Barmští vojáci po střetu s rebely přešli hranici do Indie, kde se vzdali policii
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Rangún 14. listopadu 2023 (ČTK) - Nejméně 43 barmských vojáků po tvrdých, neúspěšných střetech s povstalci v Čjinském státě přešlo hranici do Indie, kde se vzdali policii. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rebelové z různých etnických menšin svou ofenzivou zahájenou před více než dvěma týdny ve státech u hranic s Čínou a Indií zaskočili barmskou juntu a podařilo se jim ovládnout několik měst významných pro obchod, silnic a desítky vojenských stanovišť.
Podle analytiků čelí barmská vojenská vláda největší výzvě od února 2021, kdy se ujala při převratu moci. Boje vyhnaly z domovů již na 100.000 obyvatel, uvedla minulý týden OSN.
V Čjinském státě mají bojovníci proti juntě za cíl ovládnout část hranice s Indií poté, co v pondělí převzali kontrolu nad dvěma vojenskými tábory na hranici. Střety probíhají v odlehlém horském regionu. Nejméně 43 indických vojáků vyhledalo útočiště v indickém státě Mizórám, kde se vzdali policii. "Čekáme na další instrukce centrální vlády," řekli Reuters k jejich osudu místní policisté.
Povstalecká ofenziva začala koncem října v Šanském státě na severovýchodě Barmy u hranic s Čínou, kde junta ztratila kontrolu nad několika městy a více než stovkou vojenských stanovišť. Jen v tomto státě podle OSN kvůli bojům opustilo domovy 50.000 lidí. Peking vyzval všechny zúčastněné strany k okamžitému zastavení střetů.
Agentury minulý týden psaly i o bojích v sousedním Kačjinském státě a Sakainské oblasti, kde bylo v důsledku střetů mezi armádou a jejími protivníky podle OSN od začátku listopadu vysídleno dalších 40.000 lidí.
Tento týden se boje rozhořely na dvou nových frontách v Arakanském a Čjinském státě, kde tisíce lidí utekly přes hranici do indického státu Mizórám. "Naše taktika je postupovat od vesnice k menším městům až k metropoli," řekl jeden z bojovníků Reuters.
Obyvatelé metropole Arakanského státu Sistwei uvedli, že armáda v reakci na boje rozmístila v ulicích města tanky a vyhlásila noční zákaz vycházení. V pondělí zůstalo mnoho obchodů uzavřených a řada rodin neposlala v obavách z násilí děti do školy.
V pohraničních oblastech Barmy působí více než desítka ozbrojených etnických skupin, z nichž některé bojují s armádou už desetiletí s požadavkem větší autonomie a kontroly nad lukrativními přírodními zdroji. Některé povstalecké skupiny rovněž poskytly výcvik a vybavení členům Lidových obranných sil, které zřídila barmská vláda národní jednoty sestavená odpůrci vojenského převratu z roku 2021. Barmský prezident Myin Šwei ve čtvrtek varoval, že zemi hrozí rozpad, pokud se nepodaří ofenzivu povstalců zastavit
lcm jd - sdílejte článek
Následuje: The Economist: Zatímco ukrajinští muži bojují, ženy se ujímají jejich práce
Kyjev 14. listopadu (ČTK/The Economist) - Oksana říká, že svůj život odložila. Covid-19 ji před dvěma lety vzal matku a manžela. Ruské dělostřelecké ostřelování ji letos na jaře připravilo o otce a nejstaršího syna. "Ponořila jsem se do své práce," vypráví 480 metrů hluboko pod městem Ternivka na východě Ukrajiny, zatímco v okolní tmě září bělmo jejích očí. Devětačtyřicetiletá žena dříve pracovala jako učitelka tance v internátní škole pro chudé děti v Bachmutu, místě jedné z nejtvrdších bitev rusko-ukrajinské války. Dnes jsou její dům i město zničené, škola zavřená, nejbližší příbuzní mrtví a ona pracuje jako hornice, píše The Economist. Po vpádu Rusů na Ukrajinu v únoru 2022 Oksana (vedení jejího dolu požádalo, aby se příjmení zaměstnanců nepoužívala) utekla do Polska, kde v restauraci vařila a myla nádobí. Po Ukrajině se jí však stýskalo. Když jí přátelé řekli, že šachta v Ternivce hledá nové pracovníky, přihlásila se. Její nová práce je lépe placená než většina ostatních a nabízí dobrý důchod, vysvětluje Oksana. Pomáhá jí také blokovat vzpomínky. "Chci na všechno zapomenout," říká během pracovní pauzy. Válka změnila životy nespočtu Ukrajinců i pracovní trh v zemi. Přibližně 4,8 milionu lidí přišlo po útoku Ruska téměř ze dne na den o práci. Odhaduje se, že nezaměstnanost se v říjnu letošního roku snížila na 18,4 procenta z více než 30 procent na jaře 2022, ale zůstává výrazně nad předválečnou úrovní. Podle jednoho z průzkumů změnilo od začátku války profesi 17 procent ukrajinských pracovníků. Statisíce lidí byly odvedeny do armády. Američtí představitelé odhadují, že ve válce zahynulo nejméně 70.000 ukrajinských vojáků a dalších až 120.000 bylo zraněno. S tím, jak je povoláváno stále více Ukrajinců, roste poptávka po pracovnících v odvětvích, kterým tradičně dominují muži. Na scénu vstupují ukrajinské ženy. Válka a okupace znemožnily sběr kvalitních údajů, existují však náznaky, že ženy stále více pohánějí ochromenou ukrajinskou ekonomiku. Z 36.000 malých a středních podniků, které byly letos na Ukrajině zaregistrovány, jich 51 procent vedou ženy, říká ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Stále více žen začíná pracovat v průmyslu, stavebnictví a hornictví. V příštích letech bude Ukrajina potřebovat armádu lékařů a psychologů, kteří se budou starat o válečné veterány, včetně traumatizovaných vojáků a tisíců lidí s amputovanými končetinami. Mnoho, ne-li většina, těchto pečovatelů budou ženy. Energetika, doprava a obranný průmysl, které by měly po válce hrát v ekonomice významnou roli, budou také jistě přitahovat více pracovnic. Z důlního komplexu u Ternivky armáda povolala 600 mužů, což je asi desetina všech zaměstnanců, říká ředitel podniku Dmytro Zabělin. (pokračování...)
