Heslo MMR

MMF

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "MMF". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo MMF je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Měnový fond zhoršil odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,6 procenta

Washington 22. dubna (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta. České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta. Ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny (V4) letos Česká republika podle nejnovějšího výhledu MMF poroste rychleji než ekonomiky Maďarska a Slovenska. V případě Slovenska počítá měnový fond s růstem o 1,3 procenta, u Maďarska pak o 1,4 procenta. Polská ekonomika ale podle prognózy fondu vykáže růst o 3,2 procenta. V příštím roce bude Česko zaostávat i za Maďarskem, kde tempo růstu podle fondu zrychlí na 2,6 procenta, v Polsku naopak růst zpomalí na 3,1 procenta. Slovenská ekonomika vzroste o 1,7 procenta, očekává MMF. Měnový fond rovněž předpověděl, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v letošním roce zrychlí na 2,5 procenta z loňských 2,4 procenta. Na příští rok pak fond počítá s poklesem inflace na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky (ČNB). Míra nezaměstnanosti se v České republice podle fondu v letošním roce sníží na 2,5 procenta z loňských 2,8 procenta. Příští rok bude pokles pokračovat, nezaměstnanost se tak podle MMF dostane na 2,4 procenta. irl spr

MMF zhoršil letošní výhled růstu globální ekonomiky na 2,8 procenta

Washington 22. dubna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta, příští rok o tři procenta. Oznámil to dnes v jarním výhledu světové ekonomiky. V lednové prognóze měnový fond očekával, že růst letos i příští rok dosáhne 3,3 procenta. Výrazný dopad na globální hospodářskou aktivitu budou mít eskalace obchodního napětí a velmi vysoká míra politické nejistoty, uvedl fond. Růst v letošním roce tak bude výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. MMF uvedl, že po letech otřesů zůstal globální růst loni stabilní, ale nevýrazný. Podobný vývoj se očekával i letos, ale situace se změnila, když Spojené státy oznámily nová cla, na která reagují obchodní partneři vlastními protiopatřeními. Od 2. dubna pak USA zavedly téměř plošné clo, a celní sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň téměř za 100 let. Tento krok představuje výrazný negativní šok pro růst a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje, poznamenal MMF. Globální míra inflace letos podle fondu zvolní na 4,3 procenta a v příštím roce na 3,6 procenta. V obou případech je údaj o 0,1 procentního bodu vyšší, než MMF předpokládal v lednu. Prognózy pro vyspělé ekonomiky jsou výrazně vyšší, zatímco u rozvojových trhů se očekávání mírně snížila. Tempo růstu Spojených států v letošním roce zpomalí na 1,8 procenta z loňských 2,8 procenta. Letošní výhled je o 0,9 procentního bodu nižší, než MMF čekal v lednu. Důvodem je vyšší politická nejistota, obchodní napětí a pomalejší růst poptávky. Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 0,8 procenta, což bude o 0,2 procentního bodu méně, nižší než lednový odhad. Loni ekonomika eurozóny stoupla o 0,9 procenta. Růst německé ekonomiky bude letos patrně nulový, loni německá ekonomika o 0,2 procenta klesla. Růst čínské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na čtyři procenta z loňských pěti procent. Fond očekává výrazné zpomalení také ruské ekonomiky, kde počítá s růstem o 1,5 procenta. Loni tam růst činil 4,1 procenta. MMF varoval, že v jeho výhledu převažují rizika výraznějšího poklesu. Eskalace obchodní války a nejistota v oblasti obchodní politiky mohou dál zpomalit růst. Zhoršující se podmínky mohou vést k výkyvům na trzích, znehodnocení měn a odlivu kapitálu, zejména v zadlužených zemích. Dlouhodobě růst brzdí demografické změny, slabší příliv pracovní síly ze zahraničí a omezený prostor pro vládní zásahy. Nízkopříjmové státy navíc čelí poklesu rozvojové pomoci. Naopak uvolnění napětí kolem cel a nové dohody by mohly globální růst podpořit. Pro další vývoj bude podle MMF důležitá jasná strategie a mezinárodní spolupráce. Země by měly usilovat o stabilní obchodní prostředí, řešit zadlužení a společné úkoly, ale zároveň posilovat vnitřní stabilitu prostřednictvím reforem a vyvážené hospodářské politiky. Důležitou roli hrají také centrální banky, které musejí pečlivě ladit měnovou politiku, udržovat cenovou a finanční stabilitu a zvládat výkyvy směnných kurzů. Důležitá je podle MMF také obnova fiskálního prostoru, snižování veřejného dluhu a strukturální reformy. Vliv na výhled mají také stárnutí populace a změny v migrační politice, které výrazně dopadají na rozvíjející se ekonomiky. irl spr

MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny

Marrákeš (Maroko) 10. října (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze. Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie, války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí. "Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024," uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025. Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta. MMF zvýšil prognózu růstu hospodářství Spojených států, tedy největší světové ekonomiky, pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta a pro rok 2024 o 0,5 procenta na 1,5 procenta. Organizace přitom poukázala na větší podnikové investice a rostoucí spotřebu. V Číně MMF údaje pro letošek a příští rok revidoval směrem dolů s ohledem na krizi v tamním realitním sektoru a slabou zahraniční poptávku. Letos tak očekává růst HDP o pět procent, příští rok 4,2 procenta. Odhady organizace snížila o 0,2 a o,3 procentního bodu. Odhady růstu hospodářství pro letošní a příští rok MMF revidoval směrem dolů také v eurozóně, a to o 0,2 a 0,3 procentního bodu. Podle podzimní prognózy ekonomika bloku letos vzroste o 0,7 procenta a v roce 2024 o 1,2 procenta. V případě Ukrajiny MMF zvýšil výhled růstu ekonomiky pro letošní rok na dvě procenta. Očekává, že příští rok ukrajinské hospodářství poroste tempem 3,2 procenta. Výhled organizace zvedla s ohledem na to, že podniky a domácnosti se přizpůsobily ruské invazi, domácí poptávka rostla rychleji, než se čekalo, inflace se snížila a stabilní jsou devizové trhy. Ukrajinská ekonomika se loni kvůli ruské invazi propadla o zhruba jednu třetinu. MMF dříve očekával, že tamní hospodářství letos oslabí o tři procenta. Co se týče Ruska, MMF zvýšil výhled letošního růstu tamní ekonomiky o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta. Odhad na příští rok naopak snížil o 0,2 procenta na 1,1 procenta. Rusku tak organizace přisuzuje na rok 2024 nejslabší růst z bloku rozvíjejících se a rozvojových ekonomik, který podle MMF celkově poroste tempem čtyři procenta. Moskva plánuje v příštím roce vyčlenit kvůli válce na Ukrajině téměř třetinu zvýšených rozpočtových výdajů na zbrojení. Agentura Reuters v srpnu uvedla, že Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu pro rok 2023. Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního. lsk jd

Srí Lanka v ekonomické krizi dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu

Kolombo 12. dubna (ČTK) - Srí Lanka dnes dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Informovala o tom agentura Reuters. Guvernér centrální banky uvedl, že ostrovní země potřebuje devizové rezervy na dovoz základních položek, například pohonných hmot. Srí Lanka má příští týden zahájit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěrovém programu. Země se se potýká pravděpodobně s nejhorší ekonomickou krizí od získání nezávislosti v roce 1948. Vedle nedostatku pohonných hmot, potravin, léků a dalšího základního zboží ji sužují i dlouhodobé výpadky elektřiny. Protivládní protesty trvají déle než měsíc. "Došlo k tomu, že splácení dluhu je náročné a nemožné. Nejlepší opatření, které lze přijmout, je restrukturalizace dluhu a zabránění tvrdé platební neschopnosti," řekl novinářům nový guvernér centrální banky Nandalal Vírasinghe. Jeho předchůdce rezignoval minulý týden, demisi zároveň podalo všech 26 ministrů srílanské vlády. V pátek centrální banka zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o sedm procentních bodů na 14,5 procenta. Vírasinghe dodal, že pozastavení plateb bude trvat do doby, než se země dohodne s věřiteli a s MMF. S ním by mělo Kolombo začít jednat o mimořádných půjčkách v pondělí. Guvernér zdůraznil, že země dosud své dluhy splácela a rozhodnutí pozastavit platby učinila v dobré víře. Země by letos měla splatit zahraniční dluh ve výši zhruba čtyři miliardy dolarů (90 miliard Kč), včetně mezinárodního státního dluhopisu v hodnotě jedné miliardy dolarů se splatností v červenci, napsala agentura Reuters. V pondělí jsou splatné dvě splátky úroků z dluhopisů. "Jedná se o platební neschopnost. Bylo to nevyhnutelné," konstatoval Murtaza Džafferdží, šéf makléřské společnosti JB Securities. "Pro ekonomiku je to pozitivní, protože jsme na obsluhu dluhu používali omezené devizové zdroje, i když jsme si to nemohli dovolit. Tím se uvolní prostředky pro naše občany," dodal. "Jediným překvapením je, že vládě... trvalo tak dlouho, než se smířila s realitou," uvedl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management. "Vyhlásit platební moratorium, dokud nevypracují program s MMF a nedohodnou se na podmínkách s držiteli dluhopisů, je logické," dodal. Srílanská vláda ekonomické problémy přičítá pandemii covidu-19, která se negativně odrazila na místní ekonomice závislé na cestovním ruchu, který jí přináší devizy. Řada odborníků však problémy vysvětluje špatným řízením hospodářství. Po skončení třicetileté občanské války v roce 2009 se Srí Lanka rozhodla zaměřit spíše na oživení domácích trhů než na zvýšení exportu. Příjmy ze zahraničí tak zůstávaly nízké, zatímco účet za dovoz stále rostl. V současné době Srí Lanka každoročně dováží zboží v hodnotě o tři miliardy dolarů (67,5 miliardy Kč) vyšší, než dováží. Vláda se také obrovsky zadlužila, aby mohla financovat infrastrukturní projekty, které kritici považují za zbytečné. Na konci roku 2019 měla Srí Lanka v devizových rezervách 7,6 miliardy dolarů, ale do konce března 2020 se tato částka snížila na pouhých 1,9 miliardy dolarů. Prezident Gotabaja Radžapaksa se v roce 2019 po nástupu do funkce navíc rozhodl snížit daně. Na počátku roku 2021 se vláda pokusila zastavit odliv deviz tím, že zakázala veškerý dovoz chemických hnojiv a nařídila zemědělcům, aby místo nich používali organická hnojiva. To vedlo k rozsáhlé neúrodě. Země musela doplňovat zásoby potravin ze zahraničí, což nedostatek deviz ještě zhoršilo. Od té doby vláda zakázala dovoz celé řady "nepotřebných" položek - od automobilů po některé druhy potravin a dokonce i obuvi. lsk jrm

