Europoslanci vyzývají EK, aby vyšetřila, jestli si Musk uměle zvyšuje čtenost
Brusel 23. listopadu (ČTK) - Část poslanců Evropského parlamentu vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda si majitel sociální sítě X Elon Musk na této platformě uměle zvyšuje viditelnost a dosah vlastních příspěvků. Dnes o tom informovala agentura DPA. EK by podle poslanců měla zjistit, zda Musk jedná v souladu se zákonem o digitálních službách (DSA). Komise dosud neodpověděla. Pod návrh, který podali jako písemnou interpelaci, se podepsalo 42 poslanců z frakcí zelených, socialistů a demokratů (SD), Levice, Obnovy Evropy a Evropské lidové strany (EPP).
"Nárůst počtu zobrazení se týká také Muskových příspěvků o tématech EU a členských států na X, včetně prokremelské propagandy o válce na Ukrajině nebo antisemitských konspiračních teorií," stojí v interpelaci.
Podkladem pro šetření by podle podepsaných poslanců měla být studie australské Queenslandské univerzity zkoumající viditelnost a dosah Muskových příspěvků v posledních měsících. Výsledky studie naznačují, že algoritmus se v poslední době změnil ve prospěch Muskových příspěvků. Termínem algoritmus se rozumějí výpočty, které určují, kde, kdy, jak a komu se příspěvky na platformě zobrazují.
Počet zobrazení Muskových příspěvků prudce stoupl od července, kdy veřejně vyjádřil podporu prezidentské kandidatury Donalda Trumpa. Příspěvky jiných významných politických účtů se v průběhu kampaně zobrazovaly více, ale v Muskově případě byl nárůst disproporčně větší. Výsledky naznačují, že platforma mohla selektivně zviditelňovat některé příspěvky nebo účty. Studie zatím neprošla nezávislým recenzním řízením, podotkla DPA.
Musk sociální síť koupil v roce 2022, když ještě nesla původní název Twitter, za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč). Muskovo počínání v čele společnosti či některé jeho kontroverzní výroky následně vedly k tomu, že se z platformy stáhla řada inzerentů. V loňském roce X opustily například společnosti Disney, IBM a Apple.
Podnik od akvizice prošel rozsáhlými změnami. Kromě přejmenování zahrnovaly rozvolnění pravidel pro zveřejňování obsahu a propuštění velké části zaměstnanců. Počet pracovníků, kteří mají na starosti kontrolu příspěvků a vymáhání obsahových pravidel, k loňskému říjnu klesl podle serveru TechCrunch téměř o 20 procent.
boz ank
Nové soluňské metro vystaví archeologické poklady získané při jeho budování
Soluň (Řecko) 23. listopadu (ČTK) - V několika stanicích nového metra v řecké Soluni budou vystaveny archeologické objevy, které byly nalezeny při budování podzemní dráhy. První linka metra ve druhém největším řeckém městě má délku 9,6 kilometru a oficiálně otevřena bude 30. listopadu, informovala agentura AP.
Soluň bude mít od konce měsíce metro, které zároveň poskytne výstavní prostory pro archeologické objevy z doby jeho budování. Právě kvůli nesčetným vykopávkám se výstavba metra protáhla na desítky let.
Soluňské metro bude splňovat všechny nároky na moderní dopravu. Budou ho obsluhovat vlaky bez řidiče a nástupiště od kolejiště bude oddělovat systém automatických posuvných dveří. Výstavba metra začala v roce 2003 a díky ní bylo pod milionovým městem objeveno velké množství starodávných pokladů.
"Tento projekt nabízí pozoruhodnou směsici starobylého a moderního, spojuje archeologické dědictví s infrastrukturou metra," řekl v pátek novinářům řecký ministr dopravy Christos Staikuras.
Ražba tunelů kopírovala staré obchodní cesty v centru přístavního města, které je trvale osídleno od antických dob. Při budování byla odhalena hlavní třída z římských dob, starořecká pohřebiště, zavodňovací a odvodňovací systémy, mozaiky a nápisy a desetitisíce artefaktů z různých století od starověku, přes byzantskou dobu po období osmanské nadvlády.
Tunely musely být provrtány ve větší hloubce, než bylo původně plánováno, což vedlo ke zvýšeným nákladům a zdržením, a to v zájmu zachování starobylých objevů.
Nejdůležitější artefakty byly vystaveny podél podzemní dráhy, která má nyní 13 stanic. Například na centrální stanici Venizelu je k vidění mramorová dlažba z hlavní třídy z dob starověkého Říma.
"Projekt čelil podstatným zdržením a mnoha výzvám, včetně více než 300.000 archeologických nálezů, z nichž mnohé jsou nyní vystaveny na různých stanicích hlavní linky," řekl Staikuras
Projekt soluňského metra se zrodil už před více než stoletím a jeho nynější dokončení obyvatelé města uvítali s němým úžasem, když léta na projekt metra pohlíželi jako na ukázku byrokratických průtahů a nesplněných slibů, uvedla AP. Podle vládních údajů náklady na vybudování první linie a rozestavěné druhé linie metra dosáhly tří miliard eur (76 miliard korun).
zdp
