MF poprvé po dvou letech prodalo eurové státní dluhopisy, a to za 750 mil. eur
Praha 28. listopadu (ČTK) - Ministerstvo financí dnes prodalo státní dluhopisy denominované ve společné evropské měně za 750 milionů eur (18,9 miliardy korun). Byl to první prodej českých eurových dluhopisů za poslední dva roky. Kromě toho ministerstvo prodalo korunové státní dluhopisy za 15,8 miliardy korun při dvojnásobné poptávce investorů. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce zajišťovala.
Zájem investorů o eurové dluhopisy, které jsou splatné v roce 2027, rovněž překročil nabídku ministerstva. Nakoupit je chtěli za 1,3 miliardy eur (32,3 miliardy korun). Průměrný výnos prodaných dluhopisů dosáhl 2,59 procenta ročně. Prodaný objem přitom překročil původní očekávání, protože ministerstvo financí v emisním kalendáři na listopad avizovalo, že trhu nabídne obligace za 500 milionů eur.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec očekává, že v příštím roce bude nabídka eurových dluhopisů pokračovat s ohledem na to, že Česko bude muset splatit eurové pokladniční poukázky v objemu 1,5 miliardy eur.
Kromě prodeje eurových dluhopisů nabídlo ministerstvo financí trhu i korunové obligace. Větší zájem byl o státní dluhopisy splatné v roce 2034, které chtěli investoři nakoupit za 20,9 miliardy korun. Ministerstvo financí je prodalo v objemu 10,4 miliardy korun při průměrném výnosu 3,97 procenta. Státní dluhopisy se splatností v roce 2030 chtěli investoři nakoupit za devět miliard korun, ministerstvo je na trh umístilo za 5,4 miliardy korun a průměrný výnos dosáhl 3,68 procenta.
V předchozích listopadových aukcích ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 14,8 miliardy korun. Říjnová emise dosáhla 33 miliard korun. Na prosinec ministerstvo financí plánuje vydat dluhopisy za 18 miliard korun. Za první tři čtvrtletí letošního roku stát vydal dluhopisy v nominální hodnotě 254,2 miliardy korun.
Peníze získané prodejem dluhopisů využívá stát na financování letošního rozpočtového deficitu, který má po novelizaci státního rozpočtu dosáhnout 282 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti.
str rdo
ÚSTR: V komunistickém ČSR bylo z politických důvodů popraveno 232 lidí
Praha 28. listopadu (ČTK) - V komunistickém Československu, tedy od února 1948, bylo popraveno z politických důvodů 232 lidí. Uvedl to Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v tiskové zprávě. Ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia vydává čtyřsvazkovou publikaci s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Zaměřovat se bude i na 34 kontroverzních případů, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.
První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949, kdy obětí byl odbojář Slavoj Šádek. Poslední se uskutečnila v listopadu 1960, kdy popravili Vladivoje Tomka odsouzeného za velezradu, vraždu a padělání peněz.
Nejmladší obětí poprav v komunistickém Československu byl Jaroslav Kysela, kterému bylo době popravy v pražské věznici na Pankráci 18 let, osm měsíců a 17 dní. Na šibenici umíral deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly podle ústavu záměrně zničit.
Justiční vraždy podle Petra Malloty, který je hlavním editorem nové knihy, představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Poprava odpůrců režimu umožňuje nejen jejich fyzickou likvidaci, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování, mobilizaci vlastních příznivců či ideologické přesvědčování. "Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti," dodal.
Kniha má více než 3600 stran, které mapují všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Jednalo se o 232 lidí. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje 2500 archivních dokumentů a fotografií. Křest knihy se uskuteční ve středu 4. prosince v 17:00 v sídle ústavu v paláci Archa v Praze 1. Akce bude přístupná široké veřejnosti.
"Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah," uvedl ředitel ústavu Ladislav Kudrna.
ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989).
puz rot
