Zálohy, které musí ČEZ skládat na burze, dosáhly v březnu 100 miliard korun
Praha 10. května 2022 (ČTK) - Zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba 100 miliard korun Kč. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Nyní finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činí asi 60 miliard Kč, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze, řekl dnes ČTK finanční ředitel firmy Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.
Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.
ČEZ kvůli růstu záloh podle Nováka mimo jiné prodal emisní povolenky, které v prvním čtvrtletí vytvořily zisk přes čtyři miliardy korun. Zároveň za stejnou cenu koupil nové emisní povolenky, které jsou splatné až na konci roku. Zisk se tak v celkových ročních výsledcích eliminuje.
"Prodej povolenek je velmi rychlý způsob, jak získat nějakou další hotovost. Je to jen půjčení si hotovosti v čase, nemá to vliv na tom, že budou ty povolenky dražší. My jsme je teď za draho prodali, potom je za draho koupíme," řekl Novák. Firma tak ale vytvořila zisk, jelikož původně emisní povolenky kupovala za nižší cenu. Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů.
Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu. "Když to osciluje o pár eur denně, tak je to normální stav a všichni jsou na to zvyklí. Když to osciluje o desítky nebo stovky eur denně, tak ty firmy prostě tolik hotovosti nemají," uvedl Novák.
Problém by podle něj mohl nastat například ve chvíli, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy. Cena elektřiny by tak mohla extrémně stoupnout a výrobci elektřiny by museli výkyv dorovnat. ČEZ kvůli tomu jedná například se státem o možných zárukách. "Řeší se to na národní úrovni, zatím žádný mechanismus není," uvedl Novák.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
bns rdo
- sdílejte článek
Následuje: Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 pct., ČNB tak zřejmě zvýší sazby
Praha 10. května (ČTK) - Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta. "V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. "Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. "Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli," uvedl. (pokračování...)
Praha 10. května (ČTK) - Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta. "V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. "Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. "Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zálohy, které musí ČEZ skládat na burze, dosáhly v březnu 100 miliard korun' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Burzy komoditní (buk) - Burzy (bur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022051003072|502799. Vydána 10.05.2022 12:10:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zálohy, které musí ČEZ skládat na burze, dosáhly v březnu 100 miliard korun' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Burzy komoditní (buk) - Burzy (bur) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Firmy (efm). ID zprávy: T2022051003072|502799. Vydána 10.05.2022 12:10:56. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.