Pospíšil chce prosadit návrat sochy Radeckého na Malostranské náměstí
Praha 28. března (ČTK) - Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) chce prosadit, aby se na Malostranské náměstí při jeho plánované rekonstrukci vrátila socha maršála Radeckého, která tam stála mezi lety 1858 a 1919. Namísto původního místa, kde je nyní tramvajová trať, by stála ve středu dolní části náměstí, kde dříve bylo parkoviště. Náměstek to dnes řekl v rozhovoru s ČTK. O věci nyní jedná s koaličními partnery, rozhodnout chce do léta.
Město již řadu let připravuje úpravy náměstí, kvůli požadavkům památkářů však minulá rada loni zrušila tendr na zhotovitele a nový magistrát zatím nevypsal. Pospíšil uvedl, že o možnosti přidání sochy do projektu již jednal s primátorovým náměstkem Petrem Hlaváčkem (za STAN), který má rekonstrukci na starosti. "Ve chvíli, kdy to podpoří Spolu a starostové, tak by v koalici mohla být pro to většina," řekl. Piráti se k podobným projektům dlouhodobě staví spíše odmítavě, náměstek chce nicméně jednat i s nimi.
Na náměstí by se podle jeho představ nevrátil originál sochy, který je uložen v Lapidáriu Národního muzea, ale jeho odlitek. Důvodem je to, že zástupci muzea nechtějí originál vystavit povětrnostním vlivům. Socha by stála na novém podstavci, na kterém by podle Pospíšila byly edukativní texty objektivně popisující osobnost rakouského maršála a jeho roli v dějinách.
Náměstek chce rozhodnout do léta, aby bylo v případě schválení záměru možné sochu umístit ještě v tomto volebním období. "Jestli má mít ten projekt smysl, tak to musíme mít do léta rozhodnuté," řekl. Dodal, že ve prospěch návratu sochy mluví kromě významu osobnosti Radeckého i význam samotného díla. "Odborníci hodnotí tu plastiku jako jednu z nejkvalitnějších veřejných plastik, které na našem území v 19. století vznikly, a která je víceméně srovnatelná s díly například (Josefa Václava) Myslbeka," řekl.
Rakouský maršál Jan Radecký z Radče byl český šlechtic a je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století. Maršálův pomník od profesora Christiana Rubena a sochařů Josefa a Emanuela Maxových byl na Malostranském náměstí odhalen v roce 1858. Stál zde do roku 1919, kdy byl rozebrán a uložen do Lapidária. Později byl odstraněn i podstavec. Pomník byl původně situován v jihovýchodní části Malostranského náměstí, které však tehdy vypadalo výrazně jinak než dnes. O návrat pomníku roky usiluje Spolek Radecký Praha.
psc ptd
Skanzen Chanovice má novou expozici Tradiční lidová kultura regionů Klatovy-Cham
Chanovice (Klatovsko) 27. března (ČTK) - Trvalou expozici tradiční rukodělné výroby i nemateriálních projevů tradiční lidové kultury Plzeňského kraje otevřelo dnes ve dvou historických chalupách skanzenu v Chanovicích Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Tradiční lidová kultura regionů Klatovy - Cham představuje 13 tradičních řemesel, přišla téměř na šest milionů korun a podpořila ji EU. Otevřeno bude mít spolu se skanzenem, v němž je 20 nemovitostí 200 let staré lidové architektury Pošumaví, kdykoliv po domluvě, v červnu a v září o víkendech a o prázdninách každý den, řekl ČTK ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše Klatovy Luboš Smolík.
"V obytném domě Těšetiny číslo popisné 12 představujeme 13 mistrů rukodělné výroby, tedy tradičních řemeslníků Plzeňského kraje, jimž byl tento titul od roku 2017 udělen. Ve druhé chalupě Lužany číslo popisné 35 je 24 nositelů nehmotné tradiční lidové kultury regionu, což jsou třeba ochotnická divadla, dechové a dudácké kapely, masopusty a řemeslnické technologie," uvedl.
Mezi mistry řemesel je po dvou kovářích, řezbářích a krajkářkách, dále výrobce chodských dud, produkty z proutí a smrkových kořenů, soustružené dřevo a bednářské soudky a džbery. U nositelů nemateriálního dědictví jsou informační panely, divadelní kulisy a výjevy ze scén, masopustní masky, staročeské svatby z Plánice, uniforma dechové kapely Nýřaňanka z Plzeňska.
"V obou chalupách je interaktivní infokiosek, tedy v češtině a v němčině setříděné informace do částí - historické foto, staré foto, současné foto, archiválie, audio- a videospoty," řekl Smolík. V jedné z místností v chalupě z Těšetin je také ukázka prací 13 bavorských řemeslníků. "Ti ale mají svoji hlavní expozici v Neukrirchenu, kde má Plzeňský kraj také zástupce, například hračky, keramiku a soudky bednářů," uvedl.
Expozice je díky podpoře přeshraničního programu Cíl 3 EÚS kvalitně provedená profesionální firmou. Musí mít minimálně pětiletou udržitelnost a podle Smolíka určitě podpoří návštěvnost 30 let fungujícího skanzenu, který je regionálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu v kraji a je pověřený výzkumem jejích projevů. Muzeum, kde je třeba špýchar, stodola a boží muka, má v depozitáři ještě deset rozebraných chalup a pět kandidátů v terénu, na jejichž obnovu shání dotace. "Už teď se mohou zájemci objednat a domluvit návštěvu skanzenu i nové expozice," dodal.
Václav Prokš kš
DALŠÍ ZPRÁVY
