Růst nákladů na úvěry vyvolává v části zemí EU vzpomínky na dluhovou krizi

Londýn 10. května 2022 (ČTK) - Růst výnosů evropských dluhopisů zneklidňuje některé ekonomy. Varují přitom, že zvláště Itálie a Řecko nemají příliš velký manévrovací prostor, než se jim začnou zvyšovat náklady na obsluhu dluhu. To oživuje vzpomínky na dluhovou krizi v eurozóně z let 2011 a 2012, upozornila agentura Reuters. Pouhých pět měsíců po začátku roku a předtím, než Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zpřísní svou měnovou politiku, vzrostly výnosy francouzských a německých dluhopisů s desetiletou splatností o více než 1,2 procentního bodu. A vše směřuje k tomu, aby vykázaly nejvyšší roční růst od roku 1999, tedy od zavedení eura v bezhotovostní podobě. Výnosy dluhopisů Španělska, Itálie a Portugalska stouply o více než 1,55 procentního bodu. Vyšší výnosy se neomezují pouze na Evropu. Společnost Janus Henderson předpovídá, že úrokové náklady vzrostou letos ve srovnání s loňskem globálně téměř o 15 procent. Eurozóna s jedněmi z nejzadluženějších zemí na světě ale patří k nejzranitelnějším. Od krize v letech 2010 až 2012, kdy spirálovitě rostoucí náklady na půjčky v Irsku a jižní Evropě ohrožovaly samotnou existenci bloku, zadluženost v eurozóně vzrostla. Částečně kvůli nečekaným nákladům kvůli pandemii nemoci covid-19. "Pokud zde sazby prudce porostou delší dobu, možná budeme čelit krizi eura 2.0," uvedl investiční analytik Deutsche Bank Maximilian Uleer. Upozornil, že úrokové náklady od roku 2011 klesly, podíl dluhu na hrubém domácím produktu (HDP) je ale vyšší, zvláště v zemích, které byly v epicentru krize v roce 2011. Takže pokud výnosy italských desetiletých dluhopisů v příštím roce vzrostou o dvě procenta, jejich úrokové zatížení k HDP bude do konce roku 2025 zpět na úrovni z roku 2011, odhadl Uleer. A tento proces už zřejmě začal, což znamená, že jakýkoliv nový dluh zvýší náklady země na splácení úroků. Udržitelnost dluhu ale zatím nepředstavuje bezprostřední riziko. Výpůjční náklady zůstávají podle historických standardů nízké a průměrná splatnost dluhu kolem sedmi let ochrání většinu zemí před krátkodobými skoky ve výnosech. Podle analytika SP Global Franka Gilla i v případě Itálie se zdá, že by situaci mohla zvládnout. Větším rizikem podle něj je, že vyšší sazby začnou brzdit růst. Rostoucí zadlužení tak vzbuzuje obavy zejména vzhledem k ohrožení ekonomického růstu. Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad růstu ekonomiky eurozóny na letošní rok na 2,8 procenta z dřívějšího předpokladu 3,9 procenta. Nejistota už způsobila, že náklady na pojištění proti nesplácení dluhu Itálie, Španělska a Portugalska stouply nejvýše od listopadu 2020. V centru pozornosti jsou zvláště Itálie a Řecko, protože podíl dluhu Itálie k HDP vystoupil ze 120 na 150 procent v roce 2011, zatímco v případě Řecka je to ze 175 na 200 procent. Analytik MG Investment Jim Leaviss upozornil, že výnosy desetiletých státních italských dluhopisů minulý měsíc poprvé od roku 2018 prolomily důležitou úroveň tří procent. Pokud výnosy zůstanou nad třemi procenty, pak se dá podle něj očekávat, že dluhové zatížení Itálie začne růst. V Řecku výnosy desetiletých státních dluhopisů nad třemi procenty více než zdvojnásobují vážený průměr nákladů na dluhový profil odhadovaných na rok 2022, který činí 1,6 procenta, upozornil ekonom společnosti Scope Ratings Dennis Shen. To znamená, že průměrné náklady na obsluhu nesplaceného dluhu země poprvé po letech rostou, místo aby se v reakci na refinancování vládou snižovaly. Řecko také trápí rostoucí inflace. Statistický úřad dnes oznámil, že v dubnu spotřebitelské ceny ve srovnání se stejným měsícem loni stouply o 10,2 procenta, nejvíce od roku 1995. Způsobily to hlavně vyšší náklady na elektřinu, pohonné hmoty a další zboží, včetně zeleniny. irl spr - sdílejte článek