Stát půjčí Orlen Unipetrol při delším omezení dodávek z Družby 330.000 tun ropy
Praha 4. prosince (ČTK) - Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol 330.000 tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinérií. Půjčka má zajistit dostatek ropy na tuzemském trhu. V případě potřeby je stát připravený uvolnit i další část zásob. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Ropa přestala téct ropovodem Družba do ČR dnes ráno, dodávky západní cestou pokračují. Česko se bez ropy z Družby dokáže už natrvalo obejít, řekl pro Český rozhlas (ČRo) Radiožurnál v podvečer zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Dodávky ropy ropovodem Družba přes ruské území probíhají normálně, informovalo však odpoledne tiskové oddělení společnosti Transněfť, která je ruským monopolním provozovatelem ropovodů. Uvedlo to v reakci na informaci Novinek, že do České republiky přestala téct Družbou ropa.
Dosud ropa tekla do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Jeho podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
Podle Vlčka jde o preventivní opatření pro případ, kdyby litvínovská rafinérie, která ještě ruskou ropu používá, vyčerpala své současné zásoby. Podle ministra jsou tuzemské zásoby natolik robustní, že nehrozí nedostatek na trhu.
"K čerpání této zápůjčky dojde, pokud se v nejbližších dnech opět nerozběhne ropovod Družba. To znamená, že český trh bude i nadále zásobován a není důvod ke spekulativnímu zvyšování ceny pohonných hmot," řekl v podvečer ČTK šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. "Pokud k zápůjčce dojde, bude se do našich zásob poté již vracet jiný druh ropy, již ne ruská," dodal.
SSHR má v současnosti zásoby ropy a ropných produktů na 86 dní. Švagr v této souvislosti připomněl, že správa už v srpnu firmě Orlen Unipetrol půjčila na naftu, když byla dočasně zastavena výroba v litvínovské rafinérii kvůli likvidaci nevybuchlé letecké pumy z druhé světové války.
Bartuška uvedl, že ropa Družbou neteče do Česka, na Slovensko a do Maďarska však ano. Česko je ale podle něj nyní už schopné se bez ruské ropy obejít. "Teď už natrvalo, protože právě v těchto dnech probíhá testování posílené kapacity ropovodu TAL," řekl Bartuška ČRo. Rozšíření ropovodu TAL bude podle něj stavebně hotové do konce letoška a počítalo se s kontrolou provozu a kolaudací v prvním čtvrtletí příštího roku. "Ale samozřejmě bude-li jakýkoli krizový stav, tak jsme schopni vyšší kapacitu TAL používat už teď," dodal.
Vlček už odpoledne uvedl, že zatím není jasné, z jakého důvodu ropa z Ruska neteče. Připomněl, že Česko už má s podobnou situací zkušenosti, když v roce 2019 byly zastaveny dodávky přes ropovod Družba kvůli kontaminaci ropy. Ropa tehdy netekla z Družby dva měsíce.
Státní provozovatel ropovodů Mero spustil práce na rozšíření ropovodu TAL v loňském roce. Projekt za přibližně 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy. Po dokončení stavebních prací a testů Mero dosud zahájení plných dodávek z rozšířeného ropovodu očekávalo do poloviny příštího roku.
Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Zastavení dodávek z Družby podle Mera nesouvisí s koncem výjimky ze zákazu dovozu ropných produktů z ruské ropy, která vyprší 5. prosince. Zákaz se totiž podle firmy vztahuje na výrobky z ropy, jako jsou například nafta a další produkty, nikoli ale přímo na dovoz ropy. EU sice vydala po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu zákaz i na dovoz ropy z Ruska, Česko má však dosud na ní rovněž výjimku, která je ale podle úřadů zatím časově neohraničená.
