Analýza: Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent
Praha 21. února 2023 (ČTK) - Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent. Nejčastěji používanými způsoby zajištění jsou ručitelská prohlášení (157), agenti pro zajištění (48) a movitý majetek (30). Zbylých 83 procent dluhopisů je nezajištěných a v tomto směru potenciálně rizikových. Vyplývá to ze statistik portálu Dluhopisomat.cz, který srovnává všechny dluhopisy v ČR.
Dluhopisy zajištěné movitým majetkem či nemovitostmi se v případě neschopnosti splácet uspokojí právě těmito aktivy. Šanci, že v případě úpadku společnosti dostane majitel dluhopisu peníze zpět, zvyšuje sepsané ručitelské prohlášení majitele či jiné vedoucí osoby, ručitelské prohlášení jiné společnosti nebo notářský zápis s přímou vykonavatelností, upozornil servert. Emitent má možnost zajistit dluhopis všemi těmito způsoby a jejich kombinacemi.
Když chce emitent zajistit dluhopis přímo, může k zastavení nabídnout výrobní zařízení, stroje nebo například vybavení kanceláří, tedy movitý majetek. Zvolit může i zajištění pozemky či budovami.
"Emitent má k zajištění možnost použít také zásoby společnosti nebo obchodní podíl, jako jsou akcie. V tomto případě je však dluhopis zajištěn cenným papírem, jehož hodnota se odvíjí od výkonu podniku, takže je nestálá. I proto investoři obyčejně preferují zajištění neměnným, nemovitým majetkem," uvedl hlavní ekonom Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Ze 186 zajištěných korporátních dluhopisů na českém trhu je nyní 30 zajištěno movitým majetkem a 21 majetkem nemovitým.
Ručitelské prohlášení je smluvní dokument, v němž se ručitel emitentovi zavazuje k tomu, že v případě jeho neschopnosti platit bude dluhy splácet on. Pokud se platby zpozdí, investor má možnost písemně vyzvat ručitele k nápravě. Ručitelem obyčejně bývá osoba, která má k emitentovi blízký vztah, často majitel nebo jeden ze společníků. Může jít i o právnickou osobu, jako je mateřská společnost. Celkem 157 ze 186 zajištěných dluhopisů v ČR je zajištěno ručitelským prohlášením. Jde tedy o nejčastější formu zajištění.
Notářský zápis je zajišťovací dokument, který dává svolení k přímé vykonatelnosti neboli exekuci. Pokud tedy dlužník neplní své závazky, na základě notářského zápisu lze požádat exekutora o zásah. Notářský zápis je nejméně používaným instrumentem, disponuje jím osm ze 186 zajištěných dluhopisů.
Agent pro zajištění je právnická či fyzická osoba, která ochraňuje práva věřitelů. V případě, že emitent není schopný splácet, sám agent garantuje zajištění a splacení pohledávek. Typicky například pomocí zastavovacího práva na nemovitost, kdy po odečtení vlastních nákladů zbývající částkou pokryje pohledávky investorů, uvedl portál. Celkem 48 emisí v ČR je podle něj zajištěno právě agentem.
Jedna emise může využívat několik různých typů zajištění. Podle serveru využívá 73 procent zajištěných korporátních dluhopisů pro svou bezpečnost jeden typ zajištění, kterým je většinou ručitelské prohlášení. Dvojí zajištění jich má 18 procent. Necelá čtyři procenta dluhopisů mají čtyři či pět způsobů zajištění.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: Německo od invaze prošlo zásadními změnami, dodává zbraně a buduje terminály
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Německo od počátku ruské invaze na Ukrajinu prošlo náročnými a zásadními změnami, které byly ještě před rokem považovány za nemyslitelné. Sám kancléř Olaf Scholz napadení Ukrajiny označil za dějinný zlom. Jeden z největších obratů, které Berlín učinil, bylo rozhodnutí poskytnout ukrajinské armádě zbraně. Od základů Německo změnilo také svou energetickou politiku, která spoléhala na ruskou ropu a především na ruský plyn. Loni v prosinci Scholz otevřel první terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), budoucnost ale vidí v obnovitelných zdrojích, které Německo zcela vymaní ze závislosti na fosilních palivech. Berlín před ruským vpádem na Ukrajinu vyzbrojování Ukrajiny zcela odmítal a odvolával se při tom na své dosavadní zahraničněpolitické zásady neposílat do konfliktních oblastí zbraně. Scholz odmítavý postoj zdůvodňoval i temnými historickými zkušenostmi z druhé světové války včetně napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Loni 26. ledna, necelý měsíc před invazí v době vyhroceného napětí na ukrajinsko-ruských hranicích, tehdejší německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, na což Kyjev reagoval kritickými a jízlivými komentáři. Změna nastala přesně o měsíc později. Dva dny po invazi Scholz oznámil, že Berlín na Ukrajinu pošle 1000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger. Německo následně prošlo složitou cestou, kdy postupně posouvalo hranice toho, jaké zbraně je ochotno Ukrajině dodat. Letos 25. ledna, takřka na rok přesně od nabídky přileb, Scholz slíbil Ukrajincům 14 moderních tanků Leopard 2A6. Na Ukrajinu již Německo dodalo