Maďarsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Maďarsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Maďarsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Inflace v Maďarsku zrychlila na 5,5 procenta, je nejvýše od konce roku 2023

Budapešť 11. února (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v lednu zrychlil na 5,5 procenta z prosincových 4,6 procenta. Inflace se tak nacházela na nejvyšší úrovni od konce roku 2023. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil maďarský statistický úřad. Nárůst inflace byl výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Bloomberg lednovou inflaci odhadovali na 4,8 procenta. Ceny potravin v lednu meziročně vzrostly o šest procent, zejména kvůli výraznému zdražení mouky, mléka a vajec. Ceny služeb se zvýšily o 8,5 procenta, ceny motorových paliv vzrostly o 11,8 procenta. Vzestup inflace je špatnou zprávou pro maďarského premiéra Viktora Orbána, který už dříve vyhlásil vítězství nad inflací. Ta se v Maďarsku předloni v lednu vyšplhala až na 25,7 procenta, což bylo maximum od roku 1996. Loni v září sestoupila na tři procenta a byla nejnižší od ledna 2021. Od té doby však opět roste. Maďarská centrální banka předpověděla, že nynější vzestup inflace dosáhne v lednu vrcholu a následně bude růst cen zpomalovat. Nejnovější údaje však podtrhují obavy, že inflace by se mohla ustálit na vyšších úrovních, než se dříve očekávalo, píše Bloomberg. V Maďarsku se budou příští rok na jaře konat parlamentní volby a Orbánova strana Fidesz v poslední době podle průzkumů ztrácí na popularitě. Ministr hospodářství Márton Nagy už v pondělí signalizoval, že vláda by mohla zvážit obnovení cenových stropů, které dříve zavedla u potravin či pohonných hmot. "Vysoká inflace u potravin je nepřijatelná, vláda je připravena využít všech nástrojů k ochraně rodin," uvedl ministr po dnešním zveřejnění údajů o inflaci. Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden ve svém předběžném odhadu oznámil, že v České republice spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta. Inflace tak zpomalila z prosincových tří procent pmh spr

