Ruští zákonodárci schválili zvýšení daní pro nejbohatší
Moskva 10. července (ČTK) - Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.
Daň z příjmu právnických osob stoupne z 20 na 25 procent a více peněz budou státu odvádět i těžaři nerostných surovin.
Dodatečné příjmy by měly ruské státní pokladně zajistit příští rok přibližně 2,6 bilionu rublů (zhruba 654 miliard Kč). Ruský stát tak bude moci dál zvyšovat výdaje, aniž by byla ohrožena fiskální stabilita, uvedla již dříve agentura Reuters. Letošní deficit státního rozpočtu má podle červnového odhadu ruského ministerstva financí činit 2,12 bilionu rubů (zhruba 539 miliard Kč).
Rusko se snaží navýšit příjmy státního rozpočtu, aby mohlo nadále financovat invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února 2022. Představitelé OSN a západních států v úterý podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN Rusko ostře kritizovali za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě.
Členské státy EU na konci června schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrostl o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některá odvětví. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu navzdory sankcím v letošním prvním pololetí meziročně vzrostly zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). Pro Kreml jde o klíčový zdroj finančních prostředků, který se v uplynulém desetiletí na celkových příjmech rozpočtu podílel zhruba třetinou.
boz zdp
Demografové: Počet obyvatel Ukrajiny by za 30 let mohl klesnout o 31 procent
Vídeň 10. července (ČTK) - Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.
Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.
Rakouští demografové navíc počítají s tím, že úbytek obyvatel v zemi, z níž už před válkou řada lidí odešla do jiných evropských zemí, bude pokračovat. I v případě velmi optimistického scénáře, který počítá s tím, že konflikt skončí poměrně brzy a velká část Ukrajinců se vrátí do své vlasti, vycházejí experti z toho, že počet obyvatel do 30 let po ruské agresi klesne na 34,4 milionu, tedy o 21 procent.
Nejhorší scénář, který počítá s dlouho trvající válkou a malou vůlí Ukrajinců vracet se do zničené země, došel k možnému poklesu počtu obyvatel do roku 2052 dokonce na 29,9 milionu, tedy o 31 procent.
Se zvláště dramatickým úbytkem obyvatel počítají demografové ve věkové kategorii do 20 let. V optimistickém scénáři se počet obyvatel v tomto věku mezi lety 2022 a 2052 sníží o 35 procent a v tom pesimistickém dokonce o 43 procent. Většinu ukrajinských uprchlíků tvoří dnes matky a babičky s dětmi a dospívajícími, jen zhruba čtvrtinu muži.
Podle odborníků tak válka ještě dramaticky urychlila trendy, které byly na Ukrajině patrné už od její nezávislosti v roce 1991, a sice pokles počtu obyvatel v důsledku nízké porodnosti v kombinaci s relativně vysokou úmrtností a emigrací. Konflikt podle Tomáše Sobotky z Rakouské akademie věd na mnoho příštích desetiletí negativně ovlivní strukturu a dynamiku vývoje obyvatelstva Ukrajiny.
mtw abl
DALŠÍ ZPRÁVY
