Maďarská centrální banka opět snížila základní úrok o 0,75 procentního bodu
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Budapešť 21. listopadu 2023 (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes v souladu s očekáváním trhu snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Sazba se tím dostala na 11,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Snižování základní sazby zahájila v říjnu, už v květnu však začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu.
Centrální banka podle agentury Reuters odolává vládnímu tlaku, aby podpořila ekonomiku radikálnějším snižováním úroků. Inflace v Maďarsku navzdory pokračujícímu poklesu zůstává na nejvyšší úrovni v Evropské unii. "Rizika, kterým čelí globální pokles inflace, a vrtkavá nálada mezinárodních investorů vyžadují obezřetný přístup k měnové politice," uvedla dnes banka v prohlášení.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu zpomalil na 9,9 procenta ze zářijových 12,2 procenta. Inflace tak klesla už devátý měsíc za sebou a poprvé od loňského jara se vrátila pod desetiprocentní hranici. V lednu se inflace v Maďarsku vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Centrální banka předpokládá, že do konce letošního roku inflace sestoupí na zhruba sedm procent.
Maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy opakovaně vyzývá centrální banku k rychlejšímu snižování úrokových sazeb, které by podpořilo hospodářskou aktivitu. Předpokládá se, že maďarská ekonomika v letošním roce bude v nejlepším případě stagnovat, ačkoli vláda doufala v dosažení hospodářského růstu, píše Reuters.
Maďarská centrální banka se předloni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úroků také Česká národní banka (ČNB). Ta od loňského června drží svou základní sazbu na sedmi procentech.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by se meziroční inflace letos v říjnu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nacházela pod šesti procenty.
pmh spr jd - sdílejte článek
Následuje: OECD: Nadnárodní firmy dál vykazují nízký zdaněný zisk, je to důvod k reformě
Paříž 21. listopadu (ČTK) - Nadnárodní firmy stále vykazují nízký zdaněný zisk, a to i v zemích s vysokou sazbou daně z příjmu právnických osob. Ve zprávě o zdanění nadnárodních společností to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní je to důvod ke globální reformě daní. Jurisdikce s vysokými daňovými sazbami představují podle nové analýzy více než polovinu nízko zdaněných zisků, které celosvětově vykazují nadnárodní společnosti. Nové údaje a odhady zdanění zisků velkých nadnárodních společností ukazují, jak daňové pobídky a další úlevy v jurisdikcích s vysokými zákonnými a průměrnými daňovými sazbami umožňují některým firmám využívat nízké efektivní daňové sazby. Zjištění zdůrazňují, jak by zavedení globální minimální sazby daně ze zisků velkých nadnárodních společností dohodnuté v rámci OECD a skupiny velkých světových ekonomik G20 vytvořilo nové příležitosti pro mobilizaci domácích zdrojů pro jurisdikce jak s vysokými, tak i s nízkými daněmi. Nejnovější zpráva OECD o statistice firemních daní a nový doprovodný pracovní dokument o efektivní daňové sazbě nadnárodních společností poskytují nové údaje o globálním nízko zdaněném zisku. To je klíčový problém pro stanovení dopadů globální minimální daně. Pracovní dokument uvádí, že odhadem 37,1 procenta, respektive 2,411 bilionu dolarů (54 bilionů Kč), globálních čistých zisků z celkových 6,503 bilionu USD je zdaněno efektivní daňovou sazbou nižší než 15 procent. Na rozdíl od dřívějších studií, které se zaměřovaly na nízko zdaněný zisk pouze v jurisdikcích s nízkým zdaněním, nový dokument odhaduje, že jurisdikce s vysokým zdaněním – tedy jurisdikce se zákonnými a průměrnými daňovými sazbami nad 15 procent – představují více než polovinu (56,8 procenta) všech globálních zisků, které jsou v současnosti zdaněny nižší sazbou než 15 procent. (pokračování...)
Paříž 21. listopadu (ČTK) - Nadnárodní firmy stále vykazují nízký zdaněný zisk, a to i v zemích s vysokou sazbou daně z příjmu právnických osob. Ve zprávě o zdanění nadnárodních společností to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní je to důvod ke globální reformě daní. Jurisdikce s vysokými daňovými sazbami představují podle nové analýzy více než polovinu nízko zdaněných zisků, které celosvětově vykazují nadnárodní společnosti. Nové údaje a odhady zdanění zisků velkých nadnárodních společností ukazují, jak daňové pobídky a další úlevy v jurisdikcích s vysokými zákonnými a průměrnými daňovými sazbami umožňují některým firmám využívat nízké efektivní daňové sazby. Zjištění zdůrazňují, jak by zavedení globální minimální sazby daně ze zisků velkých nadnárodních společností dohodnuté v rámci OECD a skupiny velkých světových ekonomik G20 vytvořilo nové příležitosti pro mobilizaci domácích zdrojů pro jurisdikce jak s vysokými, tak i s nízkými daněmi. Nejnovější zpráva OECD o statistice firemních daní a nový doprovodný pracovní dokument o efektivní daňové sazbě nadnárodních společností poskytují nové údaje o globálním nízko zdaněném zisku. To je klíčový problém pro stanovení dopadů globální minimální daně. Pracovní dokument uvádí, že odhadem 37,1 procenta, respektive 2,411 bilionu dolarů (54 bilionů Kč), globálních čistých zisků z celkových 6,503 bilionu USD je zdaněno efektivní daňovou sazbou nižší než 15 procent. Na rozdíl od dřívějších studií, které se zaměřovaly na nízko zdaněný zisk pouze v jurisdikcích s nízkým zdaněním, nový dokument odhaduje, že jurisdikce s vysokým zdaněním – tedy jurisdikce se zákonnými a průměrnými daňovými sazbami nad 15 procent – představují více než polovinu (56,8 procenta) všech globálních zisků, které jsou v současnosti zdaněny nižší sazbou než 15 procent. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka opět snížila základní úrok o 0,75 procentního bodu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023112105385|507988. Vydána 21.11.2023 17:00:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka opět snížila základní úrok o 0,75 procentního bodu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023112105385|507988. Vydána 21.11.2023 17:00:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
