Reálná mzda klesla o 9,8 pct, lidé podle analytiků zchudli nejvíc od vzniku ČR

Praha 5. září 2022 (ČTK) - Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta a Češi tak podle analytiků zchudli nejvíce v historii země od roku 1993. Průměrná mzda sice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun, reálná ale klesá už tři čtvrtletí. Ve druhém kvartálu se podle analýzy společnosti XTB propadla nejvýrazněji z okolních zemí. Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, vysoká inflace bude podle nich růst mezd znehodnocovat po celý letošní rok. Nárůst reálné mzdy očekávají až během příštího roku. Poslední prognóza České bankovní asociace předpovídá pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent s tím, že v závislosti na dalším ekonomickém vývoji může dynamika mezd v příštím roce překvapit následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dál požaduje ještě letos zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18.200 korun, uvedl dnes předák ČMKOS Josef Středula. "Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění. Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd," dodal. V okolních zemích sice reálné mzdy klesají také, ale ne tak rychle jako v ČR. V Německu a na Slovensku se reálné mzdy za poslední rok snížily shodně o 1,4 procenta, v Rakousku o 1,8 procenta a v Polsku o 2,2 procenta, uvedla ve své analýze společnost XTB. Například Polsko ale začíná čelit riziku inflační spirály, kdy rychlý růst mezd podporuje v dalším růstu inflaci, varovala. Průměrná mzda v Česku sice ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 1696 korun na 40.086 Kč hrubého, obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období loni o 5,3 procenta na 34.111 korun. Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Nejvýrazněji průměrná mzda ve druhém čtvrtletí stoupla v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce. Na rozkolísané mzdy ve zdravotnictví upozornil také Marek. Zatímco loni podle něj prémie za zvládnutí pandemie koronaviru mzdy v tomto odvětví výrazně zvýšily, letos se odměny neopakovaly. "Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 procenta, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska," doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49.221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34.725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta. V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37.969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vedle vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům vylepšovalo také meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie. dvd fd rdo - sdílejte článek