Průzkum: Obyvatelé V4 si váží práce Ukrajinců, rychlý vstup země do EU nechtějí

Varšava 14. ledna (ČTK) - Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita. Tento průzkum podle deníku ukazuje, že ve všech zemích V4 je všeobecně přijímáno poskytování humanitární pomoci Ukrajině, ale přítomnost samých Ukrajinců je vnímána negativně. Polsko se v této souvislosti odlišuje nejvyšší úrovní sympatií vůči Ukrajincům, jakkoli si Poláci uvědomují zápory masové přítomnosti uprchlíků v zemi. V Polsku podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pobývá více než 985.000 válečných uprchlíků z Ukrajiny, v Česku jich je 380.000, na Slovensku 130.500 a v Maďarsku 61.500. Ve všech zkoumaných zemích se vztah k uprchlíkům zhoršil. Pro přijetí dalších běženců z Ukrajiny je méně než polovina dotázaných. "Stereotyp Ukrajince je u nás neutrální, v Česku negativní," řekl listu profesor Dlugosz jako autor průzkumu, který v polovině loňského října vykonal projekt European National Panels v rámci grantu z UKEN. "Poláci ve vztazích s Ukrajinci nejsou ovlivňováni historickým traumatem, jakým byla genocida na Volyni (spáchaná za druhé světové války ukrajinskými nacionalisty na místních Polácích). Kdyby tomu bylo jinak, byl by obraz vnímání Ukrajince v polské společnosti negativní a odstup by byl větší," vysvětlil. Největší nechuť v Polácích budí Rusové a Bělorusové, kteří jsou s většími sympatiemi vnímáni na Slovensku. "To je nepochybně efekt hybridní války na polsko-běloruské hranici, vedené už déle než tři roky," míní profesor v narážce na snahy Minsku vyvolat na hranici migrační krizi. Důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do zemí V4 respondenti vnímali negativně, a to z několika důvodů. Válka Ruska proti Ukrajině zhoršila materiální situaci obyvatel všech čtyř zemí (vzhledem k vyšší míře inflace a energetické krizi). Na závažné důsledky války na vlastní finanční situaci poukázalo 30 procent dotázaných Poláků, 33 procent Čechů, 38 procent Slováků a 44 procent Maďarů. V každé zemi se podle průzkumu kvalita života oproti předválečnému stavu zhoršila. Inflace, tedy zdražování, se obává skoro polovina dotázaných Slováků a Maďarů, zatímco v Polsku a Česku se lidé nejvíce bojí, aby se válka nedostala i do jejich vlasti - a také ruského jaderného útoku proti Ukrajině. Ačkoliv ve všech zemích panuje vysoká míra přijetí humanitární pomoci, mezi 65 až 70 procenty, státy V4 se liší podporou sankcí proti Rusku. Nejpopulárnější jsou v Polsku, kde je podporuje až 70 procent dotázaných, naopak na Slovensku je to sotva 37 procent a v Maďarsku 32 procent, píše deník; údaj o Česku list neuvádí. Polovička dotázaných souhlasí s přijímáním uprchlíků před válkou, nižší je ale podpora pro vojenskou a finanční pomoc Ukrajině. I přes spory o dovoz ukrajinského obilí je podpora pro rychlé přijetí Ukrajiny do EU nejvyšší v Polsku (36 procent), zatímco v dalších státech V4 se pohybuje od 19 po 26 procent. Dotázaní ve všech zemích jen v jediné věci ocenili příznivý vliv ukrajinských uprchlíků, a sice, že zaplnili mezery na trhu práce (ačkoliv v Maďarsku si to pochvaluje jen 24 procent dotázaných, zatímco v Česku 53 procent). V ostatních záležitostech je migrace Ukrajinců hodnocena negativně, od vlivu na inflaci, přes omezení nabídky pracovních míst až po růst kriminality a růst cen bydlení. Negativně byl hodnocen také vliv ukrajinských uprchlíků na školský a zdravotní systém. Obyvatele V4 spojuje ještě důvěra k silovým složkám: v Polsku je to armáda, které věří 73 procent dotázaných, v Česku policie (75 procent), v Maďarsku pohraniční stráž (66 procent). Hůře to vypadá s důvěrou v politiky (v Polsku), státní média (na Slovensku a v Maďarsku) a církev (v Česku). Společnou mají obyvatelé V4 také nechuť k přijímání migrantů z Asie a Afriky, přičemž nejvíce odpůrců mají v Česku (až 73 procent) a nejméně v Maďarsku (55 procent). Poláci se v rámci V4 ukazují být největšími vlastenci v případě války s Ruskem - zbraní by se jich v takovém případě chopilo dvakrát více (22 procent) než v ostatních zemích, dodala Rzeczpospolita. msk mka

