Inflace v Německu v listopadu překvapivě výrazně klesla, je na 2,3 procenta
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Berlín 29. listopadu 2023 (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii. Podle harmonizovaných údajů inflace zmírnila na 2,3 procenta z říjnových tří procent, uvedl dnes v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 procenta.
Harmonizovaná inflace v Německu se tak už nachází nedaleko dvouprocentního cíle Evropské centrální banky (ECB). Podle domácí metodiky výpočtu se míra inflace v Německu v listopadu snížila na 3,2 procenta z říjnových 3,8 procenta. Ceny energií v listopadu meziročně klesly o 4,5 procenta, zatímco potraviny o 5,5 procenta zdražily, plyne z údajů.
Analytik Timo Wollmershäuser z mnichovského institutu Ifo předpokládá, že v prosinci inflace v Německu přechodně stoupne, a to v důsledku nízké srovnávací základny z loňského prosince, kdy domácnostem díky vládní podpoře výrazně klesly ceny plynu. Začátkem příštího roku pak Wollmershäuser čeká opětovný pokles inflace. V dlouhodobějším horizontu bude podle analytika Ralpha Solveena z finančního ústavu Commerzbank rozhodujícím faktorem to, do jaké míry budou podniky schopny přenést vyšší mzdové náklady na spotřebitele.
Německo je největší ekonomikou, která používá euro. Meziroční růst spotřebitelských cen v celé eurozóně v říjnu zpomalil na 2,9 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Rychlý odhad listopadového vývoje inflace v eurozóně zveřejní evropský statistický úřad Eurostat ve čtvrtek. Analytici podle průzkumu agentury Reuters předpokládají, že inflace vykáže pokles na 2,7 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nicméně tento měsíc upozornila, že inflace v eurozóně by se v blízké době mohla opět zvýšit, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií.
ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své pětadvacetileté historii. Banka zvyšování úroků zahájila loni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Ta se loni v eurozóně postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Růst inflace ovlivnil fakt, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by se meziroční inflace letos v říjnu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nacházela pod šesti procenty. Údaje o listopadovém vývoji inflace ČSÚ zveřejní 11. prosince.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: WSJ: Gaza se propadá do naprostého chaosu, varují humanitární organizace
Gaza 29. listopadu (ČTK/The Wall Street Journal) - Křehké příměří, které dosud trvá mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, umožnilo výrazně navýšit dodávky pomoci pro obyvatele Pásma Gazy. Podle humanitárních organizací i samotných obyvatel pásma však ani současné humanitární konvoje zdaleka nestačí na pokrytí potřeb více než dvoumilionové populace. I přes přerušení bojů Palestinci v Gaze dál pálí zárubně dveří a hromady odpadků, aby si uvařili, spí namačkáni ve školních třídách či v cizích domech a v zoufalé snaze sehnat základní potraviny se vrhají na nákladní auta přivážející pomoc z Egypta. S odvoláním na svědectví obyvatel Pásma Gazy o tom píše list The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární krize v Pásmu Gazy přispěla k mezinárodnímu tlaku na Izrael a Hamás, aby prodloužily příměří původně plánované na čtyři dny, a umožnily tak přísun další pomoci a částečnou stabilizaci situace civilistů v oblasti. Izrael a Hamás nyní za zprostředkování Kataru, Egypta a Spojených států vyjednávají o dalším prodloužení příměří, které začalo minulý pátek a podle současné dohody by mělo skončit ve čtvrtek nad ránem. Podle informovaných zdrojů se jedná o možnosti, že by klid zbraní mohl trvat až do neděle, bude-li Hamás nadále propouštět zhruba deset izraelských rukojmí denně. Izrael výměnou za svá rukojmí pouští z věznic zhruba trojnásobný počet palestinských vězňů. Mezitím zůstává 1,7 milionu lidí uvnitř Pásma Gazy vysídleno, přičemž většina se tísní v jeho jižní polovině. Izrael několik dní po zahájení vojenské ofenzivy, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na Izrael ze 7. října, obyvatele na severu pásma vyzval, aby s ohledem na svou bezpečnost odešli na jih. Někteří z nich říkají, že ztrácejí naději. "Nechci humanitární pomoc, chci se vrátit domů do Gazy," řekla Balsám Hišámová, pětatřicetiletá matka šesti dětí, která uprchla z tohoto města na severu a dnes žije ve stanu v jižní části pásma. "Kéž by mě v Gaze raději zabili a nemusela jsem tady takhle živořit," dodala. Ozbrojenci Hamásu během nečekaného vpádu do jižního Izraele 7. října pozabíjeli více než 1200 lidí, většinou civilistů v obcích sousedících s Pásmem Gazy, a zhruba 240 lidí odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Během následujících sedmi týdnů bombardování a pozemní ofenzivy izraelské armády přišlo podle úřadů ovládaných Hamásem o život na 15.000 Palestinců, převážně žen a dětí. Tento údaj ovšem nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci a ve válečných podmínkách jej nelze nezávisle ověřit. Podle současné dohody o příměří mohou humanitární skupiny do Pásma Gazy posílat 200 nákladních aut denně, více než kdykoli předtím během této války. Humanitární konvoje dodávají i palivo pro generátory ve veřejných zařízeních včetně nemocnic. Pásmo Gazy se ocitlo bez pravidelných dodávek elektřiny už 11. října, kdy byla odstavena jediná tamní elektrárna. Izrael, který 9. října vyhlásil úplnou blokádu Pásma Gazy, říká, že se nyní snaží usnadnit přísun humanitární pomoci do pásma. Ani současné množství pomoci nicméně nestačí pokrýt potřeby obyvatel izolovaného území, kam před válkou přijíždělo v průměru 500 kamionů denně. (pokračování...)
