Německo od invaze prošlo zásadními změnami, dodává zbraně a buduje terminály

Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Německo od počátku ruské invaze na Ukrajinu prošlo náročnými a zásadními změnami, které byly ještě před rokem považovány za nemyslitelné. Sám kancléř Olaf Scholz napadení Ukrajiny označil za dějinný zlom. Jeden z největších obratů, které Berlín učinil, bylo rozhodnutí poskytnout ukrajinské armádě zbraně. Od základů Německo změnilo také svou energetickou politiku, která spoléhala na ruskou ropu a především na ruský plyn. Loni v prosinci Scholz otevřel první terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), budoucnost ale vidí v obnovitelných zdrojích, které Německo zcela vymaní ze závislosti na fosilních palivech. Berlín před ruským vpádem na Ukrajinu vyzbrojování Ukrajiny zcela odmítal a odvolával se při tom na své dosavadní zahraničněpolitické zásady neposílat do konfliktních oblastí zbraně. Scholz odmítavý postoj zdůvodňoval i temnými historickými zkušenostmi z druhé světové války včetně napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Loni 26. ledna, necelý měsíc před invazí v době vyhroceného napětí na ukrajinsko-ruských hranicích, tehdejší německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, na což Kyjev reagoval kritickými a jízlivými komentáři. Změna nastala přesně o měsíc později. Dva dny po invazi Scholz oznámil, že Berlín na Ukrajinu pošle 1000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger. Německo následně prošlo složitou cestou, kdy postupně posouvalo hranice toho, jaké zbraně je ochotno Ukrajině dodat. Letos 25. ledna, takřka na rok přesně od nabídky přileb, Scholz slíbil Ukrajincům 14 moderních tanků Leopard 2A6. Na Ukrajinu již Německo dodalo samohybné protiletecké systémy Gepard, moderní systémy protivzdušné ochrany IRIS-T SLM, které nemá ani bundeswehr, nebo samohybné houfnice PzH 2000. K Leopardům navíc Německo přidá 40 bojových vozů pěchoty Marder a také protivzdušný systém Patriot. A minulý týden v pátek Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci odmítl názor kritiků zbrojní pomoci Ukrajině, že by dodávky zbraní prodlužovaly válku. "Je tomu naopak," zdůraznil. Určování hranic toho, co na Ukrajinu poslat, a jejich následné posunování považuje šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen za zbytečné. "Místo stanovování červených linií bychom se podle mě měli soustředit na to, co je potřeba, co potřebují ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ukrajinská armáda a Ukrajinci," řekl před týdnem novinářům. Reagoval tak na žádosti Ukrajiny o poskytnutí západních stíhaček. Pro jednoznačnou pomoc Ukrajině je rovněž německý historik a generál ve výslužbě Klaus Wittmann, který v bundeswehru sloužil 42 let. Tento měsíc v rozhovoru se zahraničními korespondenty v Berlíně ocenil, že se německá vláda rozhodla dát Kyjevu obrněnce včetně tanků, zároveň ji kritizoval za pomalost. "Tato rozhodnutí se zachováním principů, aby se Německo nestalo stranou konfliktu a aby nejednalo samo, mohl kancléř učinit už před šesti měsíci. Tak by nyní byl výcvik (ukrajinských tankistů) hotový, stroje by byly hotové a připravené k nasazení. Ztratila se spousta času," řekl Wittmann. "Čekal jsem několik měsíců, zda německá vláda převezme vůdčí roli. Ne ve smyslu ukvapení nebo samostatného postupu ve vyzbrojování, ale v iniciativním a aktivním slaďování (spojeneckých postojů). Nyní se ukazuje, že jsme ztratili čas. Ruští vojáci ten čas využili," řekl. Podle Wittmanna žádná ze zbraní, které Německo poskytuje Ukrajině, nezmění obratem pravidla hry. "Ruská strategie je kvantita nad kvalitou, proto Ukrajina potřebuje obrněnce, ale také dělostřelectvo. To, co šlo udělat s dostatkem času před několika měsíci, je nyní třeba stihnout v šílených termínech a pod tlakem. Nebojím se říct, že kdyby se rozhodlo dříve, mohlo to uchránit mnoho lidských životů," řekl. Podobné výtky Scholzově vládě adresují i mnozí představitelé vládních stran, opoziční konzervativní unie CDU/CSU a také některé země. Zejména Polsko v otázce tanků na Berlín velmi naléhalo. Scholz ovšem trvá na tom, že zásadní rozhodnutí neučiní Německo samo, ale jen v úzké shodě se spojenci, zejména se Spojenými státy. Německo, jak Scholz často zdůrazňuje, patří k největším podporovatelům Ukrajiny. V loňském roce přijalo na 1,1 milionu ukrajinských běženců. Podpora Ukrajiny a jednoznačné vymezení se proti agresi Ruska mělo na Německo vážné ekonomické a energetické dopady. Země se potýká s vysokou inflací, která přesáhla dosavadní maxima v novodobých dějinách spolkové republiky. Šéf berlínského výzkumného institutu DIW Marcel Fratzscher v aktuálním rozhovoru s deníkem Rheinische Post prohlásil, že válka na Ukrajině a související energetická krize snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, což odpovídá 100 miliardám eur (2,4 bilionu Kč). Scholz již dříve řekl, že Německo platí za pomoc Ukrajině a za své demokratické hodnoty vysokou cenu, zároveň ale zdůraznil, že Ukrajinci za svobodu pokládají to nejcennější - lidské životy. Kancléř proto Němce opakovaně ujišťuje, že nynější krize Německo posílí, neboť to zemi jen utvrzuje v nezbytnosti přechodu na obnovitelné zdroje energie. Než Německo tohoto cíle dosáhne, musí najít alternativu za dodávky fosilních energetických surovin z Ruska. Už před koncem loňské roku v zemi začaly fungovat první dva plovoucí terminály na LNG a v lednu připlul třetí, další terminály jsou ve výstavbě. Kancléř v prosinci při otevření prvního terminálu ve Wilhelmshavenu prohlásil, že tak rychlé zprovoznění takového zařízení považovali mnozí za nemožné. "Opak se stal pravdou," řekl s tím, že toto je nové německé tempo. V zájmu překonání zimy muselo Německo učinit další zásadní rozhodnutí, a to prodloužit chod svých posledních tří jaderných elektráren. Dosavadní plán, který byl ukotven zákonem, vyžadoval odpojení reaktorů ke konci loňského roku. Scholz ale rozhodl, že zůstanou v provozu do 15. dubna. Toto rozhodnutí v listopadu schválili poslanci včetně zástupců ekologické strany Zelení, která jadernou energetiku odmítá. Aleš Zápotocký nob - sdílejte článek