MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny
Marrákeš (Maroko) 10. října 2023 (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně snížil odhad růstu globální ekonomiky na příští rok, výhled na letošek nechal beze změny. Předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Výhled na rok 2024 MMF snížil o 0,1 procentního bodu. Organizace to dnes uvedla ve své podzimní prognóze.
Celosvětové zotavení z pandemie nemoci covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu zůstává pomalé a nerovnoměrné. Hospodářská aktivita stále nedosahuje úrovně před pandemií, a to zejména v rozvíjejících se a rozvinutých ekonomikách. Rozdíly mezi regiony se zvětšují. Oživení brzdí vedle dlouhodobých důsledků pandemie, války na Ukrajině a rostoucí geoekonomické roztříštěnosti i zpřísňování měnové politiky nutné ke snížení inflace. Negativní vliv mají také krajní projevy počasí.
"Celosvětová inflace by měla postupně klesat z 8,7 procenta v letošním roce na 6,9 procenta v příštím roce 2023 a na 5,8 procenta v roce 2024," uvádí zpráva. Výhled inflace na roky 2023 a 2024 MMF zvedla o 0,1 a 0,6 procentního bodu. Organizace očekává, že inflace se ve většině případů vrátí k cíli až v roce 2025.
Tříprocentní růst měnový fond označuje za slabý, když se vezme v úvahu dlouhodobý průměr. Ten v letech 2000 až 2019 činil 3,8 procenta.
MMF zvýšil prognózu růstu hospodářství Spojených států, tedy největší světové ekonomiky, pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta a pro rok 2024 o 0,5 procenta na 1,5 procenta. Organizace přitom poukázala na větší podnikové investice a rostoucí spotřebu.
V Číně MMF údaje pro letošek a příští rok revidoval směrem dolů s ohledem na krizi v tamním realitním sektoru a slabou zahraniční poptávku. Letos tak očekává růst HDP o pět procent, příští rok 4,2 procenta. Odhady organizace snížila o 0,2 a o,3 procentního bodu.
Odhady růstu hospodářství pro letošní a příští rok MMF revidoval směrem dolů také v eurozóně, a to o 0,2 a 0,3 procentního bodu. Podle podzimní prognózy ekonomika bloku letos vzroste o 0,7 procenta a v roce 2024 o 1,2 procenta.
V případě Ukrajiny MMF zvýšil výhled růstu ekonomiky pro letošní rok na dvě procenta. Očekává, že příští rok ukrajinské hospodářství poroste tempem 3,2 procenta. Výhled organizace zvedla s ohledem na to, že podniky a domácnosti se přizpůsobily ruské invazi, domácí poptávka rostla rychleji, než se čekalo, inflace se snížila a stabilní jsou devizové trhy. Ukrajinská ekonomika se loni kvůli ruské invazi propadla o zhruba jednu třetinu. MMF dříve očekával, že tamní hospodářství letos oslabí o tři procenta.
Co se týče Ruska, MMF zvýšil výhled letošního růstu tamní ekonomiky o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta. Odhad na příští rok naopak snížil o 0,2 procenta na 1,1 procenta. Rusku tak organizace přisuzuje na rok 2024 nejslabší růst z bloku rozvíjejících se a rozvojových ekonomik, který podle MMF celkově poroste tempem čtyři procenta.
Moskva plánuje v příštím roce vyčlenit kvůli válce na Ukrajině téměř třetinu zvýšených rozpočtových výdajů na zbrojení. Agentura Reuters v srpnu uvedla, že Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu pro rok 2023.
Mezinárodní měnový fond vydává zprávu o výhledu globální ekonomiky dvakrát za rok - na jaře a na podzim. V červenci vychází aktualizace jarního výhledu, v lednu aktualizace výhledu podzimního.
lsk jd - sdílejte článek
Následuje: Kompenzace za drahé teplo nejspíš nebudou, vláda chce zrušit dotace teplárnám
Praha 10. října (ČTK) - Zákazníci tuzemských tepláren se kompenzací za vysoké ceny tepla během energetické krize nejspíš nedočkají. Vláda se chystá zrušit loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z materiálu ke středečnímu jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády. Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise. Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory "z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření". Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise. Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. (pokračování...)
Praha 10. října (ČTK) - Zákazníci tuzemských tepláren se kompenzací za vysoké ceny tepla během energetické krize nejspíš nedočkají. Vláda se chystá zrušit loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Vyplývá to z materiálu ke středečnímu jednání vlády. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády. Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise. Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory "z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření". Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise. Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 Kč za gigajoule (GJ) bez DPH. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023101002417|507387. Vydána 10.10.2023 10:52:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'MMF snížil odhad růstu světové ekonomiky na rok 2024, letošní nechal beze změny' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023101002417|507387. Vydána 10.10.2023 10:52:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.