Inflace v prosinci zvolnila na 6,9 pct., příští rok se čeká výrazný pokles
Praha 11. ledna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace zpomalila víc než předpokládali analytici i Česká národní banka (ČNB), zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly. Příští rok odborníci čekají výrazné zvolnění inflace.
Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. "Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 procenta a ceny služeb o 8,4 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V evropském žebříčku inflace si Česko proti listopadu mírně pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo pátou nejvyšší inflaci po listopadové šesté příčce, uvedla investiční platforma Portu. Ze zemí EU mělo nejvyšší inflaci Maďarsko s 7,9 procenta, nejnižší Itálie s 0,59 procenta. V sousedních zemích byla inflace nižší než v Česku, když na Slovensku činila 6,3 procenta, v Polsku 6,1 procenta, v Rakousku 5,6 procenta a v Německu 3,7 procenta.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu, bez něj by inflace byla 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin.
"Prosincový výsledek je tak dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Prosincová inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB. Jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit, odpovídala prognóze, když dosáhla 3,6 procenta. "Jádrová inflace v prosinci dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová kritizovala vládu za celoroční inflaci. Inflace byla podle ní od počátku vládou aktivně podporována, a to tím, že nezastropovala ceny energií u výrobců či že loni v létě vrátila spotřební daň na naftu na původní úroveň. Letos podle Schillerové k vyšší inflaci přispěje zdražení vody, tepla, hromadné dopravy či energií.
Analytici i ČNB ale letos očekávají výrazné zpomalení inflace. Podle Krále se už v lednu dostane meziroční růst cen do blízkosti tří procent. V odhadech průměrné letošní inflace se analytici rozcházejí. Zatímco hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč stejně jako ČNB předpokládá průměrnou inflaci 2,6 procenta, analytik Raiffeisenbank Martin Kron ji očekává 3,4 procenta.
str ptd - sdílejte článek
Následuje: Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje
Praha 11. ledna (ČTK) - Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat. Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 bude nejteplejším rokem v ČR a průměrná teplota bude 9,7 stupně Celsia, doplnil. Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud. Podotkl také, že Česko vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší emitent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr. (pokračování...)
Praha 11. ledna (ČTK) - Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat. Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 bude nejteplejším rokem v ČR a průměrná teplota bude 9,7 stupně Celsia, doplnil. Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud. Podotkl také, že Česko vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší emitent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v prosinci zvolnila na 6,9 pct., příští rok se čeká výrazný pokles' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024011104827|508538. Vydána 11.01.2024 14:01:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Inflace v prosinci zvolnila na 6,9 pct., příští rok se čeká výrazný pokles' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024011104827|508538. Vydána 11.01.2024 14:01:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.