Analýza: Komoditní index v pololetí klesl o desetinu, výjimkou jsou cukr a zlato
Praha 2. července (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvním letošním pololetí klesly, největší zlevnění zaznamenaly energie a průmyslové kovy. Naopak zdražilo zlato či cukr. ČTK to řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg ztratil od počátku roku deset procent.
"Komodity v průběhu posledních týdnů korigovaly ztráty trhu od počátku roku. Červen byl pro tuto skupinu aktiv prvním růstovým měsícem v tomto roce. Bloomberg komoditní index vzrostl o téměř tři procenta," řekl Tyleček.
Energie v tomto roce podle něj zlevňují. Cena severomořské ropy Brent klesla od počátku roku o 13 procent, americký benchmark WTI o 12,6 procenta. Cena ropy se částečně propsala do cen paliv v Česku. Průměrná cena nafty na čerpacích stanicích se ve srovnání s počátkem roku snížila o 5,30 Kč za litr. Naopak průměrná cena benzínu je vyšší o 1,22 Kč za litr.
Cena plynu od počátku roku výrazně klesla, i když v posledních týdnech část ztrát smazala. Cena měsíčního kontraktu v Rotterdamu se snížila od začátku roku o 58 procent. Elektřina také v červnu korigovala předchozí poklesy. Cena ročního kontraktu letos zatím ztratila 42,5 procenta. Kontrakt v Rotterdamu klesl od počátku roku o 49,8 procenta.
Podle dat společnosti URS také letos mírně klesají ceny stavebních materiálů. Drží se na úrovni 140 procent cenové hladiny zaznamenané na začátku roku 2021. V tomto roce se výrazně snížily ceny hlavně výrobků z oceli a tepelných izolací. Zároveň se na trhu také projevuje uklidňování situace s palivovým dřevem. Od začátku roku 2023 klesla cena palivového dřeva přibližně o čtvrtinu a v posledních týdnech je stabilní.
Ceny průmyslových kovů začaly v posledních týdnech víc klesat kvůli nevýraznému výkonu čínské ekonomiky. Cena mědi se snížila v tomto roce dosud o 2,3 procenta. Cena hliníku ztratila 9,2 procenta. Do záporných hodnot se hlouběji dostalo také stříbro, které zlevnilo o 6,3 procenta.
Naopak cena zlata v prvním pololetí stoupla o 4,6 procenta. "V posledním měsíci žlutý kov zažil mírnou korekci na nejnižší hodnotu za poslední tři měsíce," řekl ČTK ředitel obchodníka Gold.plus Martin Stránský. Cena palladia se za prvních šest měsíců roku propadla o přibližně 32 procent. Podobně i další cenný průmyslový kov, a to platina, která ztratila 16,7 procenta své hodnoty, podotkl Stránský
Co se týká zemědělských komodit, tak nejvyššího růstu dosahuje podle Tylečka stále cukr, i když jeho vysoký růst z počátku roku se postupně snižuje. Cena cukru v New Yorku letos přidala 12,1 procenta. "Podobný vývoj jsme v letošním roce viděli u kávy. Tady jsou však už předcházející zisky kompletně pryč. Káva v New Yorku klesá o 0,9 procenta," upozornil Tyleček.
Ceny obilovin za sebou mají v posledních týdnech výraznou rozkolísanost, ale začaly opět prudce klesat. Nejvíce ztrátová je letos pšenice. Cena kontraktu na chicagské burze klesla o 16,8 procenta. Cena kukuřice ztratila 13,5 procenta, uzavřel Tyleček.
fd ptd
Poslanci už mají na stolech vládní balíček, debata od 11. července je možná
Praha 1. července (ČTK) - Poslanci už mají na stole návrh vládního konsolidačního balíčku, přesným názvem návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Vláda schválila návrh ve středu a v pátek ho měli poslanci k dispozici. Lze ho tak začít projednávat už od úterý 11. července na mimořádné schůzi vyvolané vládní koalicí. Podle sněmovního webu je projednávání od 11. července možné. Zpravodaj k novele, poslanec ODS a člen rozpočtového výboru Jiří Havránek ale uvedl, že je otázkou, kdy přijde projednávání balíčku na řadu, a záleží i na tom, kdy se podaří schválit program schůze. Opozice předem avizovala dlouhé jednání.
Například podle opozičního klubu ANO, který je nejsilnějším klubem ve Sněmovně, balíček poškodí ekonomiku a zpomalí její růst. Bude proto prosazení předlohy bránit. Předsedkyně klubu Alena Schillerová již dříve uvedla, že vláda by se ve svém konsolidačním úsilí měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem. Také předseda poslanců SPD Radim Fiala minulý týden řekl, že hnutí SPD využije všechny zákonné prostředky, aby bránilo projednání balíčku i důchodové novely. Tou by se Sněmovna měla rovněž zabývat.
Nynější řádnou schůzi Sněmovna v pátek přerušila až do středy 12. července. Zařazení nových bodů na řádnou schůzi navíc může opozice vetovat. Podle vyjádření předsedy klubu ODS Marka Bendy z minulého týdne zařadí vláda na program mimořádné schůze i druhé čtení novely počítající se zpomalením řádných valorizací penzí.
Zpravodajem k balíčku bude poslanec Havránek. V pátek o tom rozhodla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářova (STAN) v zastoupení za předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Navrhla také, že garančním výborem bude rozpočtový výbor. Kromě něj ho projednají také ústavně právní výbor, hospodářský výbor a výbor pro sociální politiku.
Materiál má v elektronické podobě 1312 stran a mění 63 zákonů včetně nového zákona o preventivní restrukturalizaci, který se ve Sněmovně ještě nepodařilo schválit. Vláda v návrhu balíčku udělala proti původně avizované podobě jen legislativně technické změny. K věcným změnám chce přistoupit až ve Sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne.
Vláda ve zprávě z hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA, uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Zlepšení stavu veřejných financí může mít podle vlády vliv například na příliv zahraničních investic. Návrh by naproti tomu neměl mít dopady třeba na obranu a bezpečnost.
Vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob. Parlament v roce 2020 schválil mimo jiné zrušení takzvané superhrubé mzdy na návrh tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), což podpořila i tehdy opoziční ODS. Podle státního závěrečného účtu za rok 2021 to připravilo státní rozpočet asi o 50 miliard korun. Parlament navíc zrušil třeba daň z nabytí nemovitostí a omezil silniční daň.
"Ministerstvo financí eviduje pod snížením příjmů 'v důsledku epidemie' opatření v celkové výši 180 miliard korun v letech 2020 až 2022, na výdajích pak dalších 250 miliard korun za stejné období," uvádí vláda. Oživení světové ekonomiky posléze negativně ovlivnil vpád Ruska na Ukrajinu následovaný energetickou krizí a vysokou mírou inflace, dodává. Například za loňský rok si vyžádala dodatečných 75 miliard korun opatření související s energetickou krizí a migrační vlnou.
nlm dr
