Průzkum: Češi se obávají hlavně ekonomické krize, stouply ale obavy z uprchlíků
Praha 8. ledna (ČTK) - Největší podíl Čechů - téměř dvě třetiny - se obává světové ekonomické krize. Poklesl strach ze surovinové krize, ale značně opět stouply obavy z uprchlíků, které nyní považují za hrozbu skoro tři pětiny obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince.
V předchozím průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 byla ještě největší z obav Čechů surovinová krize. Už v roce 2021 oznámilo několik velkých dodavatelů energií ukončení dodávek a ceny energií začaly prudce růst. Na začátku roku 2022 krizi kolem dodávek ropy či plynu a dalších surovin ještě prohloubil ruský útok na Ukrajinu. V minulém průzkumu tak největší podíl lidí z Česka - 73 procent - měl obavy z krize týkající se surovin. Loni se ale situace v této oblasti zklidňovala a v průzkumu ze závěru roku 2023 již surovinovou krizi označilo za velkou hrozbu jen 54 procent dotázaných.
Přetrvává strach lidí ze světové ekonomické krize, ačkoli od minulého průzkumu mírně klesl. V předchozím průzkumu označilo hospodářskou krizi za velkou hrozbu 69 procent obyvatel Česka a v aktuálním průzkumu 64 procent. V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent.
Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Podíl Čechů obávajících se migrantů se tak blíží podílu z let evropské migrační krize, kdy v roce 2015 označilo v průzkumu CVVM uprchlíky za hrozbu 65 procent lidí a v roce 2016 pak 63 procent. Kromě migrantů stouply také obavy z cizinců žijících v Česku - ze 22 procent v předchozím průzkumu na 34 procent Čechů, kteří cizince pokládají za hrozbu.
Kvůli válce na Ukrajině zamířila část obyvatel Ruskem napadené země do Česka. Například česká Bezpečnostní informační služba (BIS) ale loni v říjnu uvedla, že nezaznamenala v roce 2022 i přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny zhoršení bezpečnostní situace. Premiér Petr Fiala (ODS) také v říjnu uvedl, že situace kolem nelegální migrace byla v roce 2023 lepší než předloni a počet zadržených migrantů byl meziročně čtyřikrát nižší.
V novém průzkumu se zvýšily i obavy lidí z radikálních náboženských hnutí. Za hrozbu je nově označuje 44 procent Čechů, zatímco v předchozím průzkumu to bylo 35 procent. Loni na začátku října ozbrojenci radikálního palestinského hnutí Hamás zaútočili na Izrael a při útoku zemřelo podle izraelských zdrojů přes 1150 lidí.
Co se týče jednotlivých států, považuje největší podíl obyvatel Česka - asi 55 procent - za hrozbu Rusko. Až s velkým odstupem je na druhém místě Čína, kterou za bezpečnostní hrozbu označilo zhruba 18 procent dotázaných. Na třetím místě je s 15 procenty Ukrajina. Podíl lidí obávajících se Ruska stoupl nad 50 procent už v roce 2022 po vpádu Rusů na Ukrajinu.
Navzdory obavám se většina Čechů dívá do budoucnosti s optimismem. Celkem 69 procent dotázaných vidí optimisticky budoucnost sebe a svých blízkých. Při pohledu na celou společnost či lidstvo je už přístup lidí v Česku opatrnější. Budoucnost české společnosti vnímá optimisticky 46 procent lidí a budoucnost lidstva 36 procent. Oproti předchozímu průzkumu se pohled Čechů na budoucnost výrazněji nezměnil.
Průzkum provádělo CVVM loni od 28. září do 4. prosince. Zúčastnilo se ho 913 obyvatel České republiky starších 15 let.
