Výšlap na Svatý Hostýn po roce opět připomene sběratele lidových písní Sušila
Bystřice pod Hostýnem (Kroměřížsko) 25. května (ČTK) - Výšlap z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn na Kroměřížsku po roce opět připomene památku sběratele a vydavatele moravských lidových písní Františka Sušila. Uskuteční se v sobotu 27. května. Podle pořadatelů má za cíl vzdát hold lidové písni a Sušilovi samotnému. Sraz účastníků bude ve 13:30 v Sušilově ulici u domku, v němž sběratel před 155 lety zemřel, řekl dnes ČTK za organizátory Tomáš Hradil.
S asi osmitisícovou Bystřicí pod Hostýnem je podle něj spojeno hned několik osobností, přičemž Sušil patří mezi nejvýznamnější z nich. "Jde o jednoho z největších velikánů naší kultury, který se zasadil o to, že si písně zpíváme, že je známe, že máme z čeho vycházet. Myslím si, že je to velmi silná karta pro propagaci našeho města a kraje," uvedl Hradil.
Rodištěm Sušila, vlasteneckého katolického kněze, básníka, překladatele a především sběratele a vydavatele moravských lidových písní, byl Nový Rousínov, dnešní Rousínov na Vyškovsku. Narodil se 18. června 1804. Konec života jej zastihl na jaře 1868 právě v Bystřici pod Hostýnem. Do města podle Hradila přijel, aby naposledy vyšel na Svatý Hostýn, což se mu však nepoštěstilo. Onemocněl, ulehl v domě své neteře a 31. května zemřel. "Pobýval tady často. Měl TBC, takže se léčil čerstvým hostýnským vzduchem, na loukách pil žinčicu," řekl Hradil.
Happening připomínající Sušilovu památku se uskuteční popáté. O hudební doprovod se cestou na Svatý Hostýn stejně jako v minulých ročnících postará Horňácká muzika Petra Mičky. Průvodního slova se znovu ujme spisovatel a historik Ladislav Čumba. Novinkou v programu bude od 18:00 na veřejném tábořišti na Hostýně hudecká noc, při níž vystoupí několik muzik a souborů.
Lidové písně začal Sušil sbírat ještě jako student. Vrcholem jeho úsilí byla sbírka nazvaná Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými. Do ní zařadil jen písně, které sám zapsal nebo si dodatečně ověřil. Sbírka vycházela nejprve sešitově, knižně byla vydána v roce 1860. Obsahuje 2361 písní ze všech moravských regionů v širokém žánrovém rejstříku. Bohatě jsou v ní zastoupeny legendy, balady a milostné písně.
chv kš
Projekt Identita zmapuje historii i současnost českého grafického designu
Praha 25. května (ČTK) - Historii i současnost českého grafického designu zmapuje projekt Identita. Vznikne televizní cyklus, výstava, monografie i film. Projekt představí státní symboly, poštovní známky, bankovky, loga institucí, ale i knihy, dopravní značky, orientační systém v metru, obaly výrobků či filmové plakáty jako věci, které jsou součástí formování české národní identity. ČTK o tom za jeho autory a organizátory informovala Martina Reková.
Televizní cyklus, kterým bude provádět jeden z nejznámějších designérů porevoluční doby Aleš Najbrt, se objeví v České televizi v roce 2024. V koprodukci s veřejnoprávní televizí ho natáčí režisér Jakub Skalický. Výstava, monografie a celovečerní dokumentární film vznikají současně. Iniciátory Identity jsou typograf a pedagog Filip Blažek a teoretička designu Linda Kudrnovská.
Výstava odstartuje příští rok na jaře v regionech a vyvrcholí na podzim v Muzeu Kampa v Praze. Celovečerní dokument jako završení celého projektu má být v českých kinech v roce 2025.
Projekt Identita připomene jména jako Ladislav Sutnar, Karel Teige, Alfons Mucha, Jan Solpera, Rostislav Vaněk, Clara Istlerová, Petr Babák, Robert V. Novák, Tomáš Brousil, Marek Pistora, František Štorm nebo Zuzana Lednická.
Iniciátoři projektu vycházeli z toho, že v Česku dosud nebyl detailně zmapován obor tuzemského grafického designu. Identita vzdá také hold výrazné generaci tvůrců, kteří český grafický design formovali. Jako například nedávno zesnulý typograf a pedagog Zdeněk Ziegler, s nímž tvůrci natočili v jeho 90 letech jeden z posledních rozhovorů.
Cílem tvůrců je kromě představení více než stoleté historie oboru i poukázat na jeho vliv na společnost. Grafický design každého člověka celoživotně provází, málokdo ale ví, jaké příběhy za ním stojí. Samotní grafičtí designéři tento obor vnímají především jako službu veřejnosti, která slovy Zieglera "může někdy souviset s uměním".
Smyslem výstavy bude podle pořadatelů objasnit, jak jednotlivá díla vznikala a jak pozitivně či negativně ovlivnila nebo ovlivňují člověka. Chtějí ukázat, že pod pojmem grafický design si nelze představit jen krásně zpracované knihy, ale jsou to i varovné nápisy nebo plakáty nacistické či komunistické propagandy. Výstava bude existovat i ve verzi pro spolupráci s Českými centry a zastupitelskými úřady v zahraničí.
Autory loga a vizuálního stylu projektu Identita je Studio Marvil, písmo pro něj vytvořil Tomáš Brousil. Více informací je na www.projektidentita.cz.
hrm rdo
