Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci srdce a cév
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Praha 16. listopadu 2023 (ČTK) - Pětina nákladů českého zdravotnictví jde na léčbu nemocí srdce a cév. Vyplývá to analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Náklady na péči a ekonomické ztráty způsobené nemocí mohou být ročně více než 125 miliard korun. S nějakým kardiovaskulárním onemocněním se léčí více než 2,9 milionu lidí, za deset let přibylo přes 200.000 nových. Zásadní je podle odborníků prevence a správná organizace péče.
"Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života," uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.
V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. "Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění," dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.
Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.
"Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí," popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. "Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší," uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. "Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů," vysvětlil. "Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu," dodal.
Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. "Pacient by měl vědět, za kým má jít," doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.
van mha - sdílejte článek
Následuje: Haarec: Gaza v troskách - Největší palestinské město bude brzy neobyvatelné
Tel Aviv 16. listopadu (ČTK/Haarec) - Příběh o nemocnicích v srdci města Gazy pokračuje, ačkoliv se zdá, že už brzy dojde k rozřešení. Krutý úděl jejich pacientů a zaměstnanců a možnost, že někteří z rukojmích Hamásu i vůdci hnutí mohou v nemocnici Šífa stále být - ačkoliv se pravděpodobně přemístili jinam - zastínily hlavní dění v jiných částech města a jemu přilehlých oblastech. Možná že veškeré pozornosti médií a politiků se dostává malému podílu izraelských vojáků a tanků, kteří na severu Pásma Gazy obkličují nemocnici Šífa, desítky izraelských praporů však izraelské velení pověřilo jiným naléhavým úkolem. O izraelských operacích v Gaze píše izraelský deník Haarec. Sektor po sektoru, dům po domu pátrají a ničí tunely a sklady zbraní. Nepodstupují zbytečná rizika. Jelikož většina z více než milionu lidí, kteří na severu Pásma Gazy žili ještě před šesti týdny, již prchla na jih, každá budova, o níž se vojáci domnívají, že by mohla ukrývat zbraně nebo vstup do podzemní šachty, je bombardována, srovnána se zemí těžkou technikou, nebo obojí. Už brzy můžeme dojít do bodu, kdy bude ve městě Gaza víc izraelských vojáků než Gazanů a problém vedlejších civilních obětí zanikne, protože ti, kteří odejít mohli, už tak učinili. Možnosti Hamásu bránit civilistům v opuštění oblasti rychle mizí. Nemalé části města a jeho okolí jsou už zničené a je otázkou týdnů, než se největší palestinské město stane zcela neobyvatelným. Města byla zničená už dřív, na Blízkém východě i jinde ve světě, v dávné i moderní historii. Ale kdykoliv se to stane, je to pro národy událost zcela otřesná. V případě Gazy ale, přes všechnu pozornost světa, která se ke konfliktu upírá, tato skutečnost uniká pozornosti. Jeden z důvodů, proč se zatím odchod populace a zkáza města Gaza, nedostaly tolik do středu pozornosti, je, že Hamás nechce aby palestinské obyvatelstvo a širší arabský svět viděly, co zaniklo kvůli pošetilému a brutálnímu útoku na Izrael. Smyslem konfrontací, které Hamás vytvořil kolem Šífy a dalších nemocnic, je zčásti zakrýt tuto skutečnost. Ale jakmile budou nemocnice evakuované a nebudou žádné další shluky civilistů, které by Hamás použil, nebude z toho, co z Gazy zbyde, úniku. Izrael stojí na prahu naplnění svého cíle - zničení vojenských kapacit Hamásu. A jelikož hnutí po 16 let své vlády nad Pásmem Gazy rozšířilo svoji vojenskou infrastrukturu mezi civilní struktury města i pod ně, neexistovala jiná cesta, než zničení města Gaza. Pokud to nebylo jasné, když vláda poprvé oznámila své válečné cíle, mělo to být jasné 13. října, kdy armáda poprvé vyzvala, aby se všichni, kdo žili na severu, přesunuli jižně od údolí, které Pásmo Gazy půlí. (pokračování...)
Tel Aviv 16. listopadu (ČTK/Haarec) - Příběh o nemocnicích v srdci města Gazy pokračuje, ačkoliv se zdá, že už brzy dojde k rozřešení. Krutý úděl jejich pacientů a zaměstnanců a možnost, že někteří z rukojmích Hamásu i vůdci hnutí mohou v nemocnici Šífa stále být - ačkoliv se pravděpodobně přemístili jinam - zastínily hlavní dění v jiných částech města a jemu přilehlých oblastech. Možná že veškeré pozornosti médií a politiků se dostává malému podílu izraelských vojáků a tanků, kteří na severu Pásma Gazy obkličují nemocnici Šífa, desítky izraelských praporů však izraelské velení pověřilo jiným naléhavým úkolem. O izraelských operacích v Gaze píše izraelský deník Haarec. Sektor po sektoru, dům po domu pátrají a ničí tunely a sklady zbraní. Nepodstupují zbytečná rizika. Jelikož většina z více než milionu lidí, kteří na severu Pásma Gazy žili ještě před šesti týdny, již prchla na jih, každá budova, o níž se vojáci domnívají, že by mohla ukrývat zbraně nebo vstup do podzemní šachty, je bombardována, srovnána se zemí těžkou technikou, nebo obojí. Už brzy můžeme dojít do bodu, kdy bude ve městě Gaza víc izraelských vojáků než Gazanů a problém vedlejších civilních obětí zanikne, protože ti, kteří odejít mohli, už tak učinili. Možnosti Hamásu bránit civilistům v opuštění oblasti rychle mizí. Nemalé části města a jeho okolí jsou už zničené a je otázkou týdnů, než se největší palestinské město stane zcela neobyvatelným. Města byla zničená už dřív, na Blízkém východě i jinde ve světě, v dávné i moderní historii. Ale kdykoliv se to stane, je to pro národy událost zcela otřesná. V případě Gazy ale, přes všechnu pozornost světa, která se ke konfliktu upírá, tato skutečnost uniká pozornosti. Jeden z důvodů, proč se zatím odchod populace a zkáza města Gaza, nedostaly tolik do středu pozornosti, je, že Hamás nechce aby palestinské obyvatelstvo a širší arabský svět viděly, co zaniklo kvůli pošetilému a brutálnímu útoku na Izrael. Smyslem konfrontací, které Hamás vytvořil kolem Šífy a dalších nemocnic, je zčásti zakrýt tuto skutečnost. Ale jakmile budou nemocnice evakuované a nebudou žádné další shluky civilistů, které by Hamás použil, nebude z toho, co z Gazy zbyde, úniku. Izrael stojí na prahu naplnění svého cíle - zničení vojenských kapacit Hamásu. A jelikož hnutí po 16 let své vlády nad Pásmem Gazy rozšířilo svoji vojenskou infrastrukturu mezi civilní struktury města i pod ně, neexistovala jiná cesta, než zničení města Gaza. Pokud to nebylo jasné, když vláda poprvé oznámila své válečné cíle, mělo to být jasné 13. října, kdy armáda poprvé vyzvala, aby se všichni, kdo žili na severu, přesunuli jižně od údolí, které Pásmo Gazy půlí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci srdce a cév' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023111605937|507941. Vydána 16.11.2023 15:39:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci srdce a cév' je zařazena do kategorií Zdravotnictví (zdr) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023111605937|507941. Vydána 16.11.2023 15:39:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