Kyjev 14. listopadu (ČTK/The Economist) - Oksana říká, že svůj život odložila. Covid-19 ji před dvěma lety vzal matku a manžela. Ruské dělostřelecké ostřelování ji letos na jaře připravilo o otce a nejstaršího syna. "Ponořila jsem se do své práce," vypráví 480 metrů hluboko pod městem Ternivka na východě Ukrajiny, zatímco v okolní tmě září bělmo jejích očí. Devětačtyřicetiletá žena dříve pracovala jako učitelka tance v internátní škole pro chudé děti v Bachmutu, místě jedné z nejtvrdších bitev rusko-ukrajinské války. Dnes jsou její dům i město zničené, škola zavřená, nejbližší příbuzní mrtví a ona pracuje jako hornice, píše The Economist. Po vpádu Rusů na Ukrajinu v únoru 2022 Oksana (vedení jejího dolu požádalo, aby se příjmení zaměstnanců nepoužívala) utekla do Polska, kde v restauraci vařila a myla nádobí. Po Ukrajině se jí však stýskalo. Když jí přátelé řekli, že šachta v Ternivce hledá nové pracovníky, přihlásila se. Její nová práce je lépe placená než většina ostatních a nabízí dobrý důchod, vysvětluje Oksana. Pomáhá jí také blokovat vzpomínky. "Chci na všechno zapomenout," říká během pracovní pauzy. Válka změnila životy nespočtu Ukrajinců i pracovní trh v zemi. Přibližně 4,8 milionu lidí přišlo po útoku Ruska téměř ze dne na den o práci. Odhaduje se, že nezaměstnanost se v říjnu letošního roku snížila na 18,4 procenta z více než 30 procent na jaře 2022, ale zůstává výrazně nad předválečnou úrovní. Podle jednoho z průzkumů změnilo od začátku války profesi 17 procent ukrajinských pracovníků. Statisíce lidí byly odvedeny do armády. Američtí představitelé odhadují, že ve válce zahynulo nejméně 70.000 ukrajinských vojáků a dalších až 120.000 bylo zraněno. S tím, jak je povoláváno stále více Ukrajinců, roste poptávka po pracovnících v odvětvích, kterým tradičně dominují muži. Na scénu vstupují ukrajinské ženy. Válka a okupace znemožnily sběr kvalitních údajů, existují však náznaky, že ženy stále více pohánějí ochromenou ukrajinskou ekonomiku. Z 36.000 malých a středních podniků, které byly letos na Ukrajině zaregistrovány, jich 51 procent vedou ženy, říká ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Stále více žen začíná pracovat v průmyslu, stavebnictví a hornictví. V příštích letech bude Ukrajina potřebovat armádu lékařů a psychologů, kteří se budou starat o válečné veterány, včetně traumatizovaných vojáků a tisíců lidí s amputovanými končetinami. Mnoho, ne-li většina, těchto pečovatelů budou ženy. Energetika, doprava a obranný průmysl, které by měly po válce hrát v ekonomice významnou roli, budou také jistě přitahovat více pracovnic. Z důlního komplexu u Ternivky armáda povolala 600 mužů, což je asi desetina všech zaměstnanců, říká ředitel podniku Dmytro Zabělin. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Barmští vojáci po střetu s rebely přešli hranici do Indie, kde se vzdali policii' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023111401459|507900. Vydána 14.11.2023 8:11:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Barmští vojáci po střetu s rebely přešli hranici do Indie, kde se vzdali policii' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023111401459|507900. Vydána 14.11.2023 8:11:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
