Česko dnes se SAE uzavřelo dohodu o zamezení dvojímu zdanění na podporu firem

Následuje: AP: Kybernetický gulag - jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany
Moskva 24. května (ČTK/AP) - Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni "reagovaly", ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili. "Vypadá to, že jsem v nějaké databázi," uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu. Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty. Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, "kybernetický gulag", což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni. Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. "Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu," uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za "zahraničního agenta" . Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu. Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování "suverénního internetu", který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa. Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy. Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo. Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady. Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni. Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za "šíření nepravdivých informací" o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. (pokračování...)