Češi si dnes mohou připomenout oběti holokaustu veřejným čtením jejich jmen
Praha 6. května (ČTK) - Ve 31 městech českých a moravských městech dnes odpoledne zazní jména obětí nacistického holokaustu. Veřejné čtení jmen, které začne shodně ve 14:00, je součástí letošního dne vzpomínky na oběti holokaustu Jom ha-šoa. Akci od roku 2006 organizuje paměťová instituce Institut Terezínské iniciativy (ITI), informace najdou zájemci na webu iniciativy.
V Praze se budou číst jména obětí holokaustu na Mariánském náměstí, v Brně na Moravském náměstí před Místodržitelským palácem, v Olomouci na Horním náměstí. Akce se koná i v Ústí nad Labem, Plzni, Kolíně, Liberci, Bechyni, Teplicích a dalších městech.
Hlavní ideou projektu je šířit povědomí o události holocaustu jako významné historické zkušenosti, která zasáhla do vývoje naší společnosti, a zároveň ukázat krajní důsledky projevů rasismu, ke kterým vedla nacistická politika, uvádí organizátoři na webu.
Veřejné připomínky se zúčastní pamětníci, pozůstalí po obětech či zástupci židovských a romských organizací. Do čtení se každoročně zapojují školáci i dospělí, jimž památka obětí holocaustu není lhostejná.
Den památky obětí holokaustu a hrdinství - hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura - připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu. Odkazuje na dubnové povstání vězňů varšavského ghetta v roce 1943 a jejich hrdinství. Připomíná šest milionů obětí holokaustu. V roce 1951 byl tento den ustanoven izraelským senátem (Knesetem) jako den vzpomínky na hrdiny povstání i všechny oběti nacistického "konečného řešení židovské otázky". V českých zemích se tento den připomínal v prostředí židovských komunit po roce 1989, později také v Památníku Terezín. Loni připadal den na 18. dubna, letos na 6. května a nadcházející rok na 24. dubna.
Partnerem letošního 19. ročníku je mimo jiné Muzeum romské kultury se sídlem v Brně a centrum Sintů a Romů v Praze. Loni zazněla i jména lidí romského etnika, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování.
Čtení jmen se koná pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu a hlavního města Prahy.
puz mha
V Dolní Jablonné u Přibyslavi požehnal biskup Vokál nový mariánský sloup
Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 5. května (ČTK) - V Dolní Jablonné u Přibyslavi na Havlíčkobrodsku dnes královéhradecký biskup Jan Vokál požehnal nový mariánský sloup. Přes pět metrů vysoké dílo se zobrazením Panny Marie a svatého Floriána, jemuž je zasvěcená tamní kaple, vytvořil z pískovce sochař a malíř Martin Findeis. V místní části Přibyslavi žije stovka lidí.
Sloup stojí před římskokatolickou kaplí. Obřad s jeho žehnáním dnes odpoledne uzavřel mši k svátku svatého Floriána, patrona hasičů. Přibyslavský kněz Pavel Sandtner v úvodu připomněl to, že iniciativou místních lidí vznikla kaple i sloup. 'To nepřišlo shora, šlo to zespodu, tím nejzdravějším procesem, který vlastně v lidském společenství nebo v církvi vůbec máme,' řekl.
Kapli místní vybudovali svépomocí, vysvěcena byla v roce 2015. Pak ještě uvažovali o tom, že k ní pořídí sochu svatého Floriána, po poradě s výtvarníkem se dohodli na mariánském sloupu. Soška světce je do něj zakomponovaná. 'Letos máme 100 let hasičů v Dolní Jablonné,' řekl ČTK Jaroslav Horský za organizátory. Náklady na sloup převýšily 300.000 korun, jsou hrazené z darů.
Sloup je z kamene, který byl dovezený z lomu Vyhnánov na Trutnovsku. 'Je to vůbec nejtvrdší pískovec v Česku,' řekl Findeis ČTK. Těžba pískovce v tamní lokalitě má dlouhou tradici, použitý byl například i na hospitálu Kuks.
Na řadě míst jsou barokní mariánské sloupy. Findeis řekl, že novodobý ještě neviděl, vyjma repliky na Staroměstském náměstí v Praze a mariánského sloupu v Přibyslavi. Přibližně devítimetrový mariánský sloup stojí blízko přibyslavského kostela od roku 1998. Autorem je sochař Roman Podrázský. V době jeho odhalení se mluvilo o tom, že to je asi jediný mariánský sloup postavený v Česku v minulém století.
Další duchovní výtvarné dílo bylo v krajině u Přibyslavi osazené před rokem. Kovaná křížová cesta vede poutníky z Hesova do kopce ke kovovému kříži u osady Uhry. Tyto plastiky pro farnost vytvořil umělecký kovář Petr Štáfl.
vst hj
DALŠÍ ZPRÁVY
