Reuters: Ukrajina se snaží posílit armádu v době, kdy na ni dopadá únava z války

Kyjev 28. listopadu 2023 (ČTK) - Když manžel Antoniny Danylevyčové loni v březnu narukoval do ukrajinské armády, musel se u odvodního úřadu postavit do fronty s dalšími vlastenecky smýšlejícími krajany. Teď už tam davy nejsou, upozorňuje jeho žena, která s odchodem muže do boje proti ruské invazní armádě souhlasila. Teď se třiačtyřicetiletá manažerka lidských zdrojů trápí, konec války je totiž v nedohlednu, napsala dnes agentura Reuters. Manžel Danylevyčové a vysokoškolský učitel bez předchozích bojových zkušeností je nyní velitelem čety. Od narukování měl asi jen 25 dní dovolené. Svatbu syna letos sledoval ze zničeného města Bachmut přes videohovor na telefonu. A čtrnáctileté dceři se po otci stýská. "Chceme, aby Ukrajina zvítězila, ale ne úsilím stejných lidí," řekla Danylevyčová ve svém domově v Kyjevě. "Vidím, že je třeba je vyměnit a že si také potřebují odpočinout, ale ostatní lidé to z nějakého důvodu nechápou," poznamenala. Po téměř dvou letech zdrcující války se Danylevyčovi a další rodiny po celé zemi smiřují s vyhlídkou na mnohem delší a nákladnější konflikt, než v jaký doufali, píše agentura. A někteří podle ní nyní uznávají, že nemají jistotu vítězství. Danylevyčová letos na podzim s 25.000 lidmi podepsala petici určenou prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, v níž se píše, že vojenská služba nemůže být časově neomezená. A požaduje, aby vojáci dostali jasný termín, kdy budou propuštěni. Kampaň, která zahrnovala dva protesty na hlavním kyjevském náměstí, ilustruje narůstající míru vyčerpání ukrajinských vojáků i daň, kterou si to vybírá na rodinách doma, píše Reuters. Před rokem by takové protesty byly nemyslitelné. Poté, co Ukrajina zatlačila ruské síly od Kyjeva a znovu dobyla části severovýchodu a jihu země, národní morálka prudce stoupla. Letní protiofenzíva však nedokázala přinést rozhodující průlom a obě strany se opevnily podél převážně statické frontové linie. Navíc se objevují otázky, zda bude pokračovat zahraniční vojenská pomoc tak jako dosud. Zásoby dělostřeleckých granátů se tenčí a vlády jsou ohledně udržení předchozí úrovně podpory chladnější, uvádí agentura. Danylevyčová letos v létě narazila na platformě Telegram na skupinu, která nyní čítá asi 2900 lidí včetně manželek, matek a dalších rodinných příslušníků vojáků, kteří se spojili ve své snaze získat pro válečné veterány právo na demobilizaci. "Mnoho žen bere sedativa a uklidňující léky," popsala s tím, že mezi nimi panuje "velmi depresivní" nálada plná rezignace. První demonstraci skupina uspořádala 27. října na kyjevském náměstí Nezávislosti, zúčastnilo se jí asi 100 lidí. Desítky z nich se vrátily na Majdan 12. listopadu. Policie proti nim nepodnikla žádné kroky, píše Reuters a upozorňuje, že v zemi platí válečný stav, který veřejné demonstrace zakazuje. Kampaň přitom podle Reuters upozorňuje na obtížnou volbu, před níž stojí ukrajinští činitelé, kteří se snaží udržet příliv rekrutů, aby při neustálých ztrátách mohli porazit mnohem větší armádu, a zároveň musí zajistit dostatečně velkou pracovní sílu, aby udrželi rozvrácenou ekonomiku. Obvodní úřady mohou mobilizovat pouze muže ve věku od 27 do 60 let. Ukrajinci mezi 18 až 26 lety mohou narukovat dobrovolně. Ukrajina, která tvrdí, že má ve zbrani asi milion lidí, zakázala mužům ve vojenském věku cestovat do zahraničí. Její mobilizační program, který byl vyhlášen na začátku války, je státním tajemstvím, píše agentura. Stejně tak ztráty na bojišti, které se podle amerických odhadů počítají na desítky tisíc. Ukrajinské ministerstvo obrany přitom odkázalo otázky k tomuto textu na armádu, která se odmítla vyjádřit s odkazem na válečné tajemství. Náborový proces probíhá z velké části mimo zraky veřejnosti. Odvodní důstojníci zastavují muže na ulici, v metru nebo na kontrolních stanovištích a rozdávají jim povolávací rozkazy s pokynem, aby se dostavili do odvodních středisek, píše Reuters. V posledním roce se na sociálních sítích občas objevila videa, na nichž odvlékají nebo ohrožují muže, které chtějí mobilizovat. Což vyvolává pobouření veřejnosti. Mnoho Ukrajinců také rozzlobily korupční kauzy na odvodních úřadech, které umožnily lidem vyhnout se povolání, což prezidenta přimělo k tomu, aby letos v létě propustil všechny vedoucí regionálních odvodních úřadů. Pohraničníci agentuře mezitím řekli, že na řece Tise dělící Ukrajinu od Rumunska se hlídky dříve zaměřovaly na chytání pašeráků tabáku, teď lapají muže vyhýbající se narukování. Zadrželi jich asi 6000, přičemž podle jednoho pohraničníka se nejméně 19 lidí při pokusu o útěk ze země utopilo. Vysoce postavený zákonodárce a Zelenského spojenec Davyd Arachamija ve čtvrtek uvedl, že parlament plánuje do konce roku vypracovat legislativu, která by zlepšila proces mobilizace a demobilizace. Návrh zákona se podle něj bude zaobírat lidmi, kteří bojují dva roky bez střídání, demobilizací vojáků, kteří byli válečnými zajatci, a také "otázkami souvisejícími s povolávacím věkem". Někteří sociologové mezitím upozorňují, že v zemi zavládla pochmurná nálada. Poukazují na průzkumy, podle nichž klesá důvěra ve vládu, která v prvních měsících války prudce vzrostla. Zelenského hodnocení zůstává vysoké, i když oproti loňsku také pokleslo. Podle ředitele Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) Antona Hrušeckého k tomu přispívají i korupční skandály a přesvědčení, že západní vojenské dodávky pro Ukrajinu mohly a měly být robustnější. ipl jrm - sdílejte článek