Čína zaznamenala poprvé od roku 1998 schodek zahraničních investic
Peking 14. listopadu 2023 (ČTK) - Čína má za tři měsíce do konce září u zahraničních investic deficit 11,8 miliardy dolarů (271 miliard Kč). Stalo se to poprvé od roku 1998, kdy se tyto údaje začaly v zemi sledovat. Podle serveru BBC vývoj naznačuje, že zahraniční podniky místo aby v Číně své zisky reinvestovaly, spíše je ze země stahují. Peking se potýká s pomalejším růstem ekonomiky a s nízkými úrokovými sazbami, zatímco spory se Spojenými státy vyvolávají pochybnosti o hospodářském potenciálu Číny.
Nevidíme mnoho podniků, které by se stahovaly z Číny. Mnoho velkých nadnárodních společností je tady už desítky let a nechtějí se vzdát podílu na trhu, který si 20, 30 nebo 40 let budovaly. Ale zejména z hlediska nových investic jsme svědky přehodnocování...
Tento týden vzbuzuje velké očekávání plánované setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Joem Bidenem. Podle BBC jsou firmy ale předem opatrné.
"Obavy z geopolitického rizika, nejistota v domácí politice a pomalejší růst nutí firmy přemýšlet o alternativních trzích," domnívá se Nick Marro ze společnosti Economist Intelligence Unit (EIU).
"Čína se v současné době potýká se zpomalením růstu a potřebuje provést určité korekce," říká mluvčí švýcarské firmy na výrobu průmyslových strojů Oerlikon, která loni z Číny stáhla 250 milionů švýcarských franků (6,4 miliardy Kč). "V roce 2022 jsme byli jednou z prvních společností, která transparentně sdělila, že očekáváme, že hospodářské zpomalení v Číně bude mít dopad na naše podnikání," uvedl mluvčí. "V důsledku toho jsme začali včas realizovat kroky a opatření ke zmírnění těchto dopadů," dodal.
Čína ale zůstává pro firmu klíčovým trhem. V celé zemi, která se na jejích tržbách podílí více než třetinou, má téměř 2000 zaměstnanců. Oerlikon poznamenal, že čínská ekonomika by měla v nejbližších letech dál vykazovat růst kolem pěti procent, "což je jeden z nejvyšších růstů na světě".
Od začátku pandemie se podniky jako Oerlikon potýkají s problémy, které působení na největším světovém trhu přináší. Čína zavedla jedna z nejpřísnějších omezení proti šíření covidu-19 na světě. To způsobilo narušení dodavatelských řetězců mnoha společností, například technologického gigantu Apple, který v Číně vyrábí většinu svých iPhonů. Tato firma od té doby diverzifikovala svůj dodavatelský řetězec tím, že přesunula část výroby do Indie.
Marro se domnívá, že v letošním roce, kdy napětí mezi Čínou a USA vzrostlo v důsledku nových vývozních omezení na suroviny a technologie nutné k výrobě pokročilých čipů, uposlechlo výzvy k diverzifikaci více firem. "Nevidíme mnoho podniků, které by se stahovaly z Číny. Mnoho velkých nadnárodních společností je tady už desítky let a nechtějí se vzdát podílu na trhu, který si 20, 30 nebo 40 let budovaly. Ale zejména z hlediska nových investic jsme svědky přehodnocování," uvádí analytik.
Podniky také zvažují dopad úrokových sazeb. Mnoho významných centrálních bank, včetně amerického Fedu a Evropské centrální banky (ECB), zvyšovalo úrokové sazby s cílem bojovat proti inflaci. Ta čínská ale náklady na půjčky snižuje, aby podpořila ekonomiku a zejména odvětví realit, které se potýká s problémy. Čínský jüan tak letos oslabil vůči dolaru a euru o více než pět procent. Zahraniční firmy investující v Číně proto převádějí své zisky jinam.
"Ti, kteří mají v Číně přebytečnou hotovost a zisky, stále častěji převádějí tyto prostředky do zahraničí, kde získají vyšší investiční výnos ve srovnání s investicemi v Číně," uvádí Obchodní komora Evropské unie v Číně.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: Barmští vojáci po střetu s rebely přešli hranici do Indie, kde se vzdali policii
Rangún 14. listopadu (ČTK) - Nejméně 43 barmských vojáků po tvrdých, neúspěšných střetech s povstalci v Čjinském státě přešlo hranici do Indie, kde se vzdali policii. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rebelové z různých etnických menšin svou ofenzivou zahájenou před více než dvěma týdny ve státech u hranic s Čínou a Indií zaskočili barmskou juntu a podařilo se jim ovládnout několik měst významných pro obchod, silnic a desítky vojenských stanovišť. Podle analytiků čelí barmská vojenská vláda největší výzvě od února 2021, kdy se ujala při převratu moci. Boje vyhnaly z domovů již na 100.000 obyvatel, uvedla minulý týden OSN. V Čjinském státě mají bojovníci proti juntě za cíl ovládnout část hranice s Indií poté, co v pondělí převzali kontrolu nad dvěma vojenskými tábory na hranici. Střety probíhají v odlehlém horském regionu. Nejméně 43 indických vojáků vyhledalo útočiště v indickém státě Mizórám, kde se vzdali policii. "Čekáme na další instrukce centrální vlády," řekli Reuters k jejich osudu místní policisté. Povstalecká ofenziva začala koncem října v Šanském státě na severovýchodě Barmy u hranic s Čínou, kde junta ztratila kontrolu nad několika městy a více než stovkou vojenských stanovišť. Jen v tomto státě podle OSN kvůli bojům opustilo domovy 50.000 lidí. Peking vyzval všechny zúčastněné strany k okamžitému zastavení střetů. (pokračování...)
Rangún 14. listopadu (ČTK) - Nejméně 43 barmských vojáků po tvrdých, neúspěšných střetech s povstalci v Čjinském státě přešlo hranici do Indie, kde se vzdali policii. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rebelové z různých etnických menšin svou ofenzivou zahájenou před více než dvěma týdny ve státech u hranic s Čínou a Indií zaskočili barmskou juntu a podařilo se jim ovládnout několik měst významných pro obchod, silnic a desítky vojenských stanovišť. Podle analytiků čelí barmská vojenská vláda největší výzvě od února 2021, kdy se ujala při převratu moci. Boje vyhnaly z domovů již na 100.000 obyvatel, uvedla minulý týden OSN. V Čjinském státě mají bojovníci proti juntě za cíl ovládnout část hranice s Indií poté, co v pondělí převzali kontrolu nad dvěma vojenskými tábory na hranici. Střety probíhají v odlehlém horském regionu. Nejméně 43 indických vojáků vyhledalo útočiště v indickém státě Mizórám, kde se vzdali policii. "Čekáme na další instrukce centrální vlády," řekli Reuters k jejich osudu místní policisté. Povstalecká ofenziva začala koncem října v Šanském státě na severovýchodě Barmy u hranic s Čínou, kde junta ztratila kontrolu nad několika městy a více než stovkou vojenských stanovišť. Jen v tomto státě podle OSN kvůli bojům opustilo domovy 50.000 lidí. Peking vyzval všechny zúčastněné strany k okamžitému zastavení střetů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína zaznamenala poprvé od roku 1998 schodek zahraničních investic' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023111401514|507901. Vydána 14.11.2023 8:45:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína zaznamenala poprvé od roku 1998 schodek zahraničních investic' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023111401514|507901. Vydána 14.11.2023 8:45:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.