Energetické firmy:Stropy cen jsou další zátěží, vláda ignorovala nabízená řešení

Praha 9. listopadu 2022 (ČTK) - Zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny je podle oslovených firem a podnikatelů po přijetí daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) dalším zatížením pro společnosti v oboru. Vláda podle nich nevyužila žádné z jimi nabízených řešení současné krize. Opatření podle nich navíc mohou zastavit další investice v energetice a vést k odchodu některých společností do zahraničí. Vyplývá to z aktuálního vyjádření firem a podnikatelů pro ČTK. Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023. Už v pátek přitom Sněmovna v takzvaném daňovém balíčku schválila daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax. Ta dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh však musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Podle Hospodářské komory ČR je zastropování tržeb energetických firem morální hazard, když stát uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost. "Nabízí se jediné vysvětlení, a sice, že se chce stát pojistit, aby sítem dvojí zátěže neproklouzla ani koruna výrobců elektřiny," řekl dnes ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Komora tak samotný návrh označila za formálně konstruované násilí. "Jsme proti tomu, aby návrh byl řešením obav ministerstva z toho, zda jednotlivě finanční správa nebo ERÚ nedokážou inkasovat výrobce elektřiny," dodal Diro. Výhrady k zavedení stropů na tržby energetických firem komora sepsala ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) na osmi stranách. Podle ní má zastropování identický cíl, kterým je odvod mimořádných příjmů. Nejnižší cenový strop by měl být přitom pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl po dnešním jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu. Svaz průmyslu a dopravy ČR připomněl, že dnešní rozhodnutí vychází z nedávného evropského nařízení k řešení vysokých cen energie. "Nicméně v některých bodech s ním není plně v souladu. Problematický je navíc i proces, respektive rychlost přípravy, kdy kromě vysoké nepřehlednosti pro firmy nebyly některé naše připomínky vyřešeny," uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. Podle něj bude možné vyhodnotit dopady na firmy konkrétněji až po finálním schválení všech opatření. "Jsme názoru, že materiál by měl být provázán s komplexními opatřeními na pomoc firmám včetně plošného stropu pro všechny firmy a doplňkové podpory podle Dočasného krizového rámce. Pokud je zaváděna mimořádná daň pro energetické firmy (tzv. windfall tax), která jde v českém provedení nad rámec doporučení evropského nařízení, a zároveň odvod z nadměrných příjmů, měl by být například cenový strop stanoven vstřícněji než je nyní, včetně jeho rozšíření pro všechny firmy," dodal Čížek. Vláda podle energetické skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače nevyužila žádné z několika řešení, které výrobci nabídli pro řešení současné krize. "Místo toho přistoupila k brutálnímu zdanění, které však lidem elektřinu nezlevní a krizi nevyřeší. Zavedení daně ze zisku 79 procent je pro rozvoj firem zdrcující," řekla ČTK mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová. Připomněla, že Evropská komise doporučila řešit situaci buď odvodem z tržeb, nebo mimořádnou daní. "Česká vláda však udělala obojí, takže nejprve firmám sebere tržby nad stanovený strop a pak ještě uplatní mimořádné zdanění, a to na celé příští tři roky. To zcela jistě zastaví nejen investice v energetice. Přitom právě v energetice bychom teď investice nesmírně potřebovali," podotkla mluvčí. Vláda navíc podle ní navzdory upozorněním odborníků nezohlednila, že navržená daň zasáhne nejen tržby z výroby elektřiny, ale veškeré podnikatelské aktivity daného subjektu, a to i ty na zahraničních trzích a nijak nesouvisející s válkou na Ukrajině. "Tím vláda de facto zabíjí nejen jakékoli investice, ale i veškeré další podnikatelské aktivity. Tím přímo nutí firmy odejít do zahraničí," dodala Sáričková Benešová. První firmou, která už oznámila přesun aktivit do zahraničí, byla v minulém týdnu po přijetí windfall tax společnost EP Commodities ze skupiny Energetického a průmyslové holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Podle holdingu je zdanění firem, které mají většinu činnosti v cizině, nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Vláda chce opatřeními financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií. Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. sip mha - sdílejte článek