Zemřel jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Milan Zelený, bylo mu 81 let
Praha 27. prosince (ČTK) - Ve věku 81 let zemřel na Štědrý den ve Spojených státech česko-americký ekonom Milan Zelený. Emeritní profesor z newyorské Fordhamovy univerzity byl jedním z nejcitovanějších a nejrespektovanějších českých ekonomů, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN). Zelený dostal v roce 2017 od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
Zeleného úmrtí pro HN potvrdil majitel břeclavské chemičky Fosfa Ivan Baťka, jehož firma spolupracuje s nadací ZET, na jejímž založení se Zelený podílel. "Je to pravda. Umřel v USA 24. prosince," uvedl Baťka a dodal, že Zelený už měl rodinný pohřeb.
Milan Zelený se zabýval zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Je autorem více než 600 odborných článků a knih z oblastí ekonomie, managementu či kybernetiky. V češtině vyšly jeho knihy Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak či To vám byl divný svět.
V roce 2012 zvažoval Zelený kandidovat v prezidentských volbách, svoji kandidaturu nakonec vzdal. Ostré spory vedl podle HN po revoluci v roce 1989 s tehdejším ministrem financí Václavem Klausem, který o něm mluvil jako o "nějakém neznámém panu profesoru Zeleném".
Zelený se narodil v roce 1942 v Kluckých Chvalovicích na Kutnohorsku. Po studiu na Vysoké škole ekonomické nastoupil u profesora Oty Šika do Ekonomického ústavu Československé akademie věd. V roce 1967 odešel na studijní pobyt do USA, kde se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa rozhodl zůstat. Ve Spojených státech dostudoval a získal americké občanství.
Stal se profesorem podnikového řízení na newyorské Kolumbijské univerzitě, působil na univerzitách v Číně, na Tchaj-wanu, v Indii a Brazílii a po roce 1989 také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Před třemi lety se Zelený stal členem vědeckého Institutu Equilibrium, který se zaměřuje na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích. Nadaci ZET spoluzaložil na zlínské univerzitě za účelem rozvoje národního podnikatelství a zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků, stejně tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.
dvd rdo
Experti: Inflace v ČR příští rok zeslábne, ekonomiku čeká mírné oživení
Praha 26. prosince (ČTK) - Inflace v Česku příští rok zeslábne, i když pravděpodobně nedosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB). Díky pomalejšímu růstu spotřebitelských cen se vrátí k růstu reálné mzdy, což by mělo dát impulz k mírnému oživení ekonomiky po letošním celoročním propadu. Situace na trhu práce zůstane napjatá a nezaměstnanost by se proti současnosti dramaticky zvyšovat neměla. Vyplývá to z prognóz ministerstva financí, ČNB a analytiků oslovených ČTK.
"Jsem docela optimista ohledně vývoje ekonomiky v příštím roce. Z makroekonomických statistik, které přicházely ke konci roku se zdá, že dno máme v mnoha oblastech již za sebou. Anebo si standardně vedeme velmi dobře, jako například na trhu práce," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Očekávám v příští roce postupné nastartování růstu reálných příjmů, což by mělo být dobrou základnou pro růst maloobchodních tržeb. Ty totiž byly velkou brzdou ekonomiky v roce 2023," dodal.
Všichni odborníci se shodují, že se meziroční inflace v lednu skokově sníží ze současných hodnot, když v listopadu byla 7,3 procenta. "Rok 2024 sice opět začne lednovým zdražením, kdy se do ceníků promítne ukončení vládních energetických dotací firmám i domácnostem, ovšem jeho intenzita by ani zdaleka neměla dosahovat hodnot zaznamenaných letos," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Lednová inflace pravděpodobně dosáhne zhruba 3,2 procenta, ovšem po zbytek roku bude zdražování pokračovat jen velmi umírněně, meziroční míra inflace bude mírně klesat a v průměru za celý rok 2024 dosáhne přibližně tří procent," doplnil.
