Ode dneška se uvolňuje jedno z pravidel pro žádosti o hypotéku
Praha 1. července (ČTK) - Ode dneška banky nemusí uplatňovat u žadatelů o hypotéku limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). O uvolnění pravidel rozhodla počátkem června Česká národní banka (ČNB), platnost nabývají dnes. Odborník, kterého ČTK oslovila, ale upozornil na to, že i když je parametr DSTI formálně pryč, je třeba sledovat, jak moc budou jednotlivé banky slevovat ze svých interních požadavků na žadatele o hypotéku.
Limit DSTI vyžadoval poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem nanejvýš 45 procent, u lidí mladších 36 let 50 procent. Podle ČNB ho ale není nutné nadále uplatňovat v prostředí vysokých úrokových sazeb.
V platnosti také zůstávají další dvě omezující podmínky pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) je i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu (DTI) ponechala ČNB na 8,5, pro žadatele do 36 let na 9,5.
"Odbourání požadavku na DSTI je zatím formálně pryč, nicméně je potřeba vyčkat, jak se zachovají jednotlivé banky a jak moc budou banky ze svých interních požadavků slevovat. Ty nadále budou komplexně žadatele prověřovat, zda splátku zvládne dlouhodobě řádně splácet. Nicméně dá se předpokládat, že v rámci konkurenčního boje požadavky ze stran bank budou zmírňovat a více se bude pracovat s individuálním posouzením, což by mohlo obecně vést k vyšší míře dostupnosti hypoték," sdělil ČTK finanční analytik srovnávacího portálu Ušetřeno.cz Daniel Gorol.
Pokud by banky přestaly DSTI uplatňovat, podle Gorola by to mohlo některým žadatelům otevřít cestu k vyšší hypotéce. V modelovém příkladu pro třicetiletého žadatele s čistým příjmem 40.000 korun a hypotékou na 30 let by bylo možné dosáhnout na hypotéku zhruba 4,56 milionu korun, zatímco s DSTI to bylo 3,45 milionu korun, uvedl Gorol.
Ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub při rozhodnutí o zrušení DSTI řekl, že banky příkladně dodržovaly nastavené limity pro poskytování hypoték. Nepředpokládá, že by zrušení limitu DSTI vyvolalo v českém finančním systému nestabilitu. Podle něj budou banky při poskytování hypoték i nadále obezřetné.
str snm
Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů do lithiových dolů v Bolívii
La Paz 30. června (ČTK) - Čína a Rusko investují 1,4 miliardy dolarů (téměř 31 miliard Kč) do dvou lithiových dolů v Bolívii. Ve čtvrtek to oznámila bolivijská vláda. Na kov, který se využívá pro výrobu baterií do elektromobilů, je tato jihoamerická země bohatá.
V čínské společnosti Citic Guoan i v ruské Uranium One Group má velký podíl stát. Obě firmy spojí síly s bolivijskou státní společností Yacimientos de Litio Bolivianos (YLB) a postaví dva závody na výrobu uhličitanu lithného, uvedl bolivijský prezident Luis Arce.
Podle plánu, který představila vláda, vloží skupina Uranium One Group 578 milionů dolarů do závodu v solné poušti Pastos Grandes, zatímco společnost Citic Guoan investuje 857 milionů dolarů do podobného projektu v solné poušti Uyuni. Obě lokality se nacházejí na jihozápadě země v regionu Potosí.
Bolivijské ministerstvo energetiky uvedlo, že "každý komplex bude mít výrobní kapacitu 25.000 tun ročně". Práce na nich začnou do tří měsíců. V lednu podepsala bolivijská vláda jinou dohodu s čínským konsorciem CBC o výstavbě dvou továren na lithiové baterie v hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů, informovala agentura AFP.
Lithium je základním kovem při výrobě baterií pro elektrická a hybridní vozidla a další typy systémů pro ukládání energie. Vzhledem k potřebě učinit automobilový průmysl šetrnějším k životnímu prostředí se lithium stalo strategickou surovinou, i když recyklace použitých baterií je stále problémem.
Bolívie odhaduje, že v solné poušti Uyuni je k dispozici 21 milionů tun lithia, a tvrdí, že jde o největší ložisko na světě. Země však má problémy s využíváním svých obrovských zásob, a to jak kvůli jejich umístění a složitosti terénu, tak i kvůli politickému napětí a nedostatku know-how.
Ministerstvo energetiky podle svého lednového sdělení očekává, že do roku 2025 vyveze lithium v hodnotě pěti miliard dolarů. To by překonalo i příjmy ze zemního plynu, který je hlavním zdrojem příjmů Bolívie. Loni země z vývozu plynu získala 3,4 miliardy dolarů.
Čína by se díky úsilí o zvýšení těžby lithia mohla do poloviny desetiletí podílet na celosvětových dodávkách tohoto kovu téměř třetinou, uvedla v březnu švýcarská banka UBS. Očekává, že doly pod kontrolou Číny, včetně projektů v Africe, zvýší do roku 2025 těžbu na 705.000 tun ze 194.000 tun loni. To zvýší podíl Číny na globálních dodávkách na 32 procent z loňských 24 procent.
Největší evropské ložisko lithia se nachází v České republice, a to pod Cínovcem na Teplicku. Evropská unie zařadila tento kov mezi takzvané kritické materiály. Premiér Petr Fiala v květnu řekl, že Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy.
Lithium je velmi lehký a měkký, stříbřitě lesklý kov. Dobře vede elektrický proud a teplo. Je základem prakticky všech komerčně používaných a vyvíjených bateriových technologií.
vjn spr
