MMF: Salvador by neměl používat kryptoměnu bitcoin jako zákonné platidlo
Washington 23. listopadu 2021 (ČTK) - Středoamerický stát Salvador by vzhledem k souvisejícím rizikům neměl používat kryptoměnu bitcoin jako zákonné platidlo. V pondělí to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Salvador se na začátku září stal první zemí na světě, kde se nejznámější kryptoměna bitcoin stala oficiálním platidlem. Tento krok vedl k rozsáhlým protestům z obav, že bitcoin v této chudé latinskoamerické zemi vyvolá nestabilitu a inflaci. Vedle bitcoinu se v Salvadoru dál platí také americkým dolarem.
"Vzhledem k vysoké cenové kolísavosti bitcoinu přináší jeho použití jako zákonného platidla značná rizika v oblasti ochrany spotřebitelů, finanční integrity a finanční stability," uvedl MMF ve své nejnovější zprávě o Salvadoru. "Kvůli těmto rizikům by se bitcoin neměl používat jako zákonné platidlo," dodal.
Měnový fond rovněž předpověděl, že salvadorská ekonomika v letošním roce dosáhne zhruba desetiprocentního růstu. V příštím roce počítá se zpomalením růstu na 3,2 procenta.
"Ačkoliv se (s MMF) zjevně neshodneme na některých věcech, jako je přijetí bitcoinu (jako oficiální měny), je jeho analýza naší země zajímavá," uvedl ke zprávě fondu salvadorský prezident Nayib Bukele.
O víkendu prezident oznámil, že Salvador plánuje v příštím roce zahájit výstavbu města nazvaného Bitcoin City. Bude stát u pobřeží, na úpatí sopky Conchagua na jihovýchodě země. Projekt hodlá země zpočátku financovat bitcoinovými dluhopisy. Geotermální energii vulkánu chce využít při těžbě bitcoinů.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: Pandemie podle BIS loni snížila hrozby, ale zkomplikovala i její činnost
Praha 23. listopadu (ČTK) - Pandemie covidu-19 loni znamenala pokles téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Vedle toho, že znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací, ztížila také příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb v Česku. Současně však také výrazně zasáhla do zpravodajských operací BIS, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila. Pandemie zasáhla tajné služby do stejné míry jako další oblasti lidské činnosti, stojí ve výroční zprávě. "Na jedné straně došlo k poklesu téměř ve všech aspektech hrozeb, kterým se služba věnuje. Na straně druhé byla zejména z důvodu nejrůznějších opatření značně narušena i naše každodenní práce," napsal v úvodním slově ředitel BIS Michal Koudelka. Dění související s pandemií podle BIS krátkodobě ztížilo logistiku teroristických organizací, ovlivnilo pohyb jejich členů a možnosti spáchat v ČR teroristický útok. Koronavirová omezení podle BIS ukázala na klíčový význam tradičního diplomatického krytí cizích zpravodajských důstojníků. "Protože legální rezidentura se stává během nich nenahraditelnou," konstatuje BIS. České kontrarozvědce se podle výroční zprávy i přes covidové komplikace dařilo plnit úkoly a informovat adresáty o ohrožení bezpečnostních zájmů státu. (pokračování...)
Praha 23. listopadu (ČTK) - Pandemie covidu-19 loni znamenala pokles téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Vedle toho, že znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací, ztížila také příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb v Česku. Současně však také výrazně zasáhla do zpravodajských operací BIS, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila. Pandemie zasáhla tajné služby do stejné míry jako další oblasti lidské činnosti, stojí ve výroční zprávě. "Na jedné straně došlo k poklesu téměř ve všech aspektech hrozeb, kterým se služba věnuje. Na straně druhé byla zejména z důvodu nejrůznějších opatření značně narušena i naše každodenní práce," napsal v úvodním slově ředitel BIS Michal Koudelka. Dění související s pandemií podle BIS krátkodobě ztížilo logistiku teroristických organizací, ovlivnilo pohyb jejich členů a možnosti spáchat v ČR teroristický útok. Koronavirová omezení podle BIS ukázala na klíčový význam tradičního diplomatického krytí cizích zpravodajských důstojníků. "Protože legální rezidentura se stává během nich nenahraditelnou," konstatuje BIS. České kontrarozvědce se podle výroční zprávy i přes covidové komplikace dařilo plnit úkoly a informovat adresáty o ohrožení bezpečnostních zájmů státu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF: Salvador by neměl používat kryptoměnu bitcoin jako zákonné platidlo' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2021112302282|501617. Vydána 23.11.2021 11:24:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF: Salvador by neměl používat kryptoměnu bitcoin jako zákonné platidlo' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit). ID zprávy: T2021112302282|501617. Vydána 23.11.2021 11:24:02. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
