Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá
Londýn 26. října 2022 (ČTK) - Vládní pomoc s účty za energie pro všechny je příliš nákladná, varoval v rozhovoru s BBC prezident Světové banky (SB) David Malpass. Programy pomoci v době pandemie nemoci covid-19 nebyly dostatečně zacíleny na nejzranitelnější skupiny a stejnou politiku vlády přijímají i v případě pomoci lidem s rostoucími účty za energie. Splácení dluhu, který takto vzniká, ale potrvá desítky let.
"Vlády říkají, že se postarají o všechny, ale to je příliš drahé," řekl Malpass. Podle něj to zvyšuje celosvětové zadlužení na rekordní úroveň, nejvíce zasaženi jsou přitom lidé na spodní hranici příjmové škály.
V době pandemie si vlády kvůli zavedeným omezením půjčily miliardy dolarů. Zaplatily z nich programy na udržení pracovních míst, zvýšení výplaty dávek a půjčky a garance pro podniky, které by jinak byly nuceny ukončit činnost. Malpass řekl, že podle uznávaného ekonomického názoru by měla existovat záchranná sociální síť, určitá ochrana lidí v době krize. Dotace by podle něj měly být dočasné a cílené na ty, které je potřebují nejvíce. Mnoho těchto dotací v době koronavirové pandemie však nebylo cílených.
"Dostali je všichni a teď se projevují následky," řekl Malpass. "Lidé budou ten dluh splácet roky, možná i desítky let."
Institut pro mezinárodní finance (IIF) uvádí, že globální dluh se v prvním čtvrtletí zvýšil na rekordních více než 305 bilionů USD (7,5 biliardy Kč). Očekává se přitom, že se bude nadále zvyšovat.
Válka na Ukrajině způsobila prudký růst cen energií. Vlády po celé Evropě tak představily dotace na energie, aby pomohly domácnostem s platbami rostoucích cen. Energetická krize přichází v době, kdy se vlády už citelně zadlužily.
Šéf Světové banky se obává, že dodatečná pomoc lidem přispěje k dalšímu růstu spotřebitelských cen. V Británii už se míra inflace dostala na 40leté maximum 10,1 procenta, v EU je na rekordních 10,9 procenta, zatímco ve Spojených státech činí 8,2 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že v letošním roce inflace dosáhne vrcholu 9,5 procenta, začít klesat by měla až v roce 2024. V mnoha zemích s nízkými příjmy to způsobuje nesplácení úvěrů a vrhá zranitelné lidi do chudoby.
irl spr
- sdílejte článek
Následuje: Holub: ČNB by měla kvůli inflaci zvýšit úroky ještě nejméně jednou
Praha 26. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub. ČNB v cyklu zpřísňování úrokových sazeb, který trval rok a skončil v červnu, zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,75 procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba od té doby zůstává na úrovni sedm procent, inflace však zrychlila na 18 procent. Holub, který hlasoval pro všechna zvýšení, je od července, kdy se stal guvernérem banky Aleš Michl, v názoru na zvyšování úroků v menšině. Dodal, že ačkoliv se centrální banka při svých rozhodnutích dívá zhruba 18 měsíců dopředu, mají nyní větší význam inflační očekávání utvářená současnými údaji. Ukotvení inflačních očekávání je podle něj nyní hlavní výzvou pro měnovou politiku. Podle průzkumu ČNB firmy v nejbližších třech letech očekávají inflaci výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Obavy z inflačních očekávání doplněné růstem mezd nad očekáváním ČNB a obrat hlavních světových centrálních bank k jestřábímu postoji byly hlavními důvody, proč Holub usiluje o další zpřísnění měnové politiky. (pokračování...)
Praha 26. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub. ČNB v cyklu zpřísňování úrokových sazeb, který trval rok a skončil v červnu, zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,75 procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba od té doby zůstává na úrovni sedm procent, inflace však zrychlila na 18 procent. Holub, který hlasoval pro všechna zvýšení, je od července, kdy se stal guvernérem banky Aleš Michl, v názoru na zvyšování úroků v menšině. Dodal, že ačkoliv se centrální banka při svých rozhodnutích dívá zhruba 18 měsíců dopředu, mají nyní větší význam inflační očekávání utvářená současnými údaji. Ukotvení inflačních očekávání je podle něj nyní hlavní výzvou pro měnovou politiku. Podle průzkumu ČNB firmy v nejbližších třech letech očekávají inflaci výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Obavy z inflačních očekávání doplněné růstem mezd nad očekáváním ČNB a obrat hlavních světových centrálních bank k jestřábímu postoji byly hlavními důvody, proč Holub usiluje o další zpřísnění měnové politiky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Politika (pol). ID zprávy: T2022102602617|504110. Vydána 26.10.2022 11:06:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prezident Světové banky: Pomoc s účty za energie pro všechny je příliš drahá' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Energie (ene) - Politika (pol). ID zprávy: T2022102602617|504110. Vydána 26.10.2022 11:06:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
