nedostatek potravin způsobený válkou na Ukrajině by přitom mohl vyvolat novou migrační vlnu z Afriky a Blízkého východu. Očekává se, že v letošním roce dorazí do středomořských zemí přes hlavní migrační trasy na 150.000 migrantů.
Bazoum uvedl, že dohody mezi africkými a evropskými státy by pomohly regulovat přistěhovalectví a řešit nelegální cesty, které pohání obchodování s lidmi.
Poznamenal také, že financování rozvojových projektů s cílem zastavit ekonomickou migraci problém zcela nevyřeší, jelikož "rozvoj Afriky je něco mnohem složitějšího". "Představa, že evropské investice v Africe mohou stačit k tomu, aby přinesly rozvoj a zastavily migranty v zemích jejich původu, je nereálná," prohlásil prezident a vyzval italské firmy, aby se oprostily od "klasického pohledu", že Afrika je konflikty zmítaný kontinent.
ngl jd