Gaza 29. listopadu (ČTK/The Wall Street Journal) - Křehké příměří, které dosud trvá mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, umožnilo výrazně navýšit dodávky pomoci pro obyvatele Pásma Gazy. Podle humanitárních organizací i samotných obyvatel pásma však ani současné humanitární konvoje zdaleka nestačí na pokrytí potřeb více než dvoumilionové populace. I přes přerušení bojů Palestinci v Gaze dál pálí zárubně dveří a hromady odpadků, aby si uvařili, spí namačkáni ve školních třídách či v cizích domech a v zoufalé snaze sehnat základní potraviny se vrhají na nákladní auta přivážející pomoc z Egypta. S odvoláním na svědectví obyvatel Pásma Gazy o tom píše list The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární krize v Pásmu Gazy přispěla k mezinárodnímu tlaku na Izrael a Hamás, aby prodloužily příměří původně plánované na čtyři dny, a umožnily tak přísun další pomoci a částečnou stabilizaci situace civilistů v oblasti. Izrael a Hamás nyní za zprostředkování Kataru, Egypta a Spojených států vyjednávají o dalším prodloužení příměří, které začalo minulý pátek a podle současné dohody by mělo skončit ve čtvrtek nad ránem. Podle informovaných zdrojů se jedná o možnosti, že by klid zbraní mohl trvat až do neděle, bude-li Hamás nadále propouštět zhruba deset izraelských rukojmí denně. Izrael výměnou za svá rukojmí pouští z věznic zhruba trojnásobný počet palestinských vězňů. Mezitím zůstává 1,7 milionu lidí uvnitř Pásma Gazy vysídleno, přičemž většina se tísní v jeho jižní polovině. Izrael několik dní po zahájení vojenské ofenzivy, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na Izrael ze 7. října, obyvatele na severu pásma vyzval, aby s ohledem na svou bezpečnost odešli na jih. Někteří z nich říkají, že ztrácejí naději. "Nechci humanitární pomoc, chci se vrátit domů do Gazy," řekla Balsám Hišámová, pětatřicetiletá matka šesti dětí, která uprchla z tohoto města na severu a dnes žije ve stanu v jižní části pásma. "Kéž by mě v Gaze raději zabili a nemusela jsem tady takhle živořit," dodala. Ozbrojenci Hamásu během nečekaného vpádu do jižního Izraele 7. října pozabíjeli více než 1200 lidí, většinou civilistů v obcích sousedících s Pásmem Gazy, a zhruba 240 lidí odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Během následujících sedmi týdnů bombardování a pozemní ofenzivy izraelské armády přišlo podle úřadů ovládaných Hamásem o život na 15.000 Palestinců, převážně žen a dětí. Tento údaj ovšem nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci a ve válečných podmínkách jej nelze nezávisle ověřit. Podle současné dohody o příměří mohou humanitární skupiny do Pásma Gazy posílat 200 nákladních aut denně, více než kdykoli předtím během této války. Humanitární konvoje dodávají i palivo pro generátory ve veřejných zařízeních včetně nemocnic. Pásmo Gazy se ocitlo bez pravidelných dodávek elektřiny už 11. října, kdy byla odstavena jediná tamní elektrárna. Izrael, který 9. října vyhlásil úplnou blokádu Pásma Gazy, říká, že se nyní snaží usnadnit přísun humanitární pomoci do pásma. Ani současné množství pomoci nicméně nestačí pokrýt potřeby obyvatel izolovaného území, kam před válkou přijíždělo v průměru 500 kamionů denně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v Německu v listopadu překvapivě výrazně klesla, je na 2,3 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023112905316|508021. Vydána 29.11.2023 15:50:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v Německu v listopadu překvapivě výrazně klesla, je na 2,3 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023112905316|508021. Vydána 29.11.2023 15:50:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