ver mha - sdílejte článek
Následuje: Jurečkovo setrvání ve vládě probere výbor lidovců, sám rezignaci nenavrhne
Praha 8. ledna (ČTK) - Vládní budoucnost ministra práce a sociálních věcí a předsedy strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli vánočnímu večírku na ministerstvu, který loni v prosinci pokračoval i po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), bude v úterý večer řešit celostátní výbor lidovců. Jurečka dnes novinářům řekl, že sám nenavrhne hlasování o svém odchodu z postu ministra. Krajští lídři lidovců stojí většinou za Jurečkou, odstupovat by podle nich neměl, vyplývá z dnešní ankety ČTK. Ještě před jednáním výboru proberou situaci v úterý odpoledne také lídři koaličních stran. Jurečka dnes podotkl, že nevnímá, že by někteří z koaličních partnerů navrhovali jeho rezignaci. Večírek ministerstva vyvolal značnou kritiku. Pokračoval totiž v době, kdy byly již známy tragické události, při nichž ozbrojený útočník ve čtvrtek 21. prosince odpoledne zabil v budově FF UK čtrnáct lidí a dalších 25 zranil. Kritické reakce vyvolala i omluva ministra, protože přišla pozdě a ve které uváděl, že by večírek rozpustil dříve, pokud by již o tragických následcích věděl. Členové vlády však měli informace už několik hodin. První zprávy o obětech tragické události se objevily v médiích krátce po 15:30. Jurečka dnes zopakoval, že mobil nesledoval a "v plném rozsahu" se o situaci dozvěděl až v 18:26, kdy si přečetl textovou zprávu o svolání mimořádného jednání vlády. Ministr se dnes ve vyjádření před novináři znovu omluvil za to, že situaci špatně vyhodnotil a pochybil. Je přesvědčen o tom, že záležitost dostatečně vysvětlil. Celostátní výbor lidovců, který má 39 členů, se mimořádně sejde v úterý večer. Původně měl jednat až koncem ledna. Na novém termínu se v neděli shodlo předsednictvo strany. Podle Jurečky může o personálních věcech rozhodovat výbor, ne předsednictvo. "Nebudu aktivně dávat návrh na usnesení, které by mělo vést k hlasování o mém odvolání," uvedl Jurečka k mimořádnému úternímu jednání širšího vedení strany. Předpokládá, že ještě před výborem proberou situaci i lídři koaličních stran na jednání takzvané K5. Jurečka řekl, že mu někteří členové kabinetu psali. "Nevnímám to tak, že by kdokoliv z koaličních partnerů navrhoval, že by chtěl, abych rezignoval," sdělil šéf resortu práce. (pokračování...)
Praha 8. ledna (ČTK) - Vládní budoucnost ministra práce a sociálních věcí a předsedy strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli vánočnímu večírku na ministerstvu, který loni v prosinci pokračoval i po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), bude v úterý večer řešit celostátní výbor lidovců. Jurečka dnes novinářům řekl, že sám nenavrhne hlasování o svém odchodu z postu ministra. Krajští lídři lidovců stojí většinou za Jurečkou, odstupovat by podle nich neměl, vyplývá z dnešní ankety ČTK. Ještě před jednáním výboru proberou situaci v úterý odpoledne také lídři koaličních stran. Jurečka dnes podotkl, že nevnímá, že by někteří z koaličních partnerů navrhovali jeho rezignaci. Večírek ministerstva vyvolal značnou kritiku. Pokračoval totiž v době, kdy byly již známy tragické události, při nichž ozbrojený útočník ve čtvrtek 21. prosince odpoledne zabil v budově FF UK čtrnáct lidí a dalších 25 zranil. Kritické reakce vyvolala i omluva ministra, protože přišla pozdě a ve které uváděl, že by večírek rozpustil dříve, pokud by již o tragických následcích věděl. Členové vlády však měli informace už několik hodin. První zprávy o obětech tragické události se objevily v médiích krátce po 15:30. Jurečka dnes zopakoval, že mobil nesledoval a "v plném rozsahu" se o situaci dozvěděl až v 18:26, kdy si přečetl textovou zprávu o svolání mimořádného jednání vlády. Ministr se dnes ve vyjádření před novináři znovu omluvil za to, že situaci špatně vyhodnotil a pochybil. Je přesvědčen o tom, že záležitost dostatečně vysvětlil. Celostátní výbor lidovců, který má 39 členů, se mimořádně sejde v úterý večer. Původně měl jednat až koncem ledna. Na novém termínu se v neděli shodlo předsednictvo strany. Podle Jurečky může o personálních věcech rozhodovat výbor, ne předsednictvo. "Nebudu aktivně dávat návrh na usnesení, které by mělo vést k hlasování o mém odvolání," uvedl Jurečka k mimořádnému úternímu jednání širšího vedení strany. Předpokládá, že ještě před výborem proberou situaci i lídři koaličních stran na jednání takzvané K5. Jurečka řekl, že mu někteří členové kabinetu psali. "Nevnímám to tak, že by kdokoliv z koaličních partnerů navrhoval, že by chtěl, abych rezignoval," sdělil šéf resortu práce. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průzkum: Češi se obávají hlavně ekonomické krize, stouply ale obavy z uprchlíků' je zařazena do kategorií Sociální problematika (sop) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024010806891|508497. Vydána 08.01.2024 19:24:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Průzkum: Češi se obávají hlavně ekonomické krize, stouply ale obavy z uprchlíků' je zařazena do kategorií Sociální problematika (sop) - Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024010806891|508497. Vydána 08.01.2024 19:24:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
