Zahrnutí tepláren do sektorové daně by dle sdružení ohrozilo jejich modernizaci
Praha 28. června 2022 (ČTK) - Zahrnutí tepláren do sektorové daně by ohrozilo jejich modernizační investice. Teplárny by se do sektorové daně neměly zařazovat, protože se musí vyrovnávat s dopady aktuální energetické krize a současně připravovat dekarbonizační investice do nových zdrojů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo Teplárenské sdružení.
Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na jednání koaliční rady, TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS, vyplývá z vyjádření představitelů stran pro Českou televizi. Speciální daň z příjmů by byla 25 procent.
"Teplárenství nyní čelí řadě výzev počínaje současnou energetickou krizí, kdy se intenzivně snaží minimalizovat dopady na zákazníky, až po tlak na dekarbonizaci a snižování emisí a z toho vyplývající masivní investice, které bude potřeba do roku 2030 realizovat. To poslední, co teplárenství v této kritické chvíli potřebuje, je ještě rozkolísání daňové legislativy, které by ohrozilo připravované investice i ekonomickou stabilitu výrobců tepla," uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Většina tepláren podle něho vyrábí elektřinu v takzvané vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla, a jsou tak aktivní jak v dodávkách tepla, jehož cena podléhá věcnému usměrňování ze strany Energetického regulačního úřadu, tak na trhu s elektřinou, kde platí volná tržní soutěž. Z pohledu zajištění úvěru na připravované investice je však podstatný hospodářský výsledek teplárenské společnosti jako celku, dodal Topolánek.
"Současný dramatický nárůst cen energetických komodit a povolenek na emise skleníkových plynů řada tepláren tlumí na úkor svých marží z výroby tepla. Pokud by byl celkový hospodářský výsledek ještě více zdaněn, ohrozilo by to ekonomickou stabilitu tepláren a jejich přístup k financování ze strany bank a tím i realizaci nezbytných modernizačních projektů," tvrdí Teplárenské sdružení.
Piráti přitom přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně. Premiér a předseda ODS Petr Fiala má však o zavedení speciální daně pochyby. "My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla," řekl České televizi. Vyzval ale energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily.
Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes bude schvalovat dividendu z loňského zisku. Představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, ministerstvo financí 48 korun za akcii před zdaněním. Resort zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Podle oslovených odborníků si MF prosadí svůj návrh. Celková vyplacená dividenda při 48 korunách za akcii by dosáhla 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář by získal asi 18 miliard Kč.
Sektorovou daň pro dodavatele energií plánuje například Británie nebo Španělsko. Británie chystá mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil před měsícem v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Daň na zisky elektrárenských společností, které považuje za přemrštěné, chce uvalit španělská vláda, uvedla minulý týden tamní ministryně financí María Jesús Monterová. Británie plánuje mimořádné příjmy využít na pomoc nejchudším domácnostem, na které rostoucí ceny energií dopadají nejvíce, Španělsko hodlá z vyšších daní financovat opatření proti zdražování elektřiny.
bns dvd mha
- sdílejte článek
Následuje: Summit G7 se postavil za Ukrajinu a připravuje další protiruské sankce
Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - Šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 se dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jasně postavili za Kyjev, který přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi. Slíbili, že Ukrajina si rozhodne o své budoucnosti výhradně sama, a zároveň ohlásili další vystupňování tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zelenskyj státníky požádal o další zbraně a další protiruské sankce. Podle USA už G7 další odvetná opatření připravuje, cílit mají mimo jiné na ruský zbrojní průmysl a možná i na vývoz ruské ropy. Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a jejíchž schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropská unie, jedná od neděle v bavorském alpském zámku Elmau. Zelenskyj, který se dnes připojil prostřednictvím videopřenosu, podle agentury Reuters požádal o sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí. Společné prohlášení G7 další sankce i vojenskou podporu Ukrajině slíbilo. Státníci uvedli, že Kyjev bude podporu Západu dostávat, dokud to bude třeba. Ruskou válku odsoudili jako brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a nelegální a také kritizovali ruskou jadernou rétoriku včetně ruského záměru umístit v Bělorusku rakety schopné nést jaderné hlavice. Rovněž chtějí, aby pachatelé i strůjci válečných zločinů na Ukrajině byli potrestáni v souladu s mezinárodním právem. G7 vyzvala Rusko, aby dodržovalo humanitární právo a aby odblokovalo ukrajinské přístavy pro vývoz obilí. Skupina chce také vystupňovat politické a hospodářské sankce vůči Rusku. Zástupce americké vlády dnes na summitu novinářům řekl, že nově připravované sankce postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Možností je i zavedení cenového stropu na ruskou ropu, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. Již v neděli americký prezident Joe Biden ohlásil, že USA, Kanada, Británie a Japonsko zakážou dovoz zlata z Ruska a že se k opatření přidají i zbývající členové G7. (pokračování...)
Berlín 27. června (zpravodaj ČTK) - Šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 se dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jasně postavili za Kyjev, který přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi. Slíbili, že Ukrajina si rozhodne o své budoucnosti výhradně sama, a zároveň ohlásili další vystupňování tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zelenskyj státníky požádal o další zbraně a další protiruské sankce. Podle USA už G7 další odvetná opatření připravuje, cílit mají mimo jiné na ruský zbrojní průmysl a možná i na vývoz ruské ropy. Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a jejíchž schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropská unie, jedná od neděle v bavorském alpském zámku Elmau. Zelenskyj, který se dnes připojil prostřednictvím videopřenosu, podle agentury Reuters požádal o sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí. Společné prohlášení G7 další sankce i vojenskou podporu Ukrajině slíbilo. Státníci uvedli, že Kyjev bude podporu Západu dostávat, dokud to bude třeba. Ruskou válku odsoudili jako brutální, nevyprovokovanou, neospravedlnitelnou a nelegální a také kritizovali ruskou jadernou rétoriku včetně ruského záměru umístit v Bělorusku rakety schopné nést jaderné hlavice. Rovněž chtějí, aby pachatelé i strůjci válečných zločinů na Ukrajině byli potrestáni v souladu s mezinárodním právem. G7 vyzvala Rusko, aby dodržovalo humanitární právo a aby odblokovalo ukrajinské přístavy pro vývoz obilí. Skupina chce také vystupňovat politické a hospodářské sankce vůči Rusku. Zástupce americké vlády dnes na summitu novinářům řekl, že nově připravované sankce postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Možností je i zavedení cenového stropu na ruskou ropu, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. Již v neděli americký prezident Joe Biden ohlásil, že USA, Kanada, Británie a Japonsko zakážou dovoz zlata z Ruska a že se k opatření přidají i zbývající členové G7. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zahrnutí tepláren do sektorové daně by dle sdružení ohrozilo jejich modernizaci' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022062802223|503182. Vydána 28.06.2022 10:30:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zahrnutí tepláren do sektorové daně by dle sdružení ohrozilo jejich modernizaci' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022062802223|503182. Vydána 28.06.2022 10:30:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.