MMF schválil novou úvěrovou dohodu s Argentinou v hodnotě 44 miliard dolarů
Washington 26. března (ČTK) - Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválila novou úvěrovou dohodu s Argentinou v hodnotě 44 miliard dolarů (téměř bilion Kč). Oznámil to MMF. Dohoda má podle fondu Argentině pomoci posílit udržitelnost dluhu, bojovat s vysokou inflací, podpořit rezervy a řešit nedostatky v oblasti sociálního systému a infrastruktury. Argentinský senát schválil novou dohodu s MMF, má odvrátit krach země
Buenos Aires 18. března (ČTK) - Argentinský senát ve čtvrtek večer schválil novou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v objemu 45 miliard dolarů (asi bilion Kč). Dohoda, která má podle vlády odvrátit riziko státního bankrotu, rozdělila vládní koalici a v uplynulých týdnech vyvolala protesty, uvedla agentura EFE. MMF: Ruský útok na Ukrajinu by mohl zásadně změnit globální hospodářský řád
Washington 16. března (ČTK) - Ruský útok na Ukrajinu pocítí celá světová ekonomika v podobě pomalejšího hospodářského růstu a vyšší inflace. V dlouhodobějším horizontu by navíc mohl vést k zásadním změnám v globálním hospodářském a geopolitickém řádu. MMF: Ukrajinská ekonomika by letos mohla klesnout až o 35 procent
Washington 14. března (ČTK) - Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu (HDP) dosáhnout 25 až 35 procent. MMF schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc
Washington/Kyjev 9. března (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů (32 miliard Kč) jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Řecko do konce března splatí poslední půjčky od MMF, řekl ministr financí
Atény 14. února (ČTK) - Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to dnes řekl ministr financí Christos Staikuras. MMF vyzvala Salvador, aby upustil od zavedení bitcoinu jako zákonného platidla
San Salvador 25. ledna (ČTK) - Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) opět vyzvala Salvador, aby upustil od zavedení bitcoinu jako zákonného platidla. Středoamerickou zemi zároveň nabádá k přísné regulaci tamní digitální peněženky Chivo. MMF předpokládá, že zvýší odhad ztrát způsobených světové ekonomice pandemií
Washington 20. ledna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že zvýší svůj odhad ztrát způsobených světové ekonomice pandemií covidu-19. Uvedla to dnes šéfka fondu Kristalina Georgievová. Nynější odhad předpokládá, že pandemie globální hospodářství do roku 2024 připraví o 12,5 bilionu dolarů (267 bilionů Kč), napsala agentura Reuters. Mise MMF: Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 pct., příští rok o 3,5 pct.
Praha 23. listopadu (ČTK) - Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. V říjnu fond počítal v případě české ekonomiky letos s růstem o 3,8 procenta a v příštím roce s 4,5 procenta.

SLOVNÍK NAJÍT