Bloomberg: USA žádají po Binance přes čtyři miliardy USD za ukončení vyšetřování
Washington 20. listopadu 2023 (ČTK) - Americké ministerstvo spravedlnosti v návrhu dohody o ukončení několikaletého vyšetřování největší světové kryptoměnové burzy Binance požaduje, aby firma Spojeným státům zaplatila více než čtyři miliardy dolarů (zhruba 90 miliard Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním mezi ministerstvem a firmou Binance.
Vyšetřování se týká údajného praní špinavých peněz, bankovního podvodu a porušování sankcí. Jednání podle zdrojů zahrnují možnost, že zakladatel firmy Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, bude v USA čelit obvinění z trestného činu. Changpeng Zhao v současnosti pobývá ve Spojených arabských emirátech, které s USA nemají dohodu o vydávání osob. To mu však nebraní dorazit do USA dobrovolně, píše Bloomberg.
Oznámení dohody podle zdrojů může přijít již koncem tohoto měsíce, ačkoli situace se může změnit a přesná podoba návrhu zůstává nejasná. Návrh se snaží zajistit, aby mohla společnost Binance pokračovat v provozu a vyhnula se kolapsu, který by mohl mít negativní dopad na trhy a držitele kryptoměn, uvedly zdroje.
Podle Reuters se americké ministerstvo spravedlnosti zabývá burzou Binance minimálně od roku 2018. Koncem roku 2020 federální vyšetřovatelé burzu vyzvali, aby jim poskytla interní záznamy ohledně opatření proti praní špinavých peněz.
Vyšetřování ze strany ministerstva spravedlnosti je podle Reuters pouze jedním z řady právních a regulačních problémů, kterým Binance v USA čelí. Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) například v červnu podala na Binance žalobu, ve které ji obvinila z porušení federálních zákonů o cenných papírech. Firma toto obvinění odmítla.
pmh jd - sdílejte článek
Následuje: Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Bezmála 200 zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia. Výzkumníci uvádějí, že pokud státy do roku 2030 přijmou nyní diskutovaná ale zatím neplatná opatření, oteplení to omezí na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo klesnout až na dva stupně Celsia, pokud se světu podaří dosáhnout slibované uhlíkové neutrality. OSN zveřejnila svoji čtrnáctou výzkumnou zprávu o emisích skleníkových plynů a jejich dopadech na klima deset dní před začátkem klimatického summitu COP28 v Dubaji. Závěry dnešní zprávy budou velmi pravděpodobně důležitým podkladem pro politická a diplomatická jednání na konci listopadu. Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Objem těchto emisí přepočítaných na obyvatele se napříč státy značně liší - zatímco Spojené státy, Rusko nebo Čína jsou vysoko nad světovým průměrem, Indie zůstává zhruba na jeho polovině. Evropská unie jako celek byla v roce 2021 zodpovědná za sedm procent světových emisí skleníkových plynů. K letošnímu 25. září se 97 zemí, které zastupují zhruba 81 procent světových emisí skleníkových plynů, nějakým způsobem zavázalo k uhlíkové neutralitě. Z toho 27 zemí legislativně, 54 zemí ve vládním dokumentu a 16 zemí v politickém prohlášení. Vládní dokument nebo politické prohlášení je příkladem "národně podmíněného příspěvku", tedy zatím neschváleného klimatického opatření, která je podle vědců nutné ještě reálně uskutečnit, aby oteplení planety zůstalo pod 2,5 stupni Celsia. (pokračování...)
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Bezmála 200 zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia. Výzkumníci uvádějí, že pokud státy do roku 2030 přijmou nyní diskutovaná ale zatím neplatná opatření, oteplení to omezí na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo klesnout až na dva stupně Celsia, pokud se světu podaří dosáhnout slibované uhlíkové neutrality. OSN zveřejnila svoji čtrnáctou výzkumnou zprávu o emisích skleníkových plynů a jejich dopadech na klima deset dní před začátkem klimatického summitu COP28 v Dubaji. Závěry dnešní zprávy budou velmi pravděpodobně důležitým podkladem pro politická a diplomatická jednání na konci listopadu. Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Objem těchto emisí přepočítaných na obyvatele se napříč státy značně liší - zatímco Spojené státy, Rusko nebo Čína jsou vysoko nad světovým průměrem, Indie zůstává zhruba na jeho polovině. Evropská unie jako celek byla v roce 2021 zodpovědná za sedm procent světových emisí skleníkových plynů. K letošnímu 25. září se 97 zemí, které zastupují zhruba 81 procent světových emisí skleníkových plynů, nějakým způsobem zavázalo k uhlíkové neutralitě. Z toho 27 zemí legislativně, 54 zemí ve vládním dokumentu a 16 zemí v politickém prohlášení. Vládní dokument nebo politické prohlášení je příkladem "národně podmíněného příspěvku", tedy zatím neschváleného klimatického opatření, která je podle vědců nutné ještě reálně uskutečnit, aby oteplení planety zůstalo pod 2,5 stupni Celsia. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bloomberg: USA žádají po Binance přes čtyři miliardy USD za ukončení vyšetřování' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023112006715|507983. Vydána 20.11.2023 20:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Bloomberg: USA žádají po Binance přes čtyři miliardy USD za ukončení vyšetřování' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023112006715|507983. Vydána 20.11.2023 20:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.