Polská centrální banka ponechala základní úrok na 6,75 procenta
Varšava 9. listopadu 2022 (ČTK) - Polská centrální banka dnes ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 procenta, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Banka to oznámila v tiskové zprávě. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpokládala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Banka rovněž předpověděla, že inflace se do blízkosti jejího cílového rozpětí nevrátí dříve než v roce 2025.
Za růstem inflace v posledních měsících stojí postupné přenášení vysokých cen komodit na spotřebitele...
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ale negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Centrální banka ve své zprávě poukázala na zpomalování tempa růstu polské ekonomiky. Upozornila nicméně, že situace na trhu práce navzdory tomu zůstává velmi dobrá, což se odráží v nízké míře nezaměstnanosti.
Polská centrální banka ponechala úroky beze změny také na předchozím říjnovém zasedání. Předtím je v rámci boje proti inflaci jedenáctkrát za sebou zvýšila.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku podle předběžných údajů tamního statistického úřadu v říjnu zrychlil na 17,9 procenta ze zářijových 17,2 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za 26 let. "Za růstem inflace v posledních měsících stojí postupné přenášení vysokých cen komodit na spotřebitele," upozornila centrální banka ve své tiskové zprávě.
Cílem centrální banky je, aby se inflace pohybovala v rozpětí od 1,5 do 3,5 procenta. Podle nejnovějších prognóz banky by se mohla inflace do tohoto rozpětí vrátit nejdříve v roce 2025, kdy ji banka odhaduje na 2,1 až 4,9 procenta.
Banka rovněž předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Polska se letos zvýší o 4,3 až 4,9 procenta. Prognóza banky pro příští rok se pohybuje od poklesu ekonomiky o 0,3 procenta po nárůst o 1,6 procenta.
Polská centrální banka zahájila zvyšování úroků loni v říjnu. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a v Maďarsku, které začaly úroky zvyšovat již loni v červnu. Nejvyšší základní sazbu v Evropské unii má nyní Maďarsko, a to 13 procent. Česká národní banka minulý týden nechala hlavní sazbu na sedmi procentech, nejvýše od roku 1999.
pmh jrm - sdílejte článek
Následuje: Energetické firmy:Stropy cen jsou další zátěží, vláda ignorovala nabízená řešení
Praha 9. listopadu (ČTK) - Zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny je podle oslovených firem a podnikatelů po přijetí daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) dalším zatížením pro společnosti v oboru. Vláda podle nich nevyužila žádné z jimi nabízených řešení současné krize. Opatření podle nich navíc mohou zastavit další investice v energetice a vést k odchodu některých společností do zahraničí. Vyplývá to z aktuálního vyjádření firem a podnikatelů pro ČTK. Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023. Už v pátek přitom Sněmovna v takzvaném daňovém balíčku schválila daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax. Ta dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh však musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Podle Hospodářské komory ČR je zastropování tržeb energetických firem morální hazard, když stát uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost. "Nabízí se jediné vysvětlení, a sice, že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže neproklouzla ani koruna výrobců elektřiny," řekl dnes ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Komora tak samotný návrh označila za formálně konstruované násilí. "Jsme proti tomu, aby návrh byl řešením obav ministerstva z toho, zda jednotlivě finanční správa nebo ERÚ nedokážou inkasovat výrobce elektřiny," dodal Diro. Výhrady k zavedení stropů na tržby energetických firem komora sepsala ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) na osmi stranách. Podle ní má zastropování identický cíl, kterým je odvod mimořádných příjmů. Nejnižší cenový strop by měl být přitom pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl po dnešním jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu. Svaz průmyslu a dopravy ČR připomněl, že dnešní rozhodnutí vychází z nedávného evropského nařízení k řešení vysokých cen energie. (pokračování...)
Praha 9. listopadu (ČTK) - Zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny je podle oslovených firem a podnikatelů po přijetí daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) dalším zatížením pro společnosti v oboru. Vláda podle nich nevyužila žádné z jimi nabízených řešení současné krize. Opatření podle nich navíc mohou zastavit další investice v energetice a vést k odchodu některých společností do zahraničí. Vyplývá to z aktuálního vyjádření firem a podnikatelů pro ČTK. Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023. Už v pátek přitom Sněmovna v takzvaném daňovém balíčku schválila daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax. Ta dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh však musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Podle Hospodářské komory ČR je zastropování tržeb energetických firem morální hazard, když stát uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost. "Nabízí se jediné vysvětlení, a sice, že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže neproklouzla ani koruna výrobců elektřiny," řekl dnes ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Komora tak samotný návrh označila za formálně konstruované násilí. "Jsme proti tomu, aby návrh byl řešením obav ministerstva z toho, zda jednotlivě finanční správa nebo ERÚ nedokážou inkasovat výrobce elektřiny," dodal Diro. Výhrady k zavedení stropů na tržby energetických firem komora sepsala ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) na osmi stranách. Podle ní má zastropování identický cíl, kterým je odvod mimořádných příjmů. Nejnižší cenový strop by měl být přitom pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl po dnešním jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu. Svaz průmyslu a dopravy ČR připomněl, že dnešní rozhodnutí vychází z nedávného evropského nařízení k řešení vysokých cen energie. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Polská centrální banka ponechala základní úrok na 6,75 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022110910670|504260. Vydána 09.11.2022 20:46:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Polská centrální banka ponechala základní úrok na 6,75 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2022110910670|504260. Vydána 09.11.2022 20:46:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