sip dvd mha - sdílejte článek
Následuje: Prezident Jun Sok-jol čelí snahám opozičních stran o odvolání z funkce
Soul 4. prosince (ČTK) - Jihokorejské opoziční strany dnes předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý nečekaně vyhlásil v zemi stanné právo. Parlament následně v hlasování prezidenta vyzval k odvolání tohoto kroku, což Jun respektoval a vláda stanné právo po šesti hodinách zrušila. O prezidentově odchodu by se bude hlasovat v pátek 6. prosince; část ministrů mezitím dnes v reakci nabídla svou rezignaci. Odborové organizace pohrozily stávkou, pokud hlava státu neodstoupí, a v Soulu dnes pokračovaly protesty a shromáždění. Na dnešním zasedání vlády svolaném premiérem Han Duk-soem téměř všichni členové kabinetu, včetně ministrů financí, spravedlnosti či školství, oznámili svůj záměr rezignovat, napsala agentura Jonhap. Premiér ministry vyzval, aby i nadále pokračovali v plnění svých povinností. Už předtím svou rezignaci nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, který měl vyhlášení stanného práva prezidentovi navrhnout. Rezignaci oznámili také někteří členové úřadu prezidenta, včetně šéfa prezidentské kanceláře. Jun Sok-jol vyhlásil v úterý stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil "vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek". Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Jihokorejská opozice dnes večer formálně předložila v parlamentu návrh na odvolání prezidenta, který podepsalo 190 opozičních poslanců a jeden nezávislý poslanec. Pokud Jun sám neodstoupí, bude k jeho odvolání nutná dvoutřetinová podpora 300členného parlamentu a následně podpora nejméně šesti soudců ústavního soudu. To je o jednoho méně, než je minimální počet sedmi soudců potřebný k projednání případu odvolání prezidenta, a zákonodárci tak musí před samotným impeachmentem urychlit proces jmenování nových soudců. Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. (pokračování...)
Soul 4. prosince (ČTK) - Jihokorejské opoziční strany dnes předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý nečekaně vyhlásil v zemi stanné právo. Parlament následně v hlasování prezidenta vyzval k odvolání tohoto kroku, což Jun respektoval a vláda stanné právo po šesti hodinách zrušila. O prezidentově odchodu by se bude hlasovat v pátek 6. prosince; část ministrů mezitím dnes v reakci nabídla svou rezignaci. Odborové organizace pohrozily stávkou, pokud hlava státu neodstoupí, a v Soulu dnes pokračovaly protesty a shromáždění. Na dnešním zasedání vlády svolaném premiérem Han Duk-soem téměř všichni členové kabinetu, včetně ministrů financí, spravedlnosti či školství, oznámili svůj záměr rezignovat, napsala agentura Jonhap. Premiér ministry vyzval, aby i nadále pokračovali v plnění svých povinností. Už předtím svou rezignaci nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, který měl vyhlášení stanného práva prezidentovi navrhnout. Rezignaci oznámili také někteří členové úřadu prezidenta, včetně šéfa prezidentské kanceláře. Jun Sok-jol vyhlásil v úterý stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil "vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek". Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Jihokorejská opozice dnes večer formálně předložila v parlamentu návrh na odvolání prezidenta, který podepsalo 190 opozičních poslanců a jeden nezávislý poslanec. Pokud Jun sám neodstoupí, bude k jeho odvolání nutná dvoutřetinová podpora 300členného parlamentu a následně podpora nejméně šesti soudců ústavního soudu. To je o jednoho méně, než je minimální počet sedmi soudců potřebný k projednání případu odvolání prezidenta, a zákonodárci tak musí před samotným impeachmentem urychlit proces jmenování nových soudců. Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát půjčí Orlen Unipetrol při delším omezení dodávek z Družby 330.000 tun ropy' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024120407403|512411. Vydána 04.12.2024 19:14:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Stát půjčí Orlen Unipetrol při delším omezení dodávek z Družby 330.000 tun ropy' je zařazena do kategorií Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024120407403|512411. Vydána 04.12.2024 19:14:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.