MMF: Růst německé ekonomiky se bude letos pohybovat kolem nuly, pak zrychlí
Nulový růst německé ekonomiky Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Berlín 16. května 2023 (ČTK) - Německá ekonomika díky reakci politiků a mírné zimě loni prokázala odolnost. V nejbližší době ale zůstane hospodářský růst největší evropské ekonomiky utlumený, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa se bude podle něj letos pohybovat kolem nuly a v období let 2024 až 2026 jeho tempo zrychlí na jedno až dvě procenta. Na růst v krátkodobém výhledu začaly nepříznivě působit přísnější finanční podmínky a cenový šok na trhu s energiemi.
Ve střednědobém horizontu by měl Berlín vyčlenit více prostředků na investice, radí MMF. Deficit Německa se podle něj do roku 2027 sníží asi na 0,5 procenta HDP.
V polovině dubna MMF předpověděl, že německá ekonomika v letošním roce klesne o 0,1 procenta. V lednovém odhadu počítal naopak s růstem o 0,1 procenta. V dlouhodobějším horizontu měnový fond očekává, že průměrný růst HDP kvůli stárnutí populace opět klesne pod jedno procento. MMF nepředpokládá výrazné zvýšení produktivity nebo nabídky práce.
Celková inflace podle zprávy soustavně klesá, ale ta jádrová se drží relativně vysoko. Za hlavní prioritu MMF považuje zpomalování inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v dubnu zpomalil na 7,6 procenta z březnového tempa 7,8 procenta, uvedl v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad na základě údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie. Podle domácí metodiky míra inflace v Německu v dubnu klesla na 7,2 procenta z březnových 7,4 procenta.
Ve střednědobém horizontu by měl Berlín vyčlenit více prostředků na investice, radí MMF. Deficit Německa se podle něj do roku 2027 sníží asi na 0,5 procenta HDP.
Takzvaná dluhová brzda, která je zakotvená v německé ústavě, omezuje rozpočtový deficit na 0,35 procenta HDP. Německý parlament platnost dluhové brzdy v letech 2020-2022 pozastavil, aby umožnil výraznější zadlužení v reakci na pandemii covidu-19 a později v souvislosti s dopady války na Ukrajině. Německo v těchto letech vytvořilo několik mimorozpočtových fondů v celkovém objemu přibližně devět procent HDP. I bez platnosti dluhové brzdy se tyto výdaje započítávají do deficitu veřejných financí měřeného podle statistických standardů EU.
"Německo by mělo zvážit úpravu pravidla dluhové brzdy, aby bylo lépe sladěno s fiskálními pravidly EU a snížilo závislost na mimorozpočtových fondech," uvedl měnový fond. Navrhuje přitom zvýšit limit ročního deficitu o jeden procentní bod HDP, aby byl realističtější, pokud jde o střednědobé výdajové potřeby země.
lsk spr - sdílejte článek
Následuje: EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
Brusel/Praha 16. května (zpravodaj ČTK) - Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země. Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost. Opatření v dubnu kritizovali europoslanci za Českou pirátskou stranu. "Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu," uvedla švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali, dodala Svantessonová. "Schválení regulace vnímáme jako vcelku pozitivní věc především proto, že se tím dokazuje veřejné přijetí krypta na světových trzích. Nevýhodou může být, že regulace má přes 500 stránek a každý stát EU si ji bude muset vyložit podle svého," řekl ČTK ředitel firmy 2Bminer Jakub Hlavenka. "To může vést k diskriminaci na řadě trhů," dodal. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím. (pokračování...)
Brusel/Praha 16. května (zpravodaj ČTK) - Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země. Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost. Opatření v dubnu kritizovali europoslanci za Českou pirátskou stranu. "Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu," uvedla švédská ministryně financí Elisabeth Svantessonová, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali, dodala Svantessonová. "Schválení regulace vnímáme jako vcelku pozitivní věc především proto, že se tím dokazuje veřejné přijetí krypta na světových trzích. Nevýhodou může být, že regulace má přes 500 stránek a každý stát EU si ji bude muset vyložit podle svého," řekl ČTK ředitel firmy 2Bminer Jakub Hlavenka. "To může vést k diskriminaci na řadě trhů," dodal. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF: Růst německé ekonomiky se bude letos pohybovat kolem nuly, pak zrychlí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023051604295|505995. Vydána 16.05.2023 15:26:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF: Růst německé ekonomiky se bude letos pohybovat kolem nuly, pak zrychlí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023051604295|505995. Vydána 16.05.2023 15:26:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
