Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků
Praha 13. května 2022 (ČTK) - Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5.května, který dnes zveřejnila centrální banka. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.
Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu...
Guvernér ČNB Jiří Rusnok a členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub upozornili, že domácí poptávkové inflační vlivy zůstávají i nadále poměrně silné a samy od sebe rychle neodezní, stejně jako vnější nákladové tlaky.
Michl společně s Dědkem znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. "Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat," uvádí záznam.
Dědek na jednání vyjádřil názor, že agresivní měnová politika přispívá k odkotvování inflačních očekávání tím, jak inflace zrychluje navzdory razantnímu zvyšování úrokových sazeb. Rusnok v této souvislosti upozornil, že vyšší domácí inflaci proti evropskému průměru lze vysvětlit specifiky české ekonomiky. Jako příklad uvedl dlouhodobě extrémně napjatý trh práce, velmi uvolněnou fiskální politiku či přehřátý trh nemovitostí. Zároveň připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky ještě neuplynul ani rok. Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímal jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu.
Dále v diskusi převažoval podle záznamu názor, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. Zároveň také ale v radě převažoval názor, že inflační očekávání domácností a podniků již vykazují jisté náznaky odkotvení, což se také promítá do vývoje inflace.
Viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub uvedli, že pokračování zvyšování úrokových sazeb k zajištění cenové stability je žádoucí i za cenu útlumu ekonomické aktivity. Podle nich je v aktuální situaci důležité si uvědomit a komunikovat, že cílem razantní reakce ČNB není ekonomiku poškodit, ale naopak ochránit před ještě horším vývojem. Michl uvedl, že jsou nyní potřeba zejména dvě protiinflační opatření, a to postupné snižování deficitu státního rozpočtu a zabránění indexaci mezd na inflaci.
Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera na následujícím červnovém zasedání zvýší ČNB základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,5 procenta. "Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu," uvedl. Do konce června prezident Miloš Zeman musí určit ještě tři nové členy bankovní rady. Může tak svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle dřívějšího vyjádření ekonomů obrátit.
Bankovní rada také opakovaně zmínila možné riziko zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy. Podle Rusnoka by to mělo pro evropské ekonomiky dramatické důsledky a zároveň by to vyžadovalo úpravu současných modelů odhadu dalšího vývoje.
sos jw - sdílejte článek
Následuje: Inflace na Slovensku zrychlila na 11,8 procenta, je nejvyšší od června 2000
Bratislava 13. května (zpravodaj ČTK) - Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 11,8 procenta z březnové hodnoty 10,4 procenta, její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Inflace v zemi zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta. Ve vývoji inflace se nyní projevily zejména rostoucí ceny potravin, paliv a také vyšší účty za energie. Potraviny v dubnu meziročně zdražily o 14,3 procenta, nejvíce stouply ceny chleba a obilnin, stejně jako olejů, tuků a zeleniny. Dvouciferným tempem se zvýšily také ceny mléka, sýrů a vajec nebo masa. Analytici slovenské centrální banky (NBS) v komentáři odhadli, že potraviny patrně zdraží ještě více. "Válka na Ukrajině přispívá k růstu cen v celém potravinovém řetězci. Tržní ceny potravinářských komodit naznačují, že zpomalování růstu cen potravin lze očekávat až na konci letošního roku," uvedli. Náklady na bydlení, které mají nejvyšší podíl na výdajích slovenských domácností, stouply v dubnu proti loňsku o 15,7 procenta. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení regulovaných cen energií na začátku letošního roku. (pokračování...)
Bratislava 13. května (zpravodaj ČTK) - Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 11,8 procenta z březnové hodnoty 10,4 procenta, její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Inflace v zemi zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta. Ve vývoji inflace se nyní projevily zejména rostoucí ceny potravin, paliv a také vyšší účty za energie. Potraviny v dubnu meziročně zdražily o 14,3 procenta, nejvíce stouply ceny chleba a obilnin, stejně jako olejů, tuků a zeleniny. Dvouciferným tempem se zvýšily také ceny mléka, sýrů a vajec nebo masa. Analytici slovenské centrální banky (NBS) v komentáři odhadli, že potraviny patrně zdraží ještě více. "Válka na Ukrajině přispívá k růstu cen v celém potravinovém řetězci. Tržní ceny potravinářských komodit naznačují, že zpomalování růstu cen potravin lze očekávat až na konci letošního roku," uvedli. Náklady na bydlení, které mají nejvyšší podíl na výdajích slovenských domácností, stouply v dubnu proti loňsku o 15,7 procenta. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení regulovaných cen energií na začátku letošního roku. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022051303810|502839. Vydána 13.05.2022 11:51:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Záznam: Rada ČNB se shodla, že válka změnila strukturu inflačních tlaků' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022051303810|502839. Vydána 13.05.2022 11:51:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.