Ministerstvo financí je v odhadu celoroční inflace skeptičtější, v listopadové prognóze počítá s celoročním průměrem 3,3 procenta. Naopak ČNB má prognózu optimističtější s celoroční inflací 2,6 procenta.
Slábnutí inflace by se mělo pozitivně projevit v reálných mzdách, které by po dvou letech poklesu měly začít znovu meziročně růst. To podle odborníků pomůže znovu nastartovat spotřebitelskou poptávku, která po celý letošní rok stahovala růst hrubého domácího produktu (HDP) dolů. "Velká část obav spotřebitelů by měla opadnout hned na začátku roku 2024, kdy inflační statistiky potvrdí, že vlna masivního zdražování je již za námi a že dopady vládních úsporných opatření zdaleka nebudou tak drtivé, jak někteří aktéři ve veřejném prostoru varují. Zároveň je pravděpodobné, že mzdový růst již zřetelně předběhne inflaci a kupní síla se začne vzpamatovávat," uvedl Hradil. Českou ekonomiku ale podle něj bude brzdit slabá poptávka ze zahraničí, zejména z Německa. I proto čeká celoroční růst HDP 0,8 procenta.
Obavy z výkonu zahraničního obchodu mají také analytici Raiffeisenbank. "Čeští exportéři musí vypořádávat s velmi nízkou zahraniční poptávkou, především z Německa, které se potýká s podobnými problémy mimo jiné v souvislosti s nižším než předpokládaným oživením čínské ekonomiky," upozornili. Přesto odhadují, že v příštím roce HDP celoročně vzroste o 1,7 procenta a česká ekonomika překoná úroveň před pandemií covidu-19. Je poslední evropskou zemí, které se to zatím nepodařilo.
Ministerstvo financí očekává silnější oživení českého hospodářství, HDP podle něj v příštím roce vzroste o 1,9 procenta. Prognóza ČNB předpokládá hospodářský růst 1,2 procenta.
Na trhu práce odborníci dramatické změny nečekají. "Míra nezaměstnanosti dokázala v uplynulých letech odolávat ekonomickým turbulencím a ani v roce 2024 nebude představovat velké riziko," uvedl Hradil. Podle něj je možné mírné navýšení nezaměstnanosti z listopadových 3,5 procenta ke čtyřem procentům, protože zejména u některých průmyslových firem hrozí, že vzdají naděje na brzké odražení ode dna a propust část zaměstnanců, které se snažily udržet.
"V příštím roce neočekáváme ve vývoji míry nezaměstnanosti dramatický zvrat. V prvním čtvrtletí předpokládáme mírný nárůst, tradiční pro tuto část roku, který může být podpořen i opatrností firem při náborech kvůli nejistému vývoji cen energií a snižujícímu se počtu nových zakázek," uvedl generální ředitel společnosti pro řízení lidských zdrojů Randstad ČR Martin Jánský. Výrazný růst nezaměstnanosti ale podle něj nepřijde.
Odborníci také předpokládají, že ČNB bude příští rok pokračovat ve snižování úrokových sazeb, se kterým začala minulý týden. "Od toho si slibuji jak nastartování průmyslu, tak i stavebnictví, které dosud drtily vysoké úroky na hypotečních úvěrech," uvedl Tyleček.
Bankovní rada ČNB na prosincovém zasedání po 18 měsících opustila stabilitu sazeb a snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta. Odborníci očekávají, že tento trend bude pokračovat po celý rok 2024, jednotlivé poklesy přitom mohou být později větší než čtvrt procentního bodu. Podle analytiků Raiffeisenbank klesne do konce roku základní úroková sazba na 4,5 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl ale po zveřejnění změny sazeb upozornil, že bankovní rada je připravená proces snižování sazeb kdykoli zastavit, pokud nebude zřejmé, že inflace setrvale ustupuje.
str rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
