Deloitte: Nová opatření kyberbezpečnosti přijdou firmy až na desítky miliard Kč
Praha 17. října (ČTK) - Nová opatření kybernetické bezpečnosti, které musí 6000 tuzemských podniků a organizací zavést na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2, je budou stát jednotky až desítky miliard Kč. ČTK to řekl expert na kyberbezpečnost společnosti Deloitte Martin Roub. Země EU měly NIS2 zavést do dneška. V ČR se tak nestalo, ale zákon už projednává Poslanecká sněmovna. Od začátku platnosti zákona budou mít firmy na zavedení zhruba rok.
Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru...
Samotná směrnice určuje jen nejnutnější minimum opatření a konkrétní podoba závisí na jednotlivých zemích. Jejím cílem je podle Rouba hlavně ochránit evropské podniky před kybernetickými útoky, a také nastavit minimální úroveň ochrany napříč EU. NIS2 se vztahuje na střední a velké podniky z veřejného i soukromého sektoru s obratem nad deset milionů eur, tedy 250 milionů Kč, či více než 50 zaměstnanci působících v jedné z desítek vydefinovaných služeb. Tedy například na ty, které zajišťují výrobu a distribuci elektřiny, zdravotní péči nebo poštovní služby.
Návrh plánuje rozšířit regulované subjekty více než patnáctinásobně, konkrétně ze zhruba 400 na více než 6000 subjektů. "Nově mezi ně má spadat například i potravinářský sektor, ale týkat se má také některých masokombinátů, domovů důchodců nebo čistíren odpadních vod, tedy subjektů, které opravdu nepatří mezi ty, na něž by měla povinná kyberbezpečnost dopadat a bez kterých se po možném útoku stát či společnost neobejdou," uvedl Roub.
Řadě středních podniků to podle Rouba přinese nadbytečnou administrativní zátěž. Firmy musí zavést organizační opatření, kam spadá například zpracování bezpečnostní dokumentace či školení v oblasti kyberbezpečnosti. Druhým typem jsou technická opatření, pod které patří například detekce a řešení bezpečnostních událostí a incidentů nebo zajištění fyzické bezpečnosti podnikových prostor a prostředků ICT (informační a komunikační technologie). Pokud povinnosti subjekty nesplní, hrozí jim pokuta až do 250 milionů korun, případně dvě procenta čistého celosvětového ročního obratu.
V ČR je NIS2 zaváděna návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Ve srovnání se zahraničními úpravami je podle Rouba návrh specifický, místy i o něco přísnější. První odlišnost je v rozsahu subjektů, kam oproti úpravám v ostatních zemích spadá i vojenský průmysl. Mezi druhou odlišnost, která je součástí návrhu zákona, je také zahrnutí bezpečnostního screening ICT dodavatelů do strategických sítí státu, dodal.
Přijetí české verze zákona, která zavádí směrnici NIS2 a kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), provázely od začátku komplikace. "Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru," řekla ČTK Zuzana Kubíková z poradenské firmy RSM.
Zákon má posilovat kybernetickou bezpečnost ČR a v mnoha aspektech navazuje na stávající systém. Současně ale přináší i nové procesy a nástroje a zároveň podle předkladatelů zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu.
fd rdo - sdílejte článek
Následuje: Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO
Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 102. průzkumného praporu Prostějov. Celkem česká armáda v tomto období pro síly rychlé reakce vyčlenila 341 lidí. Síly rychlé reakce NATO vytvořila aliance v roce 2002 s cílem posílit svou schopnost reagovat na krize a bezpečnostní hrozby. Jejich součástí byly pozemní, vzdušné, námořní a speciální jednotky. ČR se do sil rychlé reakce zapojovala od roku 2004, čeští vojáci se pravidelně účastnili rotací v různých typech jednotek. Letos ke konci června ukončily všechny jednotky sil rychlé reakce pohotovost, nahradil je nový model sil NATO. Část vojáků dnes na slavnostním nástupu na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově převzala čestné odznaky Za zásluhy a věcné dary. Zástupce velitele velitelství pro operace Josef Trojánek vojákům poděkoval za jejich práci. Za 20 let, kdy Češi v systému působili, podle něj dokázali mimo jiné identifikovat požadavky na výstavbu úkolových uskupení ale i nedostatky. (pokračování...)
Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 102. průzkumného praporu Prostějov. Celkem česká armáda v tomto období pro síly rychlé reakce vyčlenila 341 lidí. Síly rychlé reakce NATO vytvořila aliance v roce 2002 s cílem posílit svou schopnost reagovat na krize a bezpečnostní hrozby. Jejich součástí byly pozemní, vzdušné, námořní a speciální jednotky. ČR se do sil rychlé reakce zapojovala od roku 2004, čeští vojáci se pravidelně účastnili rotací v různých typech jednotek. Letos ke konci června ukončily všechny jednotky sil rychlé reakce pohotovost, nahradil je nový model sil NATO. Část vojáků dnes na slavnostním nástupu na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově převzala čestné odznaky Za zásluhy a věcné dary. Zástupce velitele velitelství pro operace Josef Trojánek vojákům poděkoval za jejich práci. Za 20 let, kdy Češi v systému působili, podle něj dokázali mimo jiné identifikovat požadavky na výstavbu úkolových uskupení ale i nedostatky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Deloitte: Nová opatření kyberbezpečnosti přijdou firmy až na desítky miliard Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024101702688|511875. Vydána 17.10.2024 13:49:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Deloitte: Nová opatření kyberbezpečnosti přijdou firmy až na desítky miliard Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Telekomunikace a IT (pit) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024101702688|511875. Vydána 17.10.2024 13:49:57. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.