Sokolovská uhelná považuje daň z mimořádných zisků za nespravedlivou

Sokolov 25. listopadu 2022 (ČTK) - Sokolovská uhelná kritizuje daň z mimořádných zisků. Podle předsedy dozorčí rady firmy Pavla Tomka je nespravedlivá a uhelné společnosti odebere peníze, které chtěla investovat do transformace své výroby a celého regionu. Sokolovská uhelná ale od těchto svých plánů ustoupit nehodlá, i když jí mimořádné zdanění zkomplikuje jejich uskutečnění, uvedl dnes Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, v tiskovém prohlášení, které má ČTK k dispozici. Daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku. V takzvaném daňovém balíčku daň ve čtvrtek schválil Senát. Zákon nyní čeká jen na podpis prezidenta. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají podle vlády sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Sazba daně bude činit 60 procent. Některé dotčené firmy daň již dřív ostře kritizovaly. "Daň dopadne na přesně definovaný, velmi úzký a selektivně volený okruh energetických firem a bank včetně společnosti Sokolovská uhelná. My určitě chceme vyjít vstříc lidem a podnikům v době energetické krize. Nicméně cena, kterou za to zaplatíme, je skutečně vysoká, a hlavně nedává smysl, zejména tehdy, má-li být podporován odklon od využívání uhlí pro energetické využití a budování nových technologií, " uvedl Tomek. Podle něj je problém hlavně ve zvoleném období pro srovnání aktuálních mimořádných zisků. "Jde o dobu mezi lety 2018–2021, kdy na tom uhelná energetika byla velmi špatně, dostala se pod extrémní tlak narůstání ceny emisních povolenek, potýkala se s nízkou prodejní tržní cenou elektřiny a s vysokými náklady na těžbu. Sokolovská uhelná ukončovala pracovní poměry se stovkami zaměstnanců a vyplácelo se odstupné v řádu miliardy korun. Prováděly se odpisy řady zařízení opět v řádech stovek milionů korun. Tato období tedy rozhodně nemohou být považována za standardní a běžná, proti kterým by se měl z pohledu neočekávaných zisků poměřovat rok 2022 nebo rok 2023," uvedl předseda dozorčí rady. Kritéria, která mají sloužit k výběru firem, na něž se bude daň vztahovat, jsou podle něj jednoznačně personalizovaná. "V případě Sokolovské uhelné a její sesterské společností SUAS GROUP budeme čelit nejen dopadům do příjmů z výroby a prodeje elektřiny, půjde také o dopady do příjmů z těžby hnědého uhlí, která není rozhodnou činností. Dále se jedná o úrokové výnosy z finančních prostředků, kterými společnost disponuje, a to jen díky vstřícné politice akcionářů, kteří si nechtěli vybrat v rámci dividendové politiky své finanční prostředky z majetku společnosti a zachovávali tyto finance ve společnosti hlavně za účelem naplnění plánovaných transformačních cílů, pro rozvojové projekty," píše Tomek. Pro Sokolovskou uhelnou daň podle něj přichází v době, kde se chystá mohutně investovat. "Jsme jedním z nositelů transformace, přeměny Sokolovska a celého regionu. Chystáme postupný přesun aktiv ze struktury jmění Sokolovské uhelné do nové rozvojové skupiny SUAS GROUP. Rozvojové projekty nemůžeme financovat jen z vlastních zdrojů, protože investiční objem je velmi značný," uvedl. Banky ale podle něj nejsou ochotny pro hnědouhelné firmy finance poskytnout. "Nepromyšlené a horkou jehlou ušité opatření, kterým windfall tax bezesporu je, nás ale nezastaví, i když významně komplikuje využití majetkového, technického a personální potenciálu stávající Sokolovské uhelné v nové skupině SUAS GROUP. A z financí, které byly spravedlivě očekávatelné a nesouvisející s výrobou elektřiny a určené na rozvojové projekty transformace, odvedeme 79 procent!" dodal předseda dozorčí rady. Daň kritizovaly již dříve i odbory. "Návrh považujeme s kolegy za otevřený útok na těžební a energetické firmy. Na firmy, které působí v nejchudších krajích s největší nezaměstnaností, v krajích, kde jsou většinou největšími zaměstnavateli," uvedli odboráři v dopise podepsaném předsedou Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislavem Paličkou. Za neadekvátní považuje daň například i společnost Orlen Unipetrol, která v Česku provozuje mimo jiné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. pnp hj - sdílejte článek