samohybné protiletecké systémy Gepard, moderní systémy protivzdušné ochrany IRIS-T SLM, které nemá ani bundeswehr, nebo samohybné houfnice PzH 2000. K Leopardům navíc Německo přidá 40 bojových vozů pěchoty Marder a také protivzdušný systém Patriot. A minulý týden v pátek Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci odmítl názor kritiků zbrojní pomoci Ukrajině, že by dodávky zbraní prodlužovaly válku. "Je tomu naopak," zdůraznil. Určování hranic toho, co na Ukrajinu poslat, a jejich následné posunování považuje šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen za zbytečné. "Místo stanovování červených linií bychom se podle mě měli soustředit na to, co je potřeba, co potřebují ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinská armáda a Ukrajinci," řekl před týdnem novinářům. Reagoval tak na žádosti Ukrajiny o poskytnutí západních stíhaček. Pro jednoznačnou pomoc Ukrajině je rovněž německý historik a generál ve výslužbě Klaus Wittmann, který v bundeswehru sloužil 42 let. Tento měsíc v rozhovoru se zahraničními korespondenty v Berlíně ocenil, že se německá vláda rozhodla dát Kyjevu obrněnce včetně tanků, zároveň ji kritizoval za pomalost. "Tato rozhodnutí se zachováním principů, aby se Německo nestalo stranou konfliktu a aby nejednalo samo, mohl kancléř učinit už před šesti měsíci. Tak by nyní byl výcvik (ukrajinských tankistů) hotový, stroje by byly hotové a připravené k nasazení. (pokračování...)
Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Německo od počátku ruské invaze na Ukrajinu prošlo náročnými a zásadními změnami, které byly ještě před rokem považovány za nemyslitelné. Sám kancléř Olaf Scholz napadení Ukrajiny označil za dějinný zlom. Jeden z největších obratů, které Berlín učinil, bylo rozhodnutí poskytnout ukrajinské armádě zbraně. Od základů Německo změnilo také svou energetickou politiku, která spoléhala na ruskou ropu a především na ruský plyn. Loni v prosinci Scholz otevřel první terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), budoucnost ale vidí v obnovitelných zdrojích, které Německo zcela vymaní ze závislosti na fosilních palivech. Berlín před ruským vpádem na Ukrajinu vyzbrojování Ukrajiny zcela odmítal a odvolával se při tom na své dosavadní zahraničněpolitické zásady neposílat do konfliktních oblastí zbraně. Scholz odmítavý postoj zdůvodňoval i temnými historickými zkušenostmi z druhé světové války včetně napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Loni 26. ledna, necelý měsíc před invazí v době vyhroceného napětí na ukrajinsko-ruských hranicích, tehdejší německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, na což Kyjev reagoval kritickými a jízlivými komentáři. Změna nastala přesně o měsíc později. Dva dny po invazi Scholz oznámil, že Berlín na Ukrajinu pošle 1000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger. Německo následně prošlo složitou cestou, kdy postupně posouvalo hranice toho, jaké zbraně je ochotno Ukrajině dodat. Letos 25. ledna, takřka na rok přesně od nabídky přileb, Scholz slíbil Ukrajincům 14 moderních tanků Leopard 2A6. Na Ukrajinu již Německo dodalo samohybné protiletecké systémy Gepard, moderní systémy protivzdušné ochrany IRIS-T SLM, které nemá ani bundeswehr, nebo samohybné houfnice PzH 2000. K Leopardům navíc Německo přidá 40 bojových vozů pěchoty Marder a také protivzdušný systém Patriot. A minulý týden v pátek Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci odmítl názor kritiků zbrojní pomoci Ukrajině, že by dodávky zbraní prodlužovaly válku. "Je tomu naopak," zdůraznil. Určování hranic toho, co na Ukrajinu poslat, a jejich následné posunování považuje šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen za zbytečné. "Místo stanovování červených linií bychom se podle mě měli soustředit na to, co je potřeba, co potřebují ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinská armáda a Ukrajinci," řekl před týdnem novinářům. Reagoval tak na žádosti Ukrajiny o poskytnutí západních stíhaček. Pro jednoznačnou pomoc Ukrajině je rovněž německý historik a generál ve výslužbě Klaus Wittmann, který v bundeswehru sloužil 42 let. Tento měsíc v rozhovoru se zahraničními korespondenty v Berlíně ocenil, že se německá vláda rozhodla dát Kyjevu obrněnce včetně tanků, zároveň ji kritizoval za pomalost. "Tato rozhodnutí se zachováním principů, aby se Německo nestalo stranou konfliktu a aby nejednalo samo, mohl kancléř učinit už před šesti měsíci. Tak by nyní byl výcvik (ukrajinských tankistů) hotový, stroje by byly hotové a připravené k nasazení. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2023022101974|505123. Vydána 21.02.2023 10:32:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Z 1094 firemních dluhopisů v ČR jich je zajištěno 186, tedy 17 procent' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2023022101974|505123. Vydána 21.02.2023 10:32:11. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
