Komora: Téměř polovina českých podniků letos utlumí své investice
Praha 6. dubna 2022 (ČTK) - Téměř polovina českých podniků letos vlivem výrazného růstu cen surovin, polotovarů a výrobních materiálů, nedostatečné dostupnosti materiálů a vstupních surovin a nepřímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu utlumí své investice. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Proti lednovému zjišťování je to výrazné zhoršení.
"K růstu produktivity je nezbytné, aby podniky investovaly do technologických inovací, strojů a zařízení, výzkumu a vývoje. Nedostatečné investice firem mohou způsobit jejich zaostávání za zahraniční konkurencí, zejména z Německa a dalších západních zemí,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Útlum investic oznámilo 44 procent podniků, ještě v lednu hodlalo snížit investiční aktivity 29 procent. Pokles hlásí především nejmenší firmy a stavebnictví. Třetina podniků oznámila, že letos jejich investiční aktivita klesne o více než desetinu. Silný propad čekají především firmy působící v osobních službách, což lze přičítat změně spotřebního chování v souvislosti s vyšší spotřebitelskou inflací.
Podle 63 procent respondentů se bude jejich firmě letos dařit stejně nebo lépe než v předchozím roce poznamenaném koronavirovou krizí. Na 23 procent firem očekává meziroční zlepšení situace své firmy. Optimisticky se na letošní vývoj dívají zejména středně velké podniky a podniky působící ve službách. Zhoršení pro příští měsíce čeká výrazně více účastníků ankety než zlepšení (37 procent). Největšími pesimisty jsou velké firmy a firmy působící ve zpracovatelském průmyslu.
Proti lednovému šetření jde o výrazné zhoršení očekávání. Zlepšení nebo alespoň stabilizovaný vývoj firmy v lednu očekávalo 79 procent, což je o 16 procentních bodů více než v březnu. Tento posun způsobil především významný nárůst těch respondentů, kteří očekávají zhoršení (z 21 procent v lednu na 37 procent v březnu).
Hospodářská komora dlouhodobě doporučuje vládě, aby opětovně zavedla rychlejší odpisy dlouhodobého majetku. "Doporučujeme, aby stát navíc daňově zvýhodnil i pořízení investic zařazených do takzvané třetí odpisové skupiny, jde zejména o různá strojní a technologická zařízení, která se standardně amortizují deset let,“ dodala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Hospodářská komora navrhuje, aby stát umožnil podnikům odpis zmíněných zařízení během čtyř let, z toho 50 procent hodnoty investice již v prvním roce.
Mimořádné odpisy stát zavedl v lednu 2021 v rámci tzv. daňového balíčku. Vztahovaly se ale jen na hmotný majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, který byl pořízen v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Toto úterý ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že ministerstvo pracuje na prodloužení rychlejších odpisů majetku firem.
Hospodářská komora uskutečnila anketu od 16. do 21. března. Celkem v ní odpovědělo 398 jejích členů.
