Bankovní rada ČNB považuje za inflační riziko i slabší korunu
Praha 15. listopadu (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) považuje za riziko pro další vývoj inflace i slabší kurz koruny. Vyplývá to ze záznamu z jednání o nastavení úrokových sazeb, který dnes centrální banka zveřejnila. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb, pro ponechání základní úrokové sazby na 4,25 procenta na jednání i hlasovala. Většina bankovní rady se ale minulý týden přiklonila k poklesu sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
Člen bankovní rady Jan Kubíček na jednání upozornil, že kurz koruny ke konci roku 2025 je podle aktuální prognózy ČNB o šest procent slabší, než předpokládala loňská podzimní predikce, a o čtyři procenta slabší než aktuální očekávání analytiků. Viceguvernér ČNB Jan Frait podle záznamu uvedl, že bez posilování kurzu koruny bude při současném napětí na trhu práce velmi obtížné dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Aktuální prognóza ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 25,10 CZK/EUR, v příštím roce 25,40 CZK/EUR a o rok později 25,50 CZK/EUR.
Členové bankovní rady také upozorňovali na trvající rychlejší růst cen služeb, který představuje riziko pro celkovou inflaci. Podle člena rady Jana Procházky vyšší inflace ve službách povede k tomu, že kvůli výkyvům kolísavých položek spotřebního koše, jako jsou potraviny a pohonné hmoty, může celková inflace stále častěji dosahovat horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy tří procent. Člen rady Tomáš Holub naopak argumentoval, že se riziko setrvačnosti cen služeb zmírňuje, protože jejich vývoj již není plošný a příznivě se v něm projeví zpomalování růstu mezd.
Guvernér ČNB Aleš Michl i Zamrazilová se na jednání vyslovovali pro opatrný přístup k dalšímu snižování sazeb, situace v ekonomice podle nich vyžaduje zachování přísné měnové politiky. Frait v té souvislosti poznamenal, že dlouhodobé přestřelování dvouprocentního cíle ČNB by mohlo vést ke zvýšení inflačních očekávání v ekonomice.
str rdo - sdílejte článek
Následuje: Výroky opozičního předáka v Německu rozproudily debatu o reformě dluhové brzdy
Berlín 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda. Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Spor o dluhovou brzdu byl jednou z příčin rozpadu Scholzovy koaliční vlády SPD, zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Nyní již bývalý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner, který je dlouhodobě známý jako tvrdý zastánce dluhové brzdy, podle svých slov odmítl Scholzovo ultimátum, aby byla platnost opatření dočasně pozastavena. Podle kancléře je to nutné, aby bylo možné financovat pomoc Ukrajině, která se brání téměř tři roky ruské agresi, a zároveň zachovat úroveň výdajů v sociální oblasti. Scholz se nakonec rozhodl Lindnera odvolat, což vedlo k odchodu FDP z vlády. Předčasné volby se zřejmě uskuteční 23. (pokračování...)
Berlín 15. listopadu (zpravodaj ČTK) - Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda. Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Spor o dluhovou brzdu byl jednou z příčin rozpadu Scholzovy koaliční vlády SPD, zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Nyní již bývalý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner, který je dlouhodobě známý jako tvrdý zastánce dluhové brzdy, podle svých slov odmítl Scholzovo ultimátum, aby byla platnost opatření dočasně pozastavena. Podle kancléře je to nutné, aby bylo možné financovat pomoc Ukrajině, která se brání téměř tři roky ruské agresi, a zároveň zachovat úroveň výdajů v sociální oblasti. Scholz se nakonec rozhodl Lindnera odvolat, což vedlo k odchodu FDP z vlády. Předčasné volby se zřejmě uskuteční 23. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bankovní rada ČNB považuje za inflační riziko i slabší korunu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024111502557|512169. Vydána 15.11.2024 9:12:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bankovní rada ČNB považuje za inflační riziko i slabší korunu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2024111502557|512169. Vydána 15.11.2024 9:12:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
