Itálie překvapivě zavádí 40procentní daň z mimořádných zisků bank
Řím/Praha 8. srpna 2023 (ČTK) - Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.
Daň z mimořádných zisků bank vláda začlenila do rozsáhlého balíku opatření, která sahají od licencí na taxi až po zahraniční investice. Podle agentury ANSA by daň mohla přinést do státní kasy přes dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Vláda podle zdrojů agentury Reuters předpokládá, že na dani vybere skoro tři miliardy eur, odhady některých analytiků jsou ale vyšší.
Výrazně vyšší základní úrokové sazby přinesly bankám rekordní zisky. Úrokové sazby úvěrů totiž prudce vzrostly, zatímco úroky z vkladů banky příliš nezvýšily. Vláda má dvě varianty pro výpočet daně, banky zaplatí tu, která bude vyšší. V první variantě posoudí rozdíl mezi čistým úrokovým výnosem v roce 2022 a 2021 a pokud rozdíl přesáhne pět procent, zaplatí z částky nad tento limit daň 40 procent. Druhá varianta posoudí rozdíl čistých úrokových výnosů mezi lety 2023 a 2021, v tomto případě bude prahová hodnota deset procent a daň bude z částky nad touto úrovní.
Daň bude splatná do 30. června příštího roku. Ministerstvo hospodářství pak dnes večer postup výpočtu ještě vyjasnilo a dodalo, že daň nepřesáhne 0,1 procenta celkového objemu aktiv bank.
"Stačí se podívat na zisky bank v prvním pololetí roku 2023, které jsou také výsledkem zvýšení sazeb Evropské centrální banky (ECB), abychom si uvědomili, že nemluvíme o pár milionech, ale že mluvíme o miliardách," řekl Salvini na tiskové konferenci v Římě, na níž se objevil bez premiérky Giorgii Meloniové. Vůdce krajně pravicové Ligy je považován za nejhlasitějšího člena vládnoucí koalice, když jde o populistické otázky, píše Bloomberg.
Podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny dává zavedení daně z mimořádných zisků bank v Itálii větší smysl než zavedení této daně v České republice. "Důvodem je, že růst úrokových sazeb v eurozóně dává prostor bankám ke zvyšování čistých úrokových výnosů. V ČR je totiž daň z mimořádných zisků platná až v době, kdy Česká národní banka sazby nezvyšuje," napsal ČTK analytik.
Italský akciový index FTSE MIB dnes kvůli ztrátám bank oslabil o 2,1 procenta. Akcie banky UniCredit se propadly o 5,9 procenta, akcie banky Intesa Sanpaolo pak o 8,7 procenta. Dnešní ztráty snížily celkovou tržní kapitalizaci bank o 9,3 miliardy eur. Širší index bank v eurozóně se propadl o 3,5 procenta a zaznamenal nejhorší den od března.
O tom, že se italská vláda chystá více zdanit banky, aby financovala opatření na pomoc rodinám, které se potýkají s nárůstem životních nákladů, informovala už v dubnu agentura Reuters. Ministr hospodářství ale v červnu takové plány popřel. Italská vláda, včetně premiérky Meloniové, opakovaně kritizovala ECB za pokračující zvyšování úrokových sazeb.
irl vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt, uvedl šéf ÚSTR
Praha 8. srpna (ČTK) - Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to dnes uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Kritice za souzení emigrantů aktuálně čelí kandidát na ústavního soudce Robert Fremr. Na emigranty dopadal paragraf 109 trestního zákoníku, který nedovolené opuštění země trestal vězením od šesti měsíců do pěti let, propadnutím majetku nebo také zbavením občanství. "Československá socialistická republika 23. března 1976 ratifikovala mezinárodní pakt o občanských a politických právech a součástí tady toho paktu je i článek 12, který jasně uvádí, že každý může svobodně opustit svoji zemi a stejně tak se do ní svobodně vrátit. Pokud se někdo dnes hájí tím, že nemohl nic jiného dělat, tak to není pravda," prohlásil Kudrna v souvislosti s Fremrem. "Ten pakt byl součástí našeho právního systému, takže soudce věděl, že se dopouští porušování mezinárodního paktu," pokračoval. Na dotaz, zda bylo běžné, že trestní soudci odmítali kauzy emigrantů rozhodovat, nicméně odpověděl, že se s nikým takovým nesetkal. Stejně tak nenarazil na případ, kdy by soudce obžalovaného osvobodil kvůli danému paktu. Připustil rovněž, že soudce si - stejně jako dnes - nemohl vybírat, co bude soudit. (pokračování...)
Praha 8. srpna (ČTK) - Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to dnes uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Kritice za souzení emigrantů aktuálně čelí kandidát na ústavního soudce Robert Fremr. Na emigranty dopadal paragraf 109 trestního zákoníku, který nedovolené opuštění země trestal vězením od šesti měsíců do pěti let, propadnutím majetku nebo také zbavením občanství. "Československá socialistická republika 23. března 1976 ratifikovala mezinárodní pakt o občanských a politických právech a součástí tady toho paktu je i článek 12, který jasně uvádí, že každý může svobodně opustit svoji zemi a stejně tak se do ní svobodně vrátit. Pokud se někdo dnes hájí tím, že nemohl nic jiného dělat, tak to není pravda," prohlásil Kudrna v souvislosti s Fremrem. "Ten pakt byl součástí našeho právního systému, takže soudce věděl, že se dopouští porušování mezinárodního paktu," pokračoval. Na dotaz, zda bylo běžné, že trestní soudci odmítali kauzy emigrantů rozhodovat, nicméně odpověděl, že se s nikým takovým nesetkal. Stejně tak nenarazil na případ, kdy by soudce obžalovaného osvobodil kvůli danému paktu. Připustil rovněž, že soudce si - stejně jako dnes - nemohl vybírat, co bude soudit. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Itálie překvapivě zavádí 40procentní daň z mimořádných zisků bank' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023080806890|506717. Vydána 08.08.2023 22:22:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Itálie překvapivě zavádí 40procentní daň z mimořádných zisků bank' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023080806890|506717. Vydána 08.08.2023 22:22:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
