předsednictví

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "předsednictví". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo předsednictví je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Velvyslankyně: Vztahy se Švédskem jsou výborné, větší přiblížení je ale možné

Praha 9. března (ČTK) - Česko-švédské vztahy lze považovat za výborné, nicméně existuje velký prostor pro přiblížení obou zemí. Státy spojilo nedávné předsednictví v Radě Evropské unie, řekla v rozhovoru ČTK Anita Grmelová, česká velvyslankyně ve Švédsku. Česko předsedalo Radě EU v druhé polovině roku 2022, Švédsko žezlo poté převzalo na další půlrok. ČR se skandinávskou zemí výrazně spolupracuje také na zbrojních zakázkách, Prahu by měl brzy navštívit i švédský ministr obrany Pal Jonson. Předsednictví v Radě EU podle Grmelové potvrdilo, že jsou si země v rámci Evropské unie blízké. Zároveň ale pro Švédsko není Česko přirozeným historickým partnerem. 'Švédové se za předchozí sociálně-demokratické vlády hodně soustředili na mírotvornou roli ve světě. Byly pro ně podstatné OSN a konflikty, které OSN řeší. V nich se angažovali. Nová vláda se mnohem více soustředí na své sousedství, na severské země a baltské státy. My nejsme úplně v prvním kruhu jejich pozornosti, nicméně právě díky spolupráci v EU se tam začínáme dostávat,' řekla velvyslankyně. Švédsko podle Grmelové do předsednictví vstupovalo v trochu nevýhodné pozici, neboť se tamní vláda zformovala necelé tři měsíce před jeho začátkem. 'I přesto si myslím, že předsednictví probíhalo dobře. Švédové nejsou dramatičtí, jsou velmi klidní, takže možná nebylo hlasité, ale určitě bylo efektivní,' poznamenala velvyslankyně. Za velmi podstatné považuje to, že Švédové otevřeli otázku konkurenceschopnosti. 'Švédský průmysl vnímá, že začínáme být trošku 'tlustí a líní'. Začali mluvit o konkurenceschopnosti, vznikla zadání pro Evropskou komisi, aby připravovala návrhy, jak vrátit Evropskou unii na špičku,' podotkla Grmelová. Téma poté převzalo následující španělské a současné belgické předsednictví. 'Předsedkyně Evropské komise (Ursula von der Leyenová), která usiluje o další mandát, právě o konkurenceschopnosti teď hodně mluví, že by to mělo být hlavní téma. V tom vidím jejich velký úspěch,' uvedla. Švédsko a Česko spolupracují výrazně v armádních zakázkách. Česko například pořídí ze skandinávské země formou mezivládní dohody 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Vlády zároveň jednají o prodloužení pronájmu 14 letounů JAS-39 Gripen do roku 2035, kdy je nahradí 24 amerických letounů F-35. Jejich nákup za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci letošního ledna. Marketingový ředitel firmy Saab Mikael Franzén dříve ČTK řekl, že Švédové neměli příležitost prezentovat benefity svých letadel předtím, než kabinet rozhodl o pořízení F-35. Rozhodnutí sice švédskou stranu mrzí, nicméně ani jedna ze stran nechce, aby byla narušena spolupráce, míní Grmelová. 'Jsme od roku 2004 jedním z nejdůležitějších švédských partnerů v oblasti zbrojního vývozu, jsme pravidelně v první desítce,' poznamenala. Marek Opatrný snm