fd jw
- sdílejte článek
Následuje: Koruna za pět let od konce intervencí ČNB posílila o zhruba 10 procent
Praha 6. dubna (ČTK) - Koruna od doby před pěti lety, kdy Česká národní banka ukončila devizové intervence, posílila do dneška zhruba o deset procent na dnešních 24,45 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření oslovených analytiků. Kurzový závazek ČNB s cílem držet korunu kolem 27 Kč/EUR zároveň vedl k výraznému nárůstu devizových rezerv ze zhruba 20 procent HDP na aktuálních více než 60 procent HDP. Nárůst rezerv vedl k účetní kumulované ztrátě centrální banky. ČNB kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky. "Technicky bylo zavedení i následné opuštění kurzového závazku perfektně provedené. Ekonomicky nevidíme na druhý břeh, takže se můžeme jen dohadovat, jak by se vyvíjela ekonomika bez takového opatření," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. ČNB ale podle něj intervencemi vytvořila prostor pro "o něco rychlejší růst ekonomiky, doprovázený o něco vyšší zaměstnaností a o něco vyšší inflací". Zároveň ale podle Sobíška nelze vyloučit, že intervence z let 2013 až 2017 částečně přispěly k aktuálně vysoké inflaci. "Tuzemskou inflaci jsme v době, kdy ve světě převládaly deflační tendence, neviděli jako problém. Možná ale právě v této době, kdy se s růstem inflace potýká celý svět, můžeme část jejího původu v Česku přičíst někdejším intervencím ČNB. Neexistuje oběd zadarmo, takže se může stát, že bude rychlejší růst české ekonomiky oproti jejímu potenciálu z druhé poloviny předchozí dekády vykoupen pomalejším vývojem v této dekádě. I k tomu možná přispěly i někdejší intervence ČNB, byť nikoliv jako jediný faktor," uvedl. Po ukončení intervencí před pěti lety koruna vůči euru posílila do pásma 25 až 26 korun za euro. "V letech 2018 a 2019 se však další posilování koruny zastavilo a právě vysoká výše devizových rezerv byla jednou z hlavních příčin, která bránila koruně k posunu na silnější hodnoty," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výrazněji koruna opět začala posilovat na konci roku 2019, následovalo oslabení měny kvůli pandemii koronaviru. "Počátek pandemie přinesl oslabení české měny až k 27,80 korun za euro," upozornil analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček. (pokračování...)
Praha 6. dubna (ČTK) - Koruna od doby před pěti lety, kdy Česká národní banka ukončila devizové intervence, posílila do dneška zhruba o deset procent na dnešních 24,45 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření oslovených analytiků. Kurzový závazek ČNB s cílem držet korunu kolem 27 Kč/EUR zároveň vedl k výraznému nárůstu devizových rezerv ze zhruba 20 procent HDP na aktuálních více než 60 procent HDP. Nárůst rezerv vedl k účetní kumulované ztrátě centrální banky. ČNB kvůli obavám z deflace, která by mohla zpomalit ekonomiku, držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Intervence ukončila 6. dubna 2017. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky. "Technicky bylo zavedení i následné opuštění kurzového závazku perfektně provedené. Ekonomicky nevidíme na druhý břeh, takže se můžeme jen dohadovat, jak by se vyvíjela ekonomika bez takového opatření," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. ČNB ale podle něj intervencemi vytvořila prostor pro "o něco rychlejší růst ekonomiky, doprovázený o něco vyšší zaměstnaností a o něco vyšší inflací". Zároveň ale podle Sobíška nelze vyloučit, že intervence z let 2013 až 2017 částečně přispěly k aktuálně vysoké inflaci. "Tuzemskou inflaci jsme v době, kdy ve světě převládaly deflační tendence, neviděli jako problém. Možná ale právě v této době, kdy se s růstem inflace potýká celý svět, můžeme část jejího původu v Česku přičíst někdejším intervencím ČNB. Neexistuje oběd zadarmo, takže se může stát, že bude rychlejší růst české ekonomiky oproti jejímu potenciálu z druhé poloviny předchozí dekády vykoupen pomalejším vývojem v této dekádě. I k tomu možná přispěly i někdejší intervence ČNB, byť nikoliv jako jediný faktor," uvedl. Po ukončení intervencí před pěti lety koruna vůči euru posílila do pásma 25 až 26 korun za euro. "V letech 2018 a 2019 se však další posilování koruny zastavilo a právě vysoká výše devizových rezerv byla jednou z hlavních příčin, která bránila koruně k posunu na silnější hodnoty," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výrazněji koruna opět začala posilovat na konci roku 2019, následovalo oslabení měny kvůli pandemii koronaviru. "Počátek pandemie přinesl oslabení české měny až k 27,80 korun za euro," upozornil analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Komora: Téměř polovina českých podniků letos utlumí své investice' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022040605638|502586. Vydána 06.04.2022 15:15:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Komora: Téměř polovina českých podniků letos utlumí své investice' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022040605638|502586. Vydána 06.04.2022 15:15:45. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