Ukrajinský zákaz pro Lukoil může silně dopadnout na Maďarsko, píše Politico

Budapešť 20. července (ČTK) - Ukrajinský zákaz přepravy ropy ruské společnosti Lukoil přes ukrajinské území může mít výrazný dopad na Maďarsko. V zemi, která pokrývá 70 procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska, hrozí výrazný nárůst cen a výpadky provozů. Problémy by mohly nastat během několika týdnů, napsal dnes server Politico s odkazem na oslovené analytiky. Ukrajinské opatření se dotýká i Slovenska. Zhruba polovinu maďarského dovozu ropy z Ruska tvoří nákupy od firmy Lukoil. "Ukrajinská opatření mohou vytvořit závažnou situaci (v Maďarsku)," uvedla polská analytička Ilona Gizińská z varšavského Střediska pro východní studia. Podle ní v zemi hrozí výrazný nárůst cen pohonných hmot i nedostatek ropy pro některé provozy. Problémy by se podle ní mohly projevit v řádu týdnů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pátek řekl, že ukrajinský zákaz by mohl v dlouhodobé perspektivě ohrozit maďarskou energetickou bezpečnost. Řešení se s ukrajinskými úřady zatím nepodařilo nalézt. "Jsme schopni situaci stabilizovat dočasnými řešeními, ale to nebude stačit ani v blízké budoucnosti," uvedl Szijjártó podle agentury Reuters. Budapešť nyní musí hledat alternativní dodávky. V krátkodobé perspektivě se může spolehnout na své strategické rezervy. Szijjártó již jednal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem o možnosti, že by Maďarsko kupovalo ropu od jiných ruských společností, na které Ukrajina neuplatňuje svůj zákaz. Maďarsko by mohlo také posílit dodávky ropy z ropovodu Adria, který vede z Chorvatska. Ukrajinský zákaz se dotkl i dodávek Lukoilu pro Slovensko. Tamní rafinerie společnosti Slovnaft, která zásobuje i Česko, přechází na alternativní dodavatele. Omezení se týká jižní větve ropovodu Družba, která vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Hlavními ruskými vývozci ropy touto cestou jsou firmy Rosněfť, Lukoil a Tatněfť. Zákaz Ukrajina uplatňuje jen na Lukoil, není však vyloučeno, že by ho mohla rozšířit i na další ruské firmy. jkh jrm

TASR: Ropa od Lukoilu přestala Družbou proudit přes Ukrajinu na Slovensko
Bratislava 18. července (ČTK) - Ropa od ruské společnosti Lukoil přestala ropovodem Družba přes Ukrajinu proudit na Slovensko. S odvoláním na mluvčí slovenského ministerstva hospodářství to dnes uvedla agentura TASR. Orbánova cesta není mírovou misí, ale reklamou, míní maďarský expert
Peking/Budapešť 8. července (ČTK) - Cesta maďarského premiéra není mírovou misí, ale reklamou, komentoval dnešní návštěvu Viktora Orbána v Pekingu maďarský zahraničněpolitický expert István Szent-Iványi v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel. Le Penová, Orbán, Babiš a jiní založili frakci v EP, hovoří o boji za suverenitu
Brusel 8. července (ČTK) - Francouzská strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, maďarské hnutí Fidezs premiéra Viktora Orbána či hnutí ANO českého expremiéra Andreje Babiše dnes spolu s dalšími stranami vytvořili frakci Patrioti pro Evropu, která se stala třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu. Čínský prezident vyzval velmoci, aby pomohly Moskvě a Kyjevu obnovit dialog
Peking/Stuttgart (Německo) 8. července (ČTK) - Čínský prezident Si Ťin-pching na dnešním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Pekingu vyzval světové mocnosti, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání. Orbán v Moskvě jednal s Putinem k nelibosti představitelů Evropské unie
Moskva/Brusel 5. července (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k nelibosti vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok jeho země předsedá. Krajně pravicová frakce ID se nejspíš v pondělí spojí s Patrioty, píší média
Brusel 5. července (zpravodajka ČTK) - Krajně pravicová frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu se v pondělí rozpadne a většina jejích členů se připojí k nové frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), napsal s odvoláním na své zdroje bruselský server Euractiv. Maďarská centrální banka snížila základní úrok na sedm procent