Belgické předsednictví bude řešit rozšiřování, ale i reformu EU, řekl De Croo

Brusel 5. ledna (zpravodajka ČTK) - Belgické předsednictví v Radě EU bude řešit rozšiřování Evropské unie, ale i její budoucí reformu. Po setkání se členy Evropské komise to dnes v Bruselu uvedl belgický premiér Alexander De Croo. Potvrdil, že prioritou je pro Belgii další přiblížení Ukrajiny k nynější sedmadvacítce. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která stála na tiskové konferenci po jeho boku, je rovněž důležité co nejdřív rozhodnout o poskytnutí dalších peněz pro bránící se zemi. Mimořádný summit, který se bude tímto tématem zabývat, se uskuteční 1. února. Poté, co unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU schválili otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, nastává nová fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí schválit všechny členské státy. Tento vyjednávací rámec by mělo připravit právě belgické předsednictví. Přiblížit Ukrajinu dále k Evropě je podle belgického premiéra důležité i pro "bezpečnost celé EU". "Žijeme v neklidném světě. Nejen pokud jde o Ukrajinu, ale i o situaci na Blízkém východě," uvedl Alexander De Croo. Evropská unie se podle něj musí více zapojovat do řešení celosvětového dění, a to "nejen slovy, ale i činy". "Je třeba snažit se ovlivnit to, co se děje ve světě," dodal. Belgický premiér znovu zdůraznil tři hesla, do kterých by se daly shrnout priority belgického předsednictví, a sice: Chránit, posílit a připravit, což znamená zejména ochránit občany Evropské unie, posílit ekonomiku bloku a připravit EU na budoucnost. S přípravou na budoucnost souvisí podle De Crooa nejen rozšiřování EU, ale i její reforma. "Předtím, než se zvětšíme, musíme se zlepšit," řekl premiér na adresu Evropské unie. Co konkrétně v tomto ohledu Belgičané plánují, ale neupřesnil. Belgie převzala převzala předsednictví v Radě EU letos 1. ledna po Španělsku. Vždy na úvod každého předsednictví zavítají do dané země zástupci Evropské komise. Tentokrát ale nemuseli cestovat daleko, pouze po Bruselu. Vydali se proto modrým autobusem s logem belgického předsednictví jen z budovy Evropské komise do nedalekého paláce Egmont. Tam je přivítala belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, následovalo společné jednání komise a představitelů belgické vlády. Šéfka Evropské komise na následné tiskové konferenci zdůraznila, že Belgičané před sebou nemají jednoduchý úkol, musí totiž rovněž dotáhnout do konečného schválení množství norem. Evropskou unii čekají v červnu volby do Evropského parlamentu a co se nepodaří dojednat, schválit a právně doladit přibližně do dubna, se už v tomto volebním období nestihne. Rovněž finanční podporu válkou zmítané Ukrajině je podle Ursuly von der Leyenové potřeba domluvit co nejrychleji. Unijní lídři se na summitu v prosinci neshodli na revizi víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poslední návrh podpořilo 26 zemí, proti bylo Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán tak zablokoval právě i poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Řešení by mělo být nalezeno na mimořádném summitu EU na začátku února a jak belgický premiér zdůraznil, oni i šéfka komise stále doufají, že se jim podaří dosáhnout dohody mezi všemi 27 státy. Belgické předsednictví nestojí v čele unijních summitů. Ty mají svého stálého předsedu, kterým je nyní shodou okolností také Belgičan Charles Michel. Evropská komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Von der Leyenová dnes přes novinářské otázky nezmínila žádné podrobnosti, pouze uvedla, že "je potřeba se připravit i na další možnosti". tes jd

