Zlatý dukát k životnímu výročí 18 let Proof

Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku zlaté keltské mince

Rakovník 22. dubna (ČTK) - Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku 12 zlatých keltských mincí. Pocházejí ze 3. až 2. století před naším letopočtem, unikátní je nejmenší z nich o průměru čtyři milimetry, řekla dnes ČTK archeoložka Kateřina Blažková z Muzea T. G. M. Rakovník. Muzeum Nové Strašecí mince mimořádně vystaví 17. května na Den s Kelty. Kulturně historická hodnota nálezu je nevyčíslitelná, uvedla ředitelka muzea Magdalena Elznicová Mikesková. Nálezce s detektorem kovů se šel projít do lesa, kde našel první z 12 mincí. Nález oznámil pracovníkům muzea, ti místo odborně prozkoumali a zabezpečili. 'Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že se jedná o soubor unikátních bójských ražeb z našeho území z konce střední doby laténské. Jde o zcela první archeologicky dokumentovaný depot - tedy o hromadný, záměrně uložený soubor - těchto mincí u nás. Jejich kulturně historická hodnota je i proto nevyčíslitelná,' podotkla Elznicová Mikesková. Mince z nálezu podle Blažkové čeká odborné posouzení, s výjimkou Dne s Kelty zůstanou zatím pro veřejnost běžně nepřístupné. V budoucnu se stanou součástí stálé expozice muzea, dodala archeoložka. Muzeum je s amatérskými hledači kovů i zájemci o historii a archeologii v kontaktu už skoro 20 let. 'Snažíme se je motivovat a vzdělávat, takže spolupráce s mnoha z nich funguje příkladně,' popsala Blažková. Dodala, že mince mají hodnotu jednoho, třetiny a osminy statéru, tedy zlaté starověké mince. 'Ta nejmenší, v hodnotě čtyřiadvacetiny statéru, má pouhé čtyři milimetry v průměru a jde o skutečný unikát. Její ražba totiž dosud nemá známé srovnání. Na líci má patrně páva a krásný ptačí motiv je i na rubu. Mince jsou navíc perfektně zachovalé, což naznačuje, že možná nebyly nikdy v oběhu,' doplnila archeoložka. Spolupracovníci rakovnického muzea našli v roce 2020 na Rakovnicku zlatý poklad zdobený kameny, který nyní do 26. června muzeum vystavuje. Prsten a přezka z pokladu pocházejí z období stěhování národů, tedy z 5. a 6. století. Přezka ukázala historicky nejstarší užití českého granátu ve šperku. Objev honosných zlatých šperků i nejnovější nález zlatých mincí podle archeoložky naznačují, že Rakovnickem vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit. sbe dvd gcm