Budapešť 18. června (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom v tiskové zprávě. Ke snížení základní sazby přikročila už podeváté za sebou. Soud EU: Maďarsko musí zaplatit 200 milionů eur a penále za nedodržení rozsudku
Brusel 13. června (zpravodajka ČTK) - Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu Kč) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó
Baku 5. června (ČTK) - Maďarsko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, podle které Budapešť koupí podíl v jednom z největších nalezišť zemního plynu na světě. Oznámil to dnes v Baku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI. Robot složil Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny v novém světovém rekordu
Ósaka (Japonsko) 27. května (ČTK) - Speciálně naprogramovaný robot v Japonsku poskládal Rubikovu kostku za 0,305 vteřiny. To je zhruba desetina času, který na vyřešení hlavolamu potřebuje nejrychlejší člověk. Maďarská centrální banka snížila základní úrok na 7,25 procenta
Budapešť 21. května (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Ke snížení základní sazby tak přikročila už poosmé za sebou, umožnila jí to hlavně zvolňující inflace. Orbán podle předsedy strany Jobbik proměnil Maďarsko v diktaturu jedné strany
Budapešť 26. dubna (zvláštní zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Premiér Viktor Orbán proměnil za posledních 14 let u moci Maďarsko v diktaturu jedné strany. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi, který se chystá v červnových volbách do Evropského parlamentu obhájit svůj mandát europoslance. Vědci sestavili rodokmen Avarů z několika komunit v dnešním Maďarsku
Brno 24. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo sestavit rodokmen Avarů z několika raně středověkých lokalit na území dnešního Maďarska. Z DNA zjistili, že komunity přísně dodržovaly patrilineární systém, klíčová tedy byla otcovská linie. Maďarská centrální banka snížila základní úrok o půl procentního bodu
Budapešť 23. dubna (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka tak tempo snižování úroků opět zpomalila kvůli obavám z obnoveného vzestupu inflace, za kterými stojí zejména slabost domácí měny, napsala agentura Reuters. Mezinárodní investiční banka přesunula své ústředí z Maďarska do Ruska
Moskva 22. dubna (ČTK) - Ruskem kontrolovaná Mezinárodní investiční banka (MIB) přemístila své ústředí z Budapešti do Moskvy. S odvoláním na prohlášení finanční instituce o tom dnes informovala ruská státní agentura TASS. Velvyslanec v Polsku: V4 rozděluje pohled na válku, má smysl otevřeně debatovat
Praha 16. března (ČTK) - Ve Visegrádské skupině (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) je zásadní rozdíl v pohledu na podporu Ukrajiny, na to, jakým způsobem válka vznikla a proč se tak Rusko chová. Gazeta Wyborcza: Proč Fico a Orbán nechtějí podporovat Ukrajinu?
Varšava 28. února (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Postoje premiérů Maďarska a Slovenska vůči Ukrajině nesvědčí jen o jejich proruské orientaci. Využívají strachu z války, protože jim to umožňuje udržet se u moci, bez které by je čekaly problémy, píše polský list Gazeta Wyborcza. Premiéři V4 se dnes sejdou v Praze, dělí je postoj k pomoci Ukrajině
Praha 27. února (ČTK) - Premiéři zemí visegrádské skupiny mají dnes v Praze jednat o energetické bezpečnosti, strategické agendě EU, předcházení nelegální migraci či další podpoře Mezinárodního visegrádského fondu. Po návratu z Prahy řeknu, zda má V4 ještě smysl, anebo ne, řekl Tusk
Varšava 26. února (ČTK) - Úterní summit visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v Praze ukáže, zda má V4 ještě smysl, anebo nikoliv, prohlásil polský premiér Donald Tusk v souvislosti s dvojznačnými postoji Bratislavy a Budapešti k válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině.

