Stanjura: Přes pandemii a dopady války nelze opomenout fiskální disciplínu
Praha 10. září 2022 (ČTK) - Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl dnes po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank v Praze ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika a krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí, míní místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Neznamená to, že by komise musela někoho pořád kárat, ale aby to členské státy vzaly za své a respektovaly pravidla...
Návrat k fiskální disciplíně, jako je omezení schodků veřejných financí a státního dluhu, byl tematickou náplní dnešního jednání. Dále se ministři financí a guvernéři zabývali možnou harmonizací pravidel evropských směrnic v oblasti daní.
Ministři debatovali o tom, jaké vidí příčiny zvýšení celkového zadlužení členských států za posledních 20 let, a o tom, jaké části současných pravidel považují za tak důležité, že by neměly být měněny, a jaké si zaslouží nějaký nový kompromis.
Stanjura například uvedl, že v debatě zmínil skutečnost, že jedním z kritérií pro přijetí eura v členské zemi je to, že nesmí mít veřejný dluh vůči hrubému domácímu produktu vyšší než 60 procent. Průměrný dluh stávajících členů eurozóny je ale 95 procent. "Říkal jsem, že je velmi těžké občanům vysvětlovat kredibilitu těchto pravidel, když zjistíte tato dvě čísla," poznamenal.
Všechny evropské ekonomiky procházejí podle bývalého lotyšského premiéra Dombrovskise náročným obdobím vzhledem k rekordně vysoké inflaci či problémům s dodávkami energií. "V příštím roce je potřeba obezřetná fiskální politika, je potřeba prioritizovat fiskální udržitelnost, držet se úkolů Evropské centrální banky a krotit inflaci," řekl. Zároveň je ale podle eurokomisaře nutné pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí podpůrnými opatřeními, jež budou zacílená a dočasná.
Je potřeba se věnovat složení a kvalitě veřejných financí, hodně investovat, pokračovat v digitální a zelené transformaci, míní. Zároveň se ministři víceméně shodli na tom, že je nutné zjednodušit pravidla a zvýšit jejich vymahatelnost. "Neznamená to, že by komise musela někoho pořád kárat, ale aby to členské státy vzaly za své a respektovaly pravidla," podotkl Stanjura.
V oblasti daní se mluvilo o tom, zda se má jít v budoucnu cestou harmonizace, direktiv nebo volnějších mezinárodněprávních pravidel (tzv. soft law). To byla jedna z otázek, kterou Česko položilo členským zemím. "Zda není v oblasti přímých daní vhodnější využití soft law než přílišné harmonizace. Každý měl trošku jiný přístup, to je logické. Bude na zvažování, které opatření, v které oblasti by přispělo k větší hodnotě a efektivitě daňového systému," řekl Stanjura.
V pátek se mnozí ministři financí zemí EU podle Stanjury shodli mimo jiné na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Dále všichni ministři souhlasili s další pomocí Ukrajině ve výši pět miliard eur (asi 123 miliard Kč).
Příští týden se v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU sejdou na neformálním zasedání ministři zemědělství. Tématem zasedání 15. a 16. září bude hlavně potravinová bezpečnost a zúčastní se ho také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj.
opm smr gcm
- sdílejte článek
Následuje: Reuters: Německé pekaře pálí rostoucí ceny energií
Mülheim an der Ruhr (Německo) 10. září (ČTK/Reuters) - Spolumajitel pekárny v německém městě Mülheim an der Ruhr Peter Hemmerle očekává, že roční účet jeho firmy za elektřinu vzroste čtyřnásobně a dosáhne 1,2 milionu eur (téměř 30 milionů Kč). Pekárna elektřinu používá pro své hnětací stroje a v chladírnách, pece má na plyn, jehož cena prudce vzrostla kvůli nižším dodávkám z Ruska. Ceny energií se začaly rychle zvyšovat hned po začátku války na Ukrajině. Hemmerle říká, že firma následky nových cen elektřiny pocítí začátkem příštího roku. Dopadá na ni také zdražování surovin, jako je cukr, mouka, mléko a máslo. V provozu, pod který spadá 13 pekáren ve městě, pracuje 170 lidí. "Pak jsou tady i mzdové náklady, které je potřeba zvýšit, aby naši zaměstnanci dokázali vyjít s penězi," řekl Hemmerle agentuře Reuters. Firma je jednou z asi 10.000 pekárenských společností, které varovaly, že rostoucí náklady nelze donekonečna přenášet na zákazníky. Ti už teď, kdy inflace v Německu dosahuje skoro osmi procent, omezují nákupy chleba i dalšího pečiva. Pro obyvatele Německa je přitom chléb základní součástí jídelníčku, průměrná domácnost ho sní 56 kilogramů ročně. Německo má největší ekonomiku v Evropské unii a mimo jiné se pyšní rozmanitostí pečiva. Tato branže má roční obrat asi 15 miliard eur (asi 368 miliard Kč). "Mnoho firem v pekárenské branži je po krk ve vodě, už nevědí, co mají dělat s náklady," upozornil šéf Německé asociace pekáren Daniel Schneider. (pokračování...)
Mülheim an der Ruhr (Německo) 10. září (ČTK/Reuters) - Spolumajitel pekárny v německém městě Mülheim an der Ruhr Peter Hemmerle očekává, že roční účet jeho firmy za elektřinu vzroste čtyřnásobně a dosáhne 1,2 milionu eur (téměř 30 milionů Kč). Pekárna elektřinu používá pro své hnětací stroje a v chladírnách, pece má na plyn, jehož cena prudce vzrostla kvůli nižším dodávkám z Ruska. Ceny energií se začaly rychle zvyšovat hned po začátku války na Ukrajině. Hemmerle říká, že firma následky nových cen elektřiny pocítí začátkem příštího roku. Dopadá na ni také zdražování surovin, jako je cukr, mouka, mléko a máslo. V provozu, pod který spadá 13 pekáren ve městě, pracuje 170 lidí. "Pak jsou tady i mzdové náklady, které je potřeba zvýšit, aby naši zaměstnanci dokázali vyjít s penězi," řekl Hemmerle agentuře Reuters. Firma je jednou z asi 10.000 pekárenských společností, které varovaly, že rostoucí náklady nelze donekonečna přenášet na zákazníky. Ti už teď, kdy inflace v Německu dosahuje skoro osmi procent, omezují nákupy chleba i dalšího pečiva. Pro obyvatele Německa je přitom chléb základní součástí jídelníčku, průměrná domácnost ho sní 56 kilogramů ročně. Německo má největší ekonomiku v Evropské unii a mimo jiné se pyšní rozmanitostí pečiva. Tato branže má roční obrat asi 15 miliard eur (asi 368 miliard Kč). "Mnoho firem v pekárenské branži je po krk ve vodě, už nevědí, co mají dělat s náklady," upozornil šéf Německé asociace pekáren Daniel Schneider. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stanjura: Přes pandemii a dopady války nelze opomenout fiskální disciplínu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022091003515|503771. Vydána 10.09.2022 14:29:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stanjura: Přes pandemii a dopady války nelze opomenout fiskální disciplínu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022091003515|503771. Vydána 10.09.2022 14:29:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.