Začíná belgické předsednictví v Radě EU, přebírá i otázku peněz pro Ukrajinu
Brusel 1. ledna (ČTK) - Belgie dnešním dnem přebírá v Radě Evropské unie pozici předsednické země, která spoluutváří program na jednáních sedmadvacítky a má za úkol napomáhat kompromisům mezi pozicemi jednotlivých zemí. Vedení EU přebírá od ledna Belgie, bude se zabývat Ukrajinou, ale i migrací
Brusel 29. prosince (zpravodajka ČTK) - Chránit, posílit a připravit. Do těchto tří hesel by se daly shrnout priority belgického předsednictví v Radě EU, které začíná 1. ledna 2024. Belgičané navazují na španělské předsednictví a nebudou mít jednoduchý úkol. Velvyslanec ČR v Paříži: Češi by po předsednictví EU měli využít svůj úspěch
Praha 16. září (ČTK) - Francouzi byli nadšení ze skvěle zvládnutého českého předsednictví Rady EU, ze schopnosti formulovat témata a řídit jednání. Teď je potřeba se na téhle vlně svézt a pořádně ji využít, řekl v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann. Na odměny pro pracovníky podílející se na předsednictví půjde 100 milionů Kč
Praha 13. ledna (ČTK) - Na odměny pro pracovníky, kteří se podíleli na nedávno skončeném českém předsednictví v Radě Evropské unie, vyčlenila vláda 100 milionů korun. Největší část, 70 milionů Kč, připadne jednotlivým resortům, dalších 20 milionů dostane ministerstvo zahraničí na odměny pro pracovníky Stálého zastoupení ČR v EU v Bruselu a desetinu vyplatí úřad vlády. Švédsko přebírá vedení EU, hodlá navázat na úspěšné české předsednictví
Brusel 31. prosince (zpravodaj ČTK) - Česko dnes o půlnoci zakončí své všeobecně velmi dobře hodnocené předsednictví Rady Evropské unie, kterého se po něm na půl roku chopí Švédsko. Skandinávská země se bude pokoušet zachovat jednotný přístup sedmadvacítky k podpoře Ukrajiny a dalšímu tlaku na Rusko či posunout kupředu debatu o reformě trhu s energiemi. Jourová pokládá české předsednictví v EU za úspěšné
Praha 20. prosince (ČTK) - České předsednictví v Radě Evropské unie je podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové velkým úspěchem. Čeští politici a diplomaté podle ní mimo jiné prokázali schopnost v dosahování kompromisu mezi členskými státy. Do Prahy přijedou zástupci evropských církví
Praha 7. prosince (ČTK) - Situace v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině a s ní spojená humanitární a uprchlická krize a také krize energetická budou tématy návštěvy Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) a Konference evropských církvi (CEC) v Praze. EU v Tiraně potvrdila perspektivu členství západního Balkánu, řekl Fiala
Tirana 6. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Evropská unie na dnešním summitu v albánské Tiraně potvrdila závazek perspektivy členství pro všechny státy západního Balkánu. Po vrcholné schůzce to řekl novinářům český premiér Petr Fiala. Bruselská výstava výtvarníka Milana Kunce komentuje klimatickou změnu či válku
Brusel 1. prosince (zpravodaj ČTK) - Několik desítek kreseb, koláží či plastik českého výtvarníka Milana Kunce je ode dneška k vidění v Bruselu. V rámci doprovodného programu českého předsednictví pořádá výstavu nazvanou Global Future Pražský dům v belgické metropoli. EU by podle tibetského exilu měla přistupovat k Číně jako k okupační zemi
Praha 14. listopadu (ČTK) - Evropská unie a její členské státy by podle zástupců tibetského exilového parlamentu měla vnímat Tibet jako zemi, která je okupována Čínou, a přizpůsobit tomu svou politiku. Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň
Brno 13. října (ČTK) - Nejvyšší soud za více než 30 milionů korun opravil svou velkou jednací síň a nově ji pojmenoval po Františkovi Vážném, někdejším soudci. Dnešní slavnostní otevření zároveň zahájilo Kolokvium Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, které potrvá do soboty. Konference zaštítěné odkazem Havla a Albrightové řeší válku i krizi energií
Praha 13. října (ČTK) - Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla a jeho přínos pro řešení současných problémů chce přiblížit série mezinárodních konferencí ve 21 městech Evropy a USA. Od počátku května do konce listopadu je pořádají Knihovna Václava Havla a Česká centra u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Síkela: Peněz na proměnu energetiky je dost, státy se musí zaměřit na projekty
Praha 11. října (ČTK) - Česko i další státy Evropské unie se při transformaci energetiky musí více zaměřit na jednotlivé projekty a lépe přitom využívat dostupné zdroje. V rámci dnešní Meziparlamentní konference o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v Evropské unii to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zeman: Po použití jaderných zbraní na Ukrajině musí přijít i vojenská reakce
Praha 6. října (ČTK) - Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Stanjura: Přes pandemii a dopady války nelze opomenout fiskální disciplínu
Praha 10. září (ČTK) - Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl dnes po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank v Praze ministr Zbyněk Stanjura (ODS). V Praze pokračuje neformální zasedání evropských ministrů financí a guvernérů
Praha 10. září (ČTK) - V Praze dnes druhým dnem pokračuje neformální zasedání evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank. Na programu v Kongresovém centru Praha je návrat k fiskální disciplíně, jako je omezení schodků veřejných financí a státního dluhu. Euroskupina: Inflace v zemích EU je mezi šesti a 20 procenty, nutné je ji snížit
Praha 9. září (ČTK) - Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Rakušan: Pokud EU najde shodu, může to vést k uklidnění trhů s energiemi
Praha 8. září (ČTK) - Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Borrell: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, například na letectví

Praha 5. září (ČTK) - Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video. Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. "Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat," uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně. Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. "To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký," poznamenal. Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem. Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal. Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell. Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. "Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet," dodal. Borrell také připomněl, že se šéfové diplomacií zemí EU shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Shodu naopak nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Předseda lotyšského parlamentního zahraničního výboru Rihards Kols dnes opět vyzval EU, aby byla ve vízové politice vůči ruským turistům tvrdší. Argument, že má být EU otevřena pro Rusy, kteří se chtějí inspirovat demokracií, je podle něj lichý, neboť se podle něj Rusové mohli západními demokraciemi inspirovat už od roku 2014 po anexi Krymu a nestalo se tak. Nemyslí si, že na tom něco změní návštěva Karlova mostu či evropských pláží. Milion ruských občanů podle Kolse překročil hranice Estonska a Finska od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu. Borrell reagoval, že státy mohou uplatňovat národní kapacity na kontrolu přeshraničního provozu. To, že má někdo vízum, podle Borrela neznamená, že může automaticky do nějakého státu vstoupit. Ministři se podle něj dohodli na zavedení prvků, který umožní větší kontrolu a snížení počtu víz. "Chápu, že některé státy čelí přílivu turistů, který neodpovídá válečné situaci. Toto je možné řešit, ale není možné zcela izolovat ruskou populaci od Evropy," dodal. Evropská komise a další instituce se mají podle závěrů z jednání ministrů snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice. opm rot

Borrell: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, například na letectví
Praha 5. září (ČTK) - Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na dnešní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video. Peníze z fondů EU mohou státy využít i k řešení energetické krize, řekl Bartoš
Praha 2. září (ČTK) - Peníze z evropských fondů, které jsou určeny na podporu chudších regionů, budou moci státy EU využívat i na řešení a zmírňování dopadů současné energetické krize. Po dnešním jednání ministrů odpovědných za unijní politiku soudržnosti to řekl český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bartoš: Fondy soudržnosti EU mohou dát peníze na projekty ohrožené zdražováním
Praha 2. září (ČTK) - Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice. Ministři zemí EU budou v Praze jednat o řešení nepředvídatelných událostí
Praha 1. září (ČTK) - Neformálním zasedáním ministrů odpovědných za politiku soudržnosti v zemích Evropské unie (EU), která má za úkol rozvoj regionů a snižování rozdílů mezi nimi, pokračuje v pátek setkávání šéfů resortů v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU. Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku
Praha 31. srpna (ČTK) - Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lipavský: Ministři budou hledat kompromis ohledně omezení víz pro ruské turisty
Praha 30. srpna (ČTK) - Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou na neformálním summitu v Praze hledat kompromisní řešení ohledně omezení víz pro ruské turisty. Novinářům to před dnešním začátkem dvoudenního jednání řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Borrell: Ministři obrany EU se shodli na potřebě připravit výcvik pro Ukrajince
Praha 30. srpna (ČTK) - Ministři obrany zemí EU se v Praze shodli na potřebě připravit ustavení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. Po dnešním neformálním jednání ministrů obrany EU v pražském Kongresovém centru to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí EU v Praze proberou ruskou agresi i vztahy s Afrikou
Praha 27. srpna (ČTK) - Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie povedou na neformálním summitu v pražském Kongresovém centru v úterý a ve středu diskusi o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Výstava v Bruselu ukáže proměny českého designu
Praha 23. srpna (ČTK) - Schopnost designérů reagovat na změny a přerušované tradice ukáže výstava Design a transformace, která začne počátkem září v Bruselu. Je součástí doprovodného programu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a sleduje vztahy transformace společnosti a designové produkce. V Poběžovicích je výstava o českému zakladateli Panevropy, žil tam na zámku
Poběžovice (Domažlicko) 24. července (ČTK) - V Poběžovicích na Domažlicku začala výstava věnovaná českému mysliteli Richardu Mikulášovi Coudenhove-Kalergimu, který žil na zdejším zámku a byl zakladatelem Panevropy, tedy autorem myšlenky o sjednocené Evropě. Výstava v Praze představuje autorskou knihu básnířky a grafika o konci světa
Praha 19. července (ČTK) - Pražské uměleckoprůmyslové muzeum dnes otevřelo výstavu s názvem Hold. Je autorským projektem americké básnířky Sally Ballové a grafika Jana Vičara, vznikajícím mezi lety 2015 a 2018 na popud společného rezidenčního pobytu ve Francii. EU musí přehodnotit dlouhodobou strategii vztahů s Ruskem, řekl Lipavský
Brusel 18. července (zpravodaj ČTK) - Evropská unie potřebuje kvůli ruské agresi na Ukrajině novou dlouhodobou strategii vztahů s Moskvou. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí EU to prohlásil český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nynější principy unijního přístupu k Rusku zastaralé. Šefčovič: Nepracuje se přímo na dalším balíku sankcí, ale na dotažení detailů
Praha 15. července (ČTK) - Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. EK dnes představí opatření, jež se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Šefčovič: Světovou pomoc Ukrajině by mohla koordinovat nová platforma
Praha 15. července (ČTK) - Ukrajinská vláda a Evropská komise (EK) by mohly řídit platformu, jež by koordinovala veškerou pomoc Ukrajině poskytovanou světovým společenstvím. Novinářům to dnes před zasedáním Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. K vyšetřování zločinů na Ukrajině využije EU stávající soudy, uvedl Blažek
Praha 12. července (ČTK) - K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Německá média: Česko převzalo předsednictví EU, místo vizí bude tématem válka
Berlín 1. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika dneškem převzala předsednictví v Evropské unii, do kterého vstupuje jako předchozí předsednická země Francie s vizemi, téma je ale předem dané - je jím Ukrajina. Česko po 13 letech opět stane v čele EU, ráz předsednictví určí ukrajinská krize
Brusel 29. června (zpravodaj ČTK Petr Kupec) - Česko v pátek po 13 letech opět stane v čele Evropské unie, jejíž vedení převezme v době zásadně poznamenané válkou na Ukrajině a související ekonomickou krizí. Česko by mělo v čele EU řešit i zelená a sociální témata, míní europoslanci
Brusel 28. června (zpravodaj ČTK) - Česko by se vedle svých hlavních priorit mělo během předsednictví Evropské unie soustředit také na témata, která považuje za vysoce aktuální Evropský parlament či další členské země. Do Bruselu odjíždějí textilie českých tvůrců, které ozdobí sídla Rady EU
Praha 27. června (ČTK) - Tapisérie, tedy nástěnný koberec od českých výtvarníků, který bude zdobit sídlo Rady Evropské unie při českém předsednictví, se dnes zkušebně zavěšovala na připravenou konstrukci ve Veletržním paláci.

Jourová: Česku se otevírá hlavní vchod do Evropy, je to šance na další léta

Brusel 22. června (zpravodaj ČTK) - Nadcházející předsednictví Evropské unie je pro Česko velkou šancí dostat se na další léta do centra unijního dění a nestát jako dosud mimo něj. Pro EU bude zase přínosem, že ji v krizové době povede země, která blízce chápe okolnosti války na Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Česko se podle ní bude muset v čele EU jasně vymezit vůči postojům Maďarska a Polska k právnímu státu, neboť je v Bruselu viděno jako země ovlivňovaná těmito svými visegrádskými partnery. Česko za deset dní od Francie přebere vůdčí roli mezi členskými státy po 13 letech od svého prvního předsednictví. Podle Jourové čeští politici během této doby nenašli k unii přístup, který by zemi posunul mezi státy, které jsou skutečně "uvnitř" a snaží se aktivně ovlivňovat evropské dění. "Teď se nám otevírá brána hlavního vchodu. Pokud se nám to teď povede, věřím tomu, že to bude mít dopad i na další léta, že nebudeme hledat, kde nechal tesař díru, ale že už zůstaneme vevnitř," řekla politička, která Prahu reprezentuje v Bruselu již osmým rokem. Česká vláda by podle ní pro tento účel měla dlouhodobě propojit domácí a evropskou agendu a ministři by měli mít "jasné noty" k tomu, co mají v Evropě ovlivňovat, stejně jako to dělají vlády řady dalších zemí. "To mají čeští ministři v této chvíli zahájení předsednictví, ale mělo by to tak být trvale," soudí Jourová. Ruská invaze na Ukrajinu, která zcela změnila plánované priority českého předsednictví, dává podle ní zvláštní význam tomu, že v čele sedmadvacítky zemí stane právě stát z někdejší sféry sovětského vlivu. Stejně jako nejsou země z východu Evropy schopny plně pochopit vývoj v Libyi či v subsaharské Africe, není západ včetně nyní předsednické Francie schopen správně "dešifrovat zprávy z Moskvy". "Pro Evropu je šance, že bude unii předsedat někdo, kdo má pochopení pro to, co se na Ukrajině děje. Někdo, kdo má pod kůží pocit, jaké to je, nechat se přepadnout ruským agresorem," zdůraznila důležitost české role Jourová. Česká vláda pokládá další pomoc Ukrajině a zachování jednoty vůči ruské hrozbě za klíčovou prioritu předsednictví. Podle Jourové bude muset v příštím půlroce zvládat navigovat rozhodnutí unijních zemí, která se budou týkat vývoje ukrajinské krize. Vedle poskytování dalších zbraní či financí to patrně budou i nové protiruské sankce, v pohledu na něž se po prvotní jednotě začaly členské země lišit. Na opačných pólech v přístupu k Rusku stojí Polsko a Maďarsko: zatímco Varšava prosazuje co nejtvrdší sankce, Budapešť usiluje o jejich zmírnění. Unie přitom stále s oběma zeměmi vede dlouho před válkou zahájená řízení kvůli omezování nezávislosti justice a dalších institucí. Podle Jourové je možné, že unijní země budou za českého předsednictví hlasovat o zmrazení fondů Maďarsku podle nového pravidla spojujícího čerpání peněz s právním státem. "Česko bude muset jít trošku s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem a s úrovní ochrany demokracie, s médii a tak dále a nebýt v tom ve vleku svých visegrádských partnerů," prohlásila Jourová. Brusel podle ní neprávem soudí, že Česko a Slovensko jsou pod vlivem dvou problematičtějších visegrádských zemí. Čeští politici to mají šanci dokázat tím, že budou prosazovat právě zmíněné principy, myslí si nejvýše postavená Češka v unijní exekutivě. Vedle právního státu patří do portfolia Jourové také boj proti dezinformacím či ochrana médií. České předsednictví bude podle ní vyjednávat o shodě členských států na mediálním zákonu, jehož návrh předloží v září. Kromě toho chce Jourová pozvat do Česka šéfy globálních internetových platforem, aby jednali s ministry členských zemí o nedávno podepsaném kodexu boje proti dezinformacím. "Česko může udělat to, že tuhle politiku zvedne, posune ji trochu víc na východ Evropy, tam, kde je to teď nejvíc potřeba, a udělá informační kampaň a samo se do toho zapojí," popsala jedno z dalších témat, v němž může české předsednictví ovlivnit evropskou budoucnost. kpc ank

ČR by měla při předsednictví podle organizací prosazovat i rozvojovou pomoc
Praha 14. června (ČTK) - Česko by v době svého předsednictví EU nemělo prosazovat jen podporu Ukrajiny a integraci válečných uprchlíků, ale i humanitární a rozvojovou pomoc v jiných krizových regionech. Svaz: Současná krize může posílit Evropu, neměla by rušit fungující systémy
Praha 20. května (ČTK) - Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy. Do připravených aktivit předsednictví se promítne téma Ukrajiny, uvedl Lipavský
Praha 26. března (ČTK) - Do už připravených aktivit pro české předsednictví v Radě Evropské unie se více promítne téma Ukrajiny. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Půjde o aktivity směřující k rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi nebo k podpoře ukrajinských evropských aspirací. Válka promění české předsednictví; je dobře, že teď vede EU Francie, říká Hrdá
Brusel 23. března (zpravodaj ČTK) - Sto dní před začátkem českého předsednictví Evropské unie se sedmadvacítka po ruské vojenské invazi na Ukrajinu potýká se zcela jinými problémy, než které chtěla původně řešit na cestě z krize způsobené pandemií nemoci covid-19. Slovinsko chce v čele EU začít oživení po krizi, čelí kritice kvůli prokuratuře
Brusel 1. července (zpravodaj ČTK) - Předsednictví Evropské unie dnes na půl roku přebírá Slovinsko, které chce své hlavní úsilí v čele sedmadvacítky zemí věnovat ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 a posílení odolnosti unie vůči podobným krizím.

SLOVNÍK NAJÍT