Budoucí generace by se měly snažit vyhýbat válkám, vzkázal letec RAF Kafka
Praha 2. května (ČTK) - Budoucí generace by se měly snažit, pokud možno, vyhýbat se válkám, vzkázal dnes při příležitosti svých 100. narozenin válečný veterán Jiří Pavel Kafka. Je jedním z posledních žijících českých letců Royal Air Force (RAF), za druhé světové války působil v 311. československé bombardovací peruti. Novinářům dnes řekl, že svůj život nepovažuje za příliš dobrodružný ani bohatý, za hrdinu by se neoznačil.
Kafka se narodil v roce 1924 do rodiny židovského původu. V 15 letech se spolu s bratrem dostal v rámci transportů zorganizovaných Nicolasem Wintonem do Velké Británie. Nejprve žili v táboře pro uprchlické děti, poté se dostali do škol, nakonec Kafka odešel do učení do firmy Sigmund Pumpy. V roce 1942 pak jako osmnáctiletý vstoupil do armády. První měsíce sloužil v československé pozemní jednotce, prodělal základní výcvik a poté byl vybrán do RAF.
'Pro mě je neuvěřitelné hrdinství, když mladý, osmnáctiletý kluk, který je daleko od domova bez rodiny a neví, co bude, neváhá a vstoupí do armády a chce bojovat za svoji vlast,' řekl ve slavnostním projevu náčelník generálního štábu Karel Řehka. Kafka je podle něj velkou inspirací pro vojáky české armády. 'Potřebujeme si připomínat hodnoty a vlastenectví, které se ve vás ztělesňují,' řekl dnes válečnému veteránovi. Kafka je podle něj obrovský vlastenec a člověk pevný v hodnotách, který se nebál jít do rizika a dělal, co považoval za správné.
V britské armádě Kafka sloužil do konce války, poté se vrátil do Československa, kde se shledal se svými rodiči. Jeho maminka přežila ghetto v Lodži i koncentrační tábor v Osvětimi, otec válku přečkal v exilu. Do Anglie odjel Kafka znovu v roce 1947 a žil tam s přestávkou v 60. letech, kdy pobýval v Izraeli, až do 90. let minulého století. Po pádu komunistického režimu se vrátil do Prahy, kde žije dodnes. Receptem na dožití 100 let je podle něj dělat, že věk neexistuje, řekl dnes na své oslavě.
Kafkovi pogratulovala také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a další zástupci české armády. Britský velvyslanec Matt Field mu předal osobní přání od britského krále Karla III.
sou mha
Rychnovský zámek zahájil sezonu, přišly stovky návštěvníků, více než loni
Rychnov nad Kněžnou 1. května (ČTK) - Zahájení sezony na zámku v Rychnově nad Kněžnou si dnes nenechaly ujít stovky návštěvníků. Areál zámku je ode dneška přístupný celý včetně obou prohlídkových okruhů. Novinkou je také opětovně zpřístupněná zvonice se zvonem Kryštof, který váží 5,6 tuny a v průměru měří 200 centimetrů. Prohlídka opravené zvonice je součástí druhého prohlídkového okruhu, řekli dnes ČTK zástupci zámku. Zámek je dominantou města a je sídlem rodu Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou. V budově sídlí krajské Muzeum a galerie Orlických hor.
'Máme velkou radost, že jsme jsme dnes měli čtyřikrát větší návštěvnost než v zahajovací den loni. Snažíme se zámek otevřít lidem, máme ambice být kulturním centrum celého regionu,' uvedla dnes Andrea Kolowrat Krakowská.
Rychnovský zámek nabízí se začátkem nové sezony řadu novinek, kromě zrekonstruované zvonice, která je opět přístupná po dvou letech, je nově bezbariérový. Ode dneška je otevřena také zámecká kavárna Café Kolowrat.
Zámek chystá na sezonu řadu kulturních akcí, stěžejní bude koncert s podtitulem Souboj klavírů: Ondřej Brzobohatý Ondřej Brousek, který se na prvním nádvoří uskuteční v sobotu 29. června. Koncert je součástí programu Poláčkova léta.
V červnu bude v areálu zámku také letní kino, prostory využívají v sezoně i další organizátoři kulturních a společenských akcí. Součástí letního programu zámku budou také noční prohlídky, kdy návštěvníky provede příběhem rodu Kolowratů sama Kolowrat Krakowská.
Rychnovský zámek je považován za jeden z největších barokních komplexů východních Čech. Vystavět ho ve druhé polovině 17. století nechal František Karel I. Libštejnský hrabě z Kolowrat. V nedávno opraveném zámeckém areálu je také kostel Nejsvětější Trojice. Rychnovský zámek je spojen také s barokním architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem, který je autorem architektonické kompozice rychnovského zámku a pracoval i na projektu kostela.
Stavební práce v zámeckém komplexu začaly na konci února 2018 a skončily koncem roku 2022. Archeologové rychnovského Muzea a galerie Orlických hor, které v areálu zámku sídlí, během nich objevili pozůstatky stavby piaristické koleje z 18. století, jejímž autorem byl také Santini-Aichel.
ku rdo