Čína poprvé od února roku 2021 zaznamenala pokles spotřebitelských cen
Peking 9. srpna 2023 (ČTK) - Čína poprvé od února roku 2021 zaznamenala meziroční pokles spotřebitelských cen. Podle měření statistického úřadu ceny klesly ve srovnání s červencem loňského roku o 0,3 procenta, píší zahraniční agentury. Desátým měsícem klesal také index výrobních cen (PPI).
Červencový vývoj spotřebitelských cen v Číně nebyl překvapením. Průzkumy vedené agenturami Bloomberg a Reuters ukázaly, že v průměru analytici očekávali meziroční pokles o 0,4 procenta. V červnu se index spotřebitelských cen (CPI) meziročně nezměnil.
Čína zažila poslední období deflace na přelomu let 2020 a 2021. Odborníci se však obávají, že letošní období poklesu cen by mohlo být delší kvůli problémům v hlavních odvětvích čínského hospodářství a vysoké nezaměstnaností mezi mladými, píše agentura AFP. Podle ekonoma Andrewa Batsona je hlavní příčinou "deflačního šoku" krize v realitním odvětví. Výrazný pokles zaznamenaly v červenci také čínský vývoz a dovoz.
Desátý měsíční pokles za sebou zaznamenal v červenci index výrobních cen (PPI), který se propadl o 4,4 procenta. To je jisté zlepšení ve srovnání s červnem, kdy index zaznamenal meziroční pokles o 5,4 procenta.
Deflace je opakem inflace a označuje pokles obecné cenové hladiny. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny. Spotřebitelé z ní na první pohled těží, protože mohou platit méně za zboží a služby. Deflace však obvykle také vytváří tlak na zisky firem, a skrývá tak riziko snižování mezd nebo propouštění.
Peking si stanovil cíl pro průměrnou spotřebitelskou inflaci v roce 2023 na přibližně tři procenta. Loni ceny meziročně vzrostly o dvě procenta.
jkh - sdílejte článek
Následuje: Itálie překvapivě zavádí 40procentní daň z mimořádných zisků bank
Řím/Praha 8. srpna (ČTK) - Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank. Daň z mimořádných zisků bank vláda začlenila do rozsáhlého balíku opatření, která sahají od licencí na taxi až po zahraniční investice. Podle agentury ANSA by daň mohla přinést do státní kasy přes dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Vláda podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že na dani vybere skoro tři miliardy eur, odhady některých analytiků jsou ale vyšší. Výrazně vyšší základní úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky. Úrokové sazby úvěrů totiž prudce vzrostly, zatímco úroky z vkladů banky příliš nezvýšily. Vláda má dvě varianty pro výpočet daně, banky zaplatí tu, která bude vyšší. V první variantě posoudí rozdíl mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2022 a 2021 a pokud rozdíl přesáhne pět procent, zaplatí z částky nad tento limit daň 40 procent. Druhá varianta posoudí rozdíl čistých úrokových výnosů mezi lety 2023 a 2021, v tomto případě bude prahová hodnota deset procent a daň bude z částky nad touto úrovní. Daň bude splatná do 30. června příštího roku. Ministerstvo hospodářství pak dnes večer postup výpočtu ještě vyjasnilo a dodalo, že daň nepřesáhne 0,1 procenta celkového objemu aktiv bank. (pokračování...)
Řím/Praha 8. srpna (ČTK) - Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank. Daň z mimořádných zisků bank vláda začlenila do rozsáhlého balíku opatření, která sahají od licencí na taxi až po zahraniční investice. Podle agentury ANSA by daň mohla přinést do státní kasy přes dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Vláda podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že na dani vybere skoro tři miliardy eur, odhady některých analytiků jsou ale vyšší. Výrazně vyšší základní úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky. Úrokové sazby úvěrů totiž prudce vzrostly, zatímco úroky z vkladů banky příliš nezvýšily. Vláda má dvě varianty pro výpočet daně, banky zaplatí tu, která bude vyšší. V první variantě posoudí rozdíl mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2022 a 2021 a pokud rozdíl přesáhne pět procent, zaplatí z částky nad tento limit daň 40 procent. Druhá varianta posoudí rozdíl čistých úrokových výnosů mezi lety 2023 a 2021, v tomto případě bude prahová hodnota deset procent a daň bude z částky nad touto úrovní. Daň bude splatná do 30. června příštího roku. Ministerstvo hospodářství pak dnes večer postup výpočtu ještě vyjasnilo a dodalo, že daň nepřesáhne 0,1 procenta celkového objemu aktiv bank. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína poprvé od února roku 2021 zaznamenala pokles spotřebitelských cen' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023080900835|506718. Vydána 09.08.2023 4:08:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína poprvé od února roku 2021 zaznamenala pokles spotřebitelských cen' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023080900835|506718. Vydána 09.08.2023 4:08:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