Hospodářské problémy Německa táhnou dolů ekonomiky východoevropských zemí

Brusel/Praha 14. února (ČTK) - Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla dnes agentura Bloomberg. Hrubý domácí produkt Rumunska se snížil o 0,4 procenta proti růstu o 0,9 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici očekávali, že ekonomika dál poroste, jen počítali se zvolněním tempa na 0,3 procenta. V případě Maďarska počítali se zvolněním tempa z 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí na 0,2 procenta v závěru roku. Ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala i polská ekonomika, která je v regionu největší a která o čtvrtletí dříve vzrostla o 1,1 procenta. Tento údaj nicméně statistici po zpřesnění dat snížili, v předběžné zprávě totiž uváděli za třetí čtvrtletí růst o 1,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí analytici čekali pokles. Na vývoj ekonomiky v Maďarsku a v Polsku nepříznivě doléhá zejména útlum průmyslové výroby. Východoevropské země tak letos budou spoléhat na své spotřebitele a jejich ochotu utrácet. Kvůli hospodářským problémům Německa totiž klesají zakázky továrnám a loni kvůli nim také vázlo celkové oživení. Růst pravděpodobně zůstane mírný, alespoň v prvním pololetí. Německo vstupuje do druhého roku po pandemii covidu-19 a očekává se, že růst jeho ekonomiky bude v nejlepším případě slabý. Největší evropská ekonomika je hlavním obchodním partnerem zemí na východě Evropské unie a na jejich vývozu se podílí 20 až 25 procenty. "Pozorujeme, že soukromá spotřeba se opět zvyšuje. Růst reálných mezd, pokles inflace a uvolňování měnové politiky by měly podpořit vyšší výdaje domácností,“ myslí si analytici rakouské bankovní skupiny Erste Group, která mimo jiné vlastní Českou spořitelnu. "Hlavním rizikem, které by mohlo naši prognózu ještě více negativně ovlivnit, je v tuto chvíli zhoršení vývoje ekonomiky Německa i celé eurozóny," dodali. Problémy Německa loni ve východní Evropě nejvíce zasáhly maďarskou ekonomiku. Ta má za sebou čtyři čtvrtletí poklesu za sebou, což je ale zejména výsledek toho, že Evropská unie Budapešti omezila financování z unijních fondů. Brusel tvrdí, že vláda premiéra Viktora Orbána porušuje zásady právního státu, což Budapešť odmítá. Maďarský ministr hospodářského rozvoje Márton Nagy po zveřejnění statistiky o vývoji HDP za čtvrté čtvrtletí uvedl, že za hospodářským poklesem v Maďarsku jsou potíže Německa a také dopady vysokých úrokových sazeb. Ty mají vliv na úvěrovou aktivitu, takže snížily soukromé investice. Německo je také hlavním obchodním partnerem České republiky, o které se ale zpráva Bloombergu nezmiňuje. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta po poklesu o 0,6 procenta o čtvrtletí dříve. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta, zejména kvůli vysoké inflaci, vysokým úrokovým sazbám a slabé zahraniční poptávce. Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 procenta, zatímco do té doby počítal s růstem o 0,9 procenta. spr

Maďarská prezidentka Nováková abdikovala kvůli kontroverzní milosti
Budapešť 10. února (ČTK) - Maďarská prezidentka Katalin Nováková se rozhodla abdikovat. Oznámila to dnes v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Reagovala tím na kritiku, že udělila milost muži, který kryl nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Míra inflace v Maďarsku dál rychle klesá, v lednu činila 3,8 procenta
Budapešť 9. února (ČTK) - Míra inflace v Maďarsku v lednu opět výrazně klesla a z prosincové hodnoty 5,5 procenta zvolnila na 3,8 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl maďarský statistický úřad. Výsledek je výrazně lepší, než čekali analytici, je za ním hlavně pokles cen elektřiny a dalších energií. Maďarská centrální banka snížila základní úrok o tři čtvrtě bodu na 10 procent
Budapešť 30. ledna (ČTK) - Maďarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 10,0 procenta. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Analytici většinou očekávali snížení o celý jeden procentní bod, centrální banka ale podle agentury Reuters patrně přihlédla k oslabení forintu. Reuters: Špatný stav německého hospodářství ohrožuje Českou republiku a Maďarsko
Budapešť/Praha 30. ledna (ČTK/Reuters) - Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
Budapešť 29. ledna (ČTK) - Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Bloomberg: Pro finanční trhy je Orbán přijatelnější než pro unijní politiky
Budapešť/Londýn 23. ledna (ČTK) - Značný zájem o maďarské státní dluhopisy by mohl naznačovat, že finanční trhy mají premiéra Viktora Orbána rády, na rozdíl od politiků v některých zemích Evropské unie. Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
Budapešť 6. ledna (ČTK) - Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta
Budapešť 19. prosince (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,75 procenta. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Další snížení úroků jí umožňuje mimo jiné rychlý ústup inflace, která se dostala pod osm procent, ačkoliv ještě v polovině letošního roku byla v blízkosti 20 procent. Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze
Londýn/Varšava 15. prosince (ČTK) - Polský zlotý dnes na devizových trzích zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila.

SLOVNÍK NAJÍT