Česko dnes se SAE uzavřelo dohodu o zamezení dvojímu zdanění na podporu firem
Praha 24. května 2023 (ČTK) - Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr zahraničních věcí Spojených arabských emirátů Ahmed Ali Al Sayegh dnes v pražském Černínském paláci podepsali smlouvu, která zamezuje dvojímu zdanění. Ta jednoznačně určuje, ve které zemi různé příjmy podléhají zdanění a posiluje právní postavení podnikatelů v Česku a Spojených arabských emirátech. Uzavřením dohody byl zároveň zahájen podnikatelský seminář mezi představiteli obou států, který na ministerstvu zahraničních věcí potrvá do dneška.
Spojené arabské emiráty jsou podle Stanjury klíčovým obchodním partnerem Česka na Středním východě. Doufá, že uzavřením smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se vzájemná spolupráce ještě prohloubí, dodal. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) dnes při zahájení podnikatelského fóra uvedl, že jsou Spojené arabské emiráty pro tuzemské podnikatele velkou inspirací a skýtají také mnoho příležitostí. Vyzdvihl například potenciál v oblasti energetiky, vesmírném výzkumu nebo cestovním ruchu. Fiala Spojené arabské emiráty navštívil letos v únoru, s prezidentem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem tam jednal například o plánovaném otevření českého velvyslanectví či rozvoji moderních technologií.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) v úterý odletěl na třídenní pracovní cestu do Spojených arabských emirátů a Iráku, doprovází ho 15 českých podnikatelů z oblasti obrany, petrochemie, lázeňství, IT, hudebního průmyslu nebo stavebnictví. Dnes také v Rijádu zahájil česko-saúdskoarabské obchodní fórum.
Česká republika má v současnosti uzavřené a platné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s 95 zeměmi světa. Seznam platných smluv zveřejňuje ministerstvo na internetu.
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zpravidla stanovují, že příjmy fyzických a právnických osob mohou být zdaněny zásadně ve státě, kde je tato osoba daňovým rezidentem. Ve druhém státě mohou být zdaněny jen za podmínek stanovených ve smlouvě. Dalším cílem smluv je zabránit daňovým únikům a podvodům. Smlouvy totiž umožňují výměnu informací mezi příslušnými úřady smluvních států. Pomáhají také řešit problémy, které mohou v daňové oblasti mezi oběma státy vzniknout.
mib ptd - sdílejte článek
Následuje: AP: Kybernetický gulag - jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany
Moskva 24. května (ČTK/AP) - Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni "reagovaly", ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili. "Vypadá to, že jsem v nějaké databázi," uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu. Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty. Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, "kybernetický gulag", což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni. Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. "Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu," uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za "zahraničního agenta" . Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu. Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování "suverénního internetu", který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa. Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy. Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo. Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady. Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni. Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za "šíření nepravdivých informací" o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. (pokračování...)
Moskva 24. května (ČTK/AP) - Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni "reagovaly", ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili. "Vypadá to, že jsem v nějaké databázi," uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu. Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty. Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, "kybernetický gulag", což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni. Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. "Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu," uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za "zahraničního agenta" . Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu. Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování "suverénního internetu", který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa. Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy. Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo. Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady. Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni. Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za "šíření nepravdivých informací" o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko dnes se SAE uzavřelo dohodu o zamezení dvojímu zdanění na podporu firem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023052402458|506063. Vydána 24.05.2023 10:52:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Česko dnes se SAE uzavřelo dohodu o zamezení dvojímu zdanění na podporu firem' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023052402458|506063. Vydána 24.05.2023 